Česká republika může z fondů Evropské unie získat mezi roky 2014 a 2020 až 648 miliard korun. Na počátku letoška bylo z této částky čerpáno, tedy už navázáno na uzavřené smlouvy s příjemci čerpání pouhých 18 procent. V průběhu roku ale narostl objem na necelý trojnásobek.
V čerpání peněz z EU přeřadila ministerstva na vyšší rychlost. Pořád ale nejsou ani v půlce
Události: Čerpání evropských dotací se zrychlilo (zdroj: ČT24)
„Zasmluvněno v rámci dotací ze strany Evropské unie je v tuto chvíli již téměř 42 procent,“ upřesnila pro Českou televizi ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). I přes zrychlení platí i nadále pro ministerstva krizové scénáře, podle kterých mají postupovat. Připravované hodnocení jednotlivých resortů má ukázat na ty úřady, které v čerpání zaostávají.
Pomohlo třeba zkrácení lhůty schvalování projektů
Ještě na začátku roku patřilo k problémovým ministerstvům co do rychlosti čerpání evropských peněz třeba ministerstvo průmyslu a obchodu. Získávání evropských peněz tam vázlo hlavně kvůli dlouhému schvalování projektů, které trvalo i 18 měsíců. MMR podle Šlechtové opakovaně upozorňovalo kolegy z MPO na některé nesystémové postupy.
„Dnes to hodnocení trvá tři až pět měsíců, je to tedy výrazný posun od toho, co bylo na začátku,“ konstatuje hlava MPO Jiří Havlíček (ČSSD), který nahradil v ministerském křesle Jana Mládka.
„V tuto chvíli máme proplaceno 20 procent z celkové alokace přidělené příjemcům,“ tvrdí ministryně Šlechtová, přičemž na konci září bylo podle monitorovacího systému svázáno se smlouvami přes 41 procent z čerpatelných prostředků.
Z průběžného čerpání na jednorázové proplacení
Podle Šlechtové jde o úspěch. Dříve se totiž projekty stavěly na etapy a čerpalo se průběžně. V současnosti se ale platí až na konci projektu. „Osobně očekávám největší nárůst žádostí o proplácení koncem roku 2018 a v roce 2019,“ uvedla ministryně.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) má za to, že skepticismus nebyl nikdy na místě, protože se čerpání zjevně rozbíhá. Ministr Havlíček zas tvrdí, že start současného programovacího období měl zpoždění 1,5 roku.
Opozice má jasno a vládu nešetří
Opozice ale kritikou nešetří. Místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija rázně přisuzuje vinu za zpoždění vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD). „Měla plnou pusu toho, jak bude čerpat a jak to umí. A ve finále vidíme, jak to neumí,“ prohlásila. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek zdůraznil, že vláda nedělá nic jiného, než že se stále vymlouvá. Ekonomický expert komunistů Jiří Dolejš považuje za základní fakt, že peněz k proplacení je stále málo.
Čerpání dotací zvyšuje příjmy do státního rozpočtu, čímž ovlivňuje výsledky hospodaření státu. Čerpání totiž zvyšuje rozpočtové příjmy. V současném období se ale rozbíhalo jen velmi pomalu. V lednu 2016 bylo pod smlouvou 23,5 miliardy, na konci roku pak necelých 87 miliard – po třech letech tedy 14 % z celkové možné částky. Na konci září už bylo vyčerpáno přes 240 miliard.
Nedávno například uzavřelo ministerstvo pro místní rozvoj další výzvu, která se týkala provozu parkovacích systémů. Žádost si podalo hned 51 projektů, což znamená téměř dvojnásobný převis poptávky. A v rámci programu podnikání a inovace vypsalo ministerstvo průmyslu výzvy za víc než 100 miliard korun. Dodnes ale rozhodlo jen o čtvrtině peněz. Vyplatilo necelou desetinu.