Sacharovovu cenu obdržela Amíníová. Její smrt vyvolala v Íránu rozsáhlé protesty kvůli právům žen

Evropský parlament udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení Mahse Amíníové, Kurdce symbolizující odpor proti potlačování práv žen v Íránu. Amíníová loni zemřela po zadržení íránskou mravnostní policií, její smrt vyvolala v zemi rozsáhlé protesty.

„Brutální vražda dvaadvacetileté Mahsy Amíníové byla bodem obratu. Spustila ženami vedené hnutí, které vstoupilo do dějin,“ uvedla na plénu ve Štrasburku předsedkyně europarlamentu Roberta Metsolaová a dodala, že ocenění patří nejen Kurdce, ale i všem íránským ženám bojujícím za svá práva a hnutí Ženy, život, svoboda. Po oznámení následoval bouřlivý potlesk.

Amíníová se po své smrti stala symbolem odporu proti íránskému režimu. Její smrt vyvolala rozsáhlé demonstrace kvůli potlačování práv žen a dívek, ty posléze přerostly v největší manifestace proti autoritářskému režimu od roku 1979.  

Amíníová zemřela loni v září po zatčení mravnostní policií kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb – šátek, který ženy musí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti. Policie tvrdí, že utrpěla infarkt, podle její rodiny a dalších zdrojů ale zemřela na následky policejní brutality. 

Mladá žena byla po zatčení převezena na policejní stanici, kde však podle dostupných informací začala ztrácet zrak a omdlela. V kómatu byla převezena do nemocnice, kde 16. září zemřela. Podle zástupkyně Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Nady Nášifové existují zprávy, že policie při zatýkání ženinou hlavou udeřila o jedno ze svých vozidel a praštila ji do hlavy obuškem. Podle některých informací byla v policejní dodávce mučena a urážena.

Protesty si vyžádaly oběti i raněné

Loni v listopadu organizace HRANA, která monitoruje porušování lidských práv v Íránu, uvedla, že protesty v Íránu si vyžádaly 410 obětí mezi demonstranty a 54 mezi členy bezpečnostních sil. Zatčeno bylo podle organizace přes 17 tisíc lidí. 

Ocenění za podporu lidských práv a základních svobod pojmenované po předním sovětském disidentovi Andreji Sacharovovi je spojeno s odměnou ve výši padesáti tisíc eur (asi 1,2 milionu korun). Loni je získal ukrajinský lid čelící ruské invazi.

Spolu s Amíníovou byla na ocenění nominovaná i trojice žen – Polka Justyna Wydrzyńská, Morena Herreraová ze Salvadoru a Američanka Colleen McNicholsová. EP si cení jejich boje za bezpečné, legální a dostupné potraty. Nominováni byli také nikaragujská advokátka a dlouholetá bojovnice za lidská práva Vilma Núňezová a její krajan, katolický biskup Roland Álvarez, který patří ke kritikům nikaragujského prezidenta Daniela Ortegy.

Na dění v Íránu letos reagoval i norský Nobelův výbor, který Nobelovu cenu za mír udělil vězněné íránské aktivistce Narges Mohammadíové. Ta bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Nobelova cena je podle výboru také vyznamenáním statisíců lidí, kteří v předešlém roce demonstrovali proti íránskému teokratickému režimu, jenž diskriminuje a utiskuje ženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 15 mminutami

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 3 hhodinami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 4 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 10 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 14 hhodinami
Načítání...