Sacharovovu cenu obdržela Amíníová. Její smrt vyvolala v Íránu rozsáhlé protesty kvůli právům žen

Evropský parlament udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení Mahse Amíníové, Kurdce symbolizující odpor proti potlačování práv žen v Íránu. Amíníová loni zemřela po zadržení íránskou mravnostní policií, její smrt vyvolala v zemi rozsáhlé protesty.

„Brutální vražda dvaadvacetileté Mahsy Amíníové byla bodem obratu. Spustila ženami vedené hnutí, které vstoupilo do dějin,“ uvedla na plénu ve Štrasburku předsedkyně europarlamentu Roberta Metsolaová a dodala, že ocenění patří nejen Kurdce, ale i všem íránským ženám bojujícím za svá práva a hnutí Ženy, život, svoboda. Po oznámení následoval bouřlivý potlesk.

Amíníová se po své smrti stala symbolem odporu proti íránskému režimu. Její smrt vyvolala rozsáhlé demonstrace kvůli potlačování práv žen a dívek, ty posléze přerostly v největší manifestace proti autoritářskému režimu od roku 1979.  

Amíníová zemřela loni v září po zatčení mravnostní policií kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb – šátek, který ženy musí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti. Policie tvrdí, že utrpěla infarkt, podle její rodiny a dalších zdrojů ale zemřela na následky policejní brutality. 

Mladá žena byla po zatčení převezena na policejní stanici, kde však podle dostupných informací začala ztrácet zrak a omdlela. V kómatu byla převezena do nemocnice, kde 16. září zemřela. Podle zástupkyně Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Nady Nášifové existují zprávy, že policie při zatýkání ženinou hlavou udeřila o jedno ze svých vozidel a praštila ji do hlavy obuškem. Podle některých informací byla v policejní dodávce mučena a urážena.

Protesty si vyžádaly oběti i raněné

Loni v listopadu organizace HRANA, která monitoruje porušování lidských práv v Íránu, uvedla, že protesty v Íránu si vyžádaly 410 obětí mezi demonstranty a 54 mezi členy bezpečnostních sil. Zatčeno bylo podle organizace přes 17 tisíc lidí. 

Ocenění za podporu lidských práv a základních svobod pojmenované po předním sovětském disidentovi Andreji Sacharovovi je spojeno s odměnou ve výši padesáti tisíc eur (asi 1,2 milionu korun). Loni je získal ukrajinský lid čelící ruské invazi.

Spolu s Amíníovou byla na ocenění nominovaná i trojice žen – Polka Justyna Wydrzyńská, Morena Herreraová ze Salvadoru a Američanka Colleen McNicholsová. EP si cení jejich boje za bezpečné, legální a dostupné potraty. Nominováni byli také nikaragujská advokátka a dlouholetá bojovnice za lidská práva Vilma Núňezová a její krajan, katolický biskup Roland Álvarez, který patří ke kritikům nikaragujského prezidenta Daniela Ortegy.

Na dění v Íránu letos reagoval i norský Nobelův výbor, který Nobelovu cenu za mír udělil vězněné íránské aktivistce Narges Mohammadíové. Ta bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Nobelova cena je podle výboru také vyznamenáním statisíců lidí, kteří v předešlém roce demonstrovali proti íránskému teokratickému režimu, jenž diskriminuje a utiskuje ženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...