Překvapení v Argentině, první kolo prezidentských voleb vyhrál dosavadní ministr

Nahrávám video

Ve druhém kole prezidentských voleb v Argentině se 19. listopadu utkají ministr hospodářství Sergio Massa a krajně pravicový ekonom Javier Milei. Massa překvapivě zvítězil v nedělním prvním kole, když s náskokem více než šesti procentních bodů porazil Mileiho. Ukazují to výsledky po sečtení skoro 99 procent okrsků. Milei, který chce mimo jiné nahradit domácí měnu peso americkým dolarem, byl přitom dlouho favoritem v průzkumech.

Jedenapadesátiletý Massa, který je představitelem vládní peronistické Unie pro vlast, má po sečtení zhruba 98,5 procenta okrsků podporu 36,7 procenta voličů. Nad třiapadesátiletým Mileim, jehož podpora v průběhu sčítání klesla lehce pod třicet procent, má náskok skoro dvou milionů hlasů. S odstupem za nimi je s 23,8 procenta bývalá ministryně vnitra Patricia Bullrichová, která zastupuje pravicový blok Společně pro změnu. Nikdo z dalších kandidátů nezískal více než sedm procent.

Argentinská média dopředu volby vnímala jako politický souboj mezi kandidáty, kteří představují kontinuitu, a Mileiem, který je vnímán jako zásadní změna. Milei, kterého zahraniční agentury označují za „krajně pravicového libertariánského radikála“ či „pravicového populistu“, sliboval převratné ekonomické kroky, včetně nahrazení domácí měny peso americkým dolarem nebo zrušení centrální banky.

I kvůli těžké ekonomické krizi a vysoké inflaci, kterým nyní Argentina čelí, byl Milei favorizován. Agentura Reuters teď mluví o „překvapivé síle peronistů“, agentura AP zase o „překvapení“, které odráží neochotu voličů předat prezidentský úřad „pravicovému populistovi, který slíbil drasticky změnit stát“.

Proslovy prezidentských kandidátů

V prvním povolebním proslovu slíbil Massa vytvořit vládu národní jednoty, ve které budou zasedat ti nejlepší jedinci bez ohledu na politickou příslušnost. Cílem takové vlády bude podle Massy posílení argentinského průmyslu, zaručení kvalitního a bezplatného vzdělání a modernizace trhu práce. Podle argentinského tisku se Massovi podařilo zmobilizovat peronistické voliče, a to hlavně v Buenos Aires a jeho okolí. Ve srovnání s povinnými primárkami v srpnu si tak jeho blok polepšil o 2,7 milionu hlasů.

Klíčoví budou pro druhé kolo podle deníku El País voliči, kteří dali hlas Bullrichové. Ty se snažil oslovit ve svém prvním povolebním projevu i dalších proslovech Milei. „My, kteří chceme změnu, musíme pracovat spolu,“ uvedl ekonom, podle kterého pro výměnu vlády hlasovaly dvě třetiny voličů. Později řekl, že velmi poslouchá bývalého pravicového prezidenta Mauricia Macriho, a vyzval ho, aby se připojil k jeho snaze porazit „kirchnerismus“, jak Milei nazývá současné peronistické politiky. Před volbami Milei označoval všechny zavedené strany za kastu.

Milei v prvním proslovu sliboval, že zatočí s korupcí, ukončí vládu peronistů, která podle něj může „za brutální propad“ ekonomiky, a uskuteční „liberální revoluci“. Podle Mileiho bude druhé kolo „nejdůležitějšími volbami za posledních sto let“. O svých radikálních ekonomických receptech, které mohly vyvolat obavy části voličů, se v projevu nezmínil.

K volebním urnám přišlo v neděli necelých 78 procent voličů, což je méně než v předchozích volbách v roce 2019 i v roce 2015, kdy to bylo v obou případech 81 procent. Hlasování je v Argentině povinné, za neodůvodněnou neúčast hrozí pokuty, které jsou ale vzhledem k inflaci poměrně nízké.

K vítězství už v prvním kole voleb bylo třeba získat podporu více než 45 procent voličů nebo alespoň 40 procent hlasů s náskokem nejméně deseti procentních bodů na další kandidáty. Protože se to nestalo, uskuteční se druhé kolo 19. listopadu. Nový prezident se funkce ujme 10. prosince.

Peronistická Unie pro vlast však zřejmě nebude mít většinu v dolní komoře parlamentu, ačkoliv v neděli získala nejvíce mandátů. Ukazují to výpočty tisku. Její klub by měl mít 109 členů. V neděli voliči rozhodovali o zhruba polovině z 257 poslanců. Pravicový blok Společně pro změnu bude podle tisku mít 91 poslanců a Mileiho Svoboda postupuje 39 mandátů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pavel se zúčastní večeře lídrů na summitu NATO

Prezident Petr Pavel se zúčastní úterní večeře lídrů na summitu NATO, řekl před odletem do Ankary. Vláda na ni delegovala premiéra Andreje Babiše (ANO), jehož doprovodí manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun, a poprvé tak splnit závazek dvě procenta HDP. Hlavními body jednání budou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajině či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. Na jednání se očekává účast prezidenta USA Donalda Trumpa.
03:23Aktualizovánopřed 4 mminutami

Neznámý projektil zasáhl tanker v Ománském zálivu, způsobil požár

Tanker v Ománském zálivu u Hormuzského průlivu nedaleko ománských břehů zasáhl neznámý projektil, což způsobilo požár. V úterý o tom informovala britská námořní služba UKMTO s tím, že nejsou hlášeny žádné oběti. V regionu navzdory uzavřenému příměří mezi USA a Íránem panuje zvýšené napětí.
05:11Aktualizovánopřed 47 mminutami

Británie řeší přeplněné věznice předčasným propouštěním. Týkat se má i sexuálních delikventů

Britské úřady čelí tlaku, aby z programu předčasného propouštění vězňů vyloučily pachatele sexuálních trestných činů. Někteří z nich se nyní mohou dostat na svobodu po odpykání poloviny trestu. Labouristická vláda namítá, že britské věznice nemají dostatečnou kapacitu a bez propouštění pachatelů méně závažných činů by v nich chybělo místo pro nebezpečnější trestance.
před 51 mminutami

Největší vojenskou zakázkou Kanady budou německé ponorky

Kanada si vybrala německou společnost ThyssenKrupp Marine Systems (TKMS) jako dodavatele až dvanácti konvenčních ponorek. V noci na úterý o tom informovala agentura AP. Kanadský premiér Mark Carney to označil za největší vojenskou zakázku v historii své země. Německý kancléř Friedrich Merz v prohlášení uvedl, že kanadské rozhodnutí je silným signálem transatlantické a evropské spolupráce v obranném průmyslu.
01:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Teheránem prošel smuteční průvod za zabitého Chameneího

V Teheránu se v pondělí konal smuteční průvod, který byl součástí šestidenního pohřbu íránského duchovního vůdce Alího Chameneího. Rakev s Chameneího pozůstatky zahalená do vlajky projížděla s rakvemi několika jeho příbuzných zaplněnými ulicemi hlavního města, píší agentury. Nejvyšší íránský vůdce a jeho blízcí přišli o život 28. února při úderech na Írán, jimiž Izrael a Spojené státy zažehly regionální válku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoTrump zasáhl do trestu amerického fotbalisty. FIFA podle kritiků vytvořila nebezpečný precedent

Americký prezident Donald Trump intervenoval u šéfa FIFA Gianniho Infantina kvůli trestu pro útočníka reprezentace USA Folarina Baloguna. Disciplinární komise poté změnila zákaz startu v osmifinále mistrovství světa na podmíněný trest. FIFA zároveň zamítla protest Belgie, Balogun tak bude moci do vzájemného zápasu nastoupit. Kritici mluví o politickém zásahu do rozhodování fotbalové federace, ohrožení její nezávislosti a nebezpečném precedentu pro světový fotbal.
před 12 hhodinami

Přenosová síť na Kubě zkolabovala, bez elektřiny je deset milionů lidí

Kubu v pondělí kolem poledne postihl celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě, uvedl místní operátor. Bez elektřiny se na karibském ostrově ocitlo na deset milionů lidí.
před 13 hhodinami

Kanada a Evropa do obrany investují kolem čtyř procent HDP, prohlásil před summitem Rutte

Do obrany a bezpečnosti investují evropské státy Severoatlantické aliance a Kanada zhruba čtyři procenta HDP, řekl na tiskové konferenci generální tajemník NATO Mark Rutte. Do roku 2035 by se výdaje na armádu a další bezpečnostní aktivity měly zvýšit na pět procent. Rutte také vyzval státy NATO, aby pokračovaly v podpoře Ukrajiny, uvedly agentury. Vývoj výdajů na obranu bude jedním z hlavních témat na summitu NATO v Ankaře, který se koná v úterý a ve středu.
před 16 hhodinami

Evropský pohled