Interpol, který technicky i osobně spojuje policisty z různých jurisdikcí i časových pásem, funguje už sto let. Československo patřilo mezi jeho zakládající členy, i dnes Česká republika s dalšími 194 státy světa spolupracuje. V databázích Interpolu se objevilo několik známých Čechů včetně Radovana Krejčíře, Františka Procházky nebo Jaroslava Dobeše, tedy Guru Járy.
Stovky Čechů na útěku hledá Interpol. Organizace spojuje policejní databáze
7 minut
Události: Sto let Interpolu
Ulice na pražském Žižkově je místem jedné z největších krádeží české historie. Jeden z pachatelů František Procházka také patří mezi nejznámější české uprchlíky. Od roku 2007 kvůli krádeži půl miliardy korun figuruje v databázích Interpolu. V nich je dosud, jiná známá jména včetně třeba Radovana Krejčíře z nich už zmizela.
Obvyklá praxe je ta, že zatýkací rozkaz nejprve platí na území Česka a pak se žádostmi k příslušným organizacím rozšiřuje nejprve na území Schengenského prostoru a následně na celý svět.
„Ve lhůtě maximálně šesti měsíců by soud měl vydat takzvaný evropský zatýkací rozkaz a nejpozději do horizontu jednoho roku by měl být vydaný mezinárodní zatýkací rozkaz,“ popisuje vedoucí odboru operativní spolupráce z Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci Libor Předota.
Tak to bylo i u jiného známého uprchlíka, poslance Petra Wolfa, kdy policie vůbec poprvé za dobu existence České republiky vyhlásila pátraní po bývalém ústavním činiteli. Při letošních deportacích třeba policisté přivezli z Filipín Jaroslava Dobeše, který pod pseudonymem Guru Jára podle verdiktu soudu znásilnil nejméně osm žen.
Policisté také přivezli muže podezřelého z vraždy nebo v Praze na žádost zahraničních kolegů zatkli ruského hackera Jevgenije Nikulina. Pozornost Interpolu ale můžou přitáhnout i další trestné činy. „V podstatě se nevyhýbá jakékoli trestné činnosti od krádeží, přes násilnou trestnou činnost, kyberkriminalitu či drogy,“ říká Šárka Havránková, šéfka Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci. V databázích Interpolu je na 500 českých občanů na útěku, další pak mohou být mezi pohřešovanými.
Nejvíce hledaných je z Ruska
Interpol má celkem devatenáct různých databází. Kromě seznamu hledaných zločinců a nezvěstných lidí, sdílí policisté i databázi otisků prstů, DNA nebo údaje o odcizených uměleckých předmětech, třeba obrazech a sochách. Policisté tyto databáze aktivně využívají. Každou sekundu vyhledávají 187 záznamů. Za den je to 16 milionů vyhledávání.
Největší pozornost přitahuje červený seznam s nejhledanějšími zločinci na světě. Aktuálně je na něm skoro sedm tisíc jmen. Nejmladšímu je 19 nejstaršímu 97 let. Nejvíc hledaných lidí pochází z Ruska, přes tři tisíce. To je skoro polovina všech, po kterých Interpol v současnosti pátrá. Až s velkým odstupem následuje Salvador, Argentina a Indie. Nejdéle je na červeném seznamu německá teroristka Angela Lutherová, a to už 51 let.
Nejhledanější osoby dle Interpolu
Boj proti terorismu
Interpol se podílí na různých vyšetřování, a to drogových kartelů, masových vrahů i válečných zločinců. Klíčovou prioritou se pro něj v poslední době stal především boj proti terorismu. Útok na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001 byl pro Interpol ostatně stěžejní moment.
Organizace začala hrát ještě výraznější roli v boji proti terorismu, a i díky tomu se tak počet států, které sdílely s Interpolem své policejní záznamy zvýšil ze třiceti na sto. Nejaktivněji Interpol pátral po Usámovi Bin Ládinovi, jenž se úspěšně skrýval deset let. Zabit byl až po nočním útoku amerických speciálních jednotek v roce 2011. Interpol má i vnitřní seznam takzvaných zahraničních bojovníků. Může tak včas odhalit lidi, kteří se radikalizují a teoreticky by mohli teroristický čin spáchat.
Kromě terorismu se Interpol aktivně podílí i na pátrání po válečných zločincích. Také díky spolupráci v rámci Interpolu se před soud pro lidská práva v Haagu dostal Ratko Mladić, bývalý velitel bosenskosrbské armády zodpovědný za masakr u Srebrenice. Dostal doživotí. V současnosti je na seznamu hledaných válečných zločinců Interpolu 22 lidí. Většina z nich spojená právě s válkou v bývalé Jugoslávii.
Národnost hledaných osob
Interpol zaměstnává přes tisíc lidí z 124 zemí světa. Jeho roční rozpočet byl loni ve výši 160 milionů eur, financován byl z 43 procent z členských příspěvků zemí, zbytek tvořili dobrovolníci, firmy i jednotlivci. Ke své činnosti využívá čtyř oficiálních jazyků: angličtinu, francouzštinu, španělštinu a arabštinu.
