Investigativci serveru Bellingcat jen za poslední rok zmapovali tři případy, kdy opoziční novinářky a aktivistky pociťovaly příznaky otravy. Podle nich jsou na vině ruské tajné služby. Česká televize mluvila se všemi třemi ženami, stále se potýkají se zdravotními problémy. Bellingcat zjištění netradičně publikoval ještě předtím, než se mu podařilo zjistit totožnost viníků. Jeho cílem je varovat ruské exulanty, kteří po odchodu ze země ztrácejí ostražitost a stávají se z nich snadné cíle.
Kritici Kremlu jsou nyní nejčastěji ve vězení, mrtví nebo v emigraci – ani mimo Rusko se ale nemohou cítit bezpečně. Irina Bablojanová je jedna ze tří ruských novinářek, které obviňují ruské tajné služby, že se je pokusily otrávit.
Ještě loni v září pracovala v Moskvě jako moderátorka nezávislého internetového projektu Živoj gvozd – nástupce zakázaného rádia Echo Moskvy. „Bylo by hloupé říkat, že se nebojím, samozřejmě že se bojím. Nechci do vězení,“ řekla Bablojanová loni v září.
Stejně jako ostatní novináři v Rusku nesměla nazývat ruskou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu válkou nebo rozporovat zprávy ministerstva obrany. Věděla, že za jedinou větu pronesenou ve vysílání ji může soud poslat do vězení.
Stupňující se tlak nakonec Irina Bablojanová nevydržela a z Ruska odešla. Rozhodla se odjet do Německa, kde se cítila v bezpečí, připomněl zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek. Šestatřicetiletá žena je přesvědčená, že byla otrávená krátce poté, co opustila Rusko. Tam se teď vrátit nechce. „Německo mi nabídlo humanitární vízum. V Rusku už nezůstali skoro žádní moji přátelé a kolegové,“ svěřila se Bablojanová.
Iluze bezpečí
Stejné symptomy jako Bablojanová pociťovala i novinářka Jelena Kostjučenková. S nebezpečnou látkou se pravděpodobně dostala do kontaktu loni na podzim v Mnichově. Dodnes má vážné zdravotní problémy a nemůže se plně věnovat práci. Chce především varovat další kritiky Kremlu žijící v exilu. „My všichni žijeme v iluzi, že za hranicemi Ruska jsme v bezpečí. Evidentně to ale není pravda,“ varuje Kostjučenková.
Že se dostala do kontaktu s jedem během květnové cesty do Berlína a Prahy, je přesvědčena i předsedkyně fondu Svobodné Rusko Natalia Arnová. Zdravotní potíže se u ní projevily hlavně při zpátečním letu do Spojených států, kde už roky žije v exilu.
„Začalo to bolestí zubů. Pak ale prudká bolest putovala celým mým tělem. Šlo o různou úroveň a intenzitu bolesti,“ popsala Arnová pro ČT.
Zdroje blízké vyšetřování České televizi nepotvrdily, že byla Arnová otrávena. Šéfredaktor serveru Insider, který s Bellincat na článku spolupracoval, je o tom ale přesvědčen. Ruské tajné služby podle něj používají chemické látky, které nezabíjí okamžitě a jsou jen těžko rozpoznatelné.
„Nevíme, co přesně to bylo za jed. Předpokládám, že šlo o organickou látku na bázi chloru. Možná dichloretan nebo něco podobného. Víme, že měly vážné potíže s vnitřními orgány včetně jater,“ míní šéfredaktor ruského on-line deníku The Insider Roman Dobrochotov.
Atmosféra strachu mezi ruskými emigranty
Podobné události mají vliv i na ruskou emigrantskou komunitu. „Nikomu to nepřidá na pocitu bezpečí, zejména těm, kteří se nachází v zemích, jako je Gruzie, Arménie a Kazachstán, kde mají ruské tajné služby v zásadě volné pole působnosti, ale i v zemích, jako je Německo nebo Česká republika,“ řekl redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup ke zprávě serveru Bellingcat.
Připomněl i doporučení pro ruské emigranty, aby nikde na sociálních sítích neprozrazovali, kde aktuálně bydlí, ani nezveřejňovali fotografie pořízené z oken svých bytů. Pokud jedou taxíkem domů, tak mají vystoupit o několik bloků dřív a dojít pěšky. „Ta atmosféra skutečně dobrá není a to je jeden z cílů těch operací,“ řekl Soukup.
Otravě čelilo mnoho Kremlu nepohodlných lidí
„Pokud Bellingcat vydává takovou zprávu, tak v novinářském prostředí je považována za hodnověrný zdroj,“ přiblížila redaktorka Deníku N Petra Procházková a zdůraznila, že server Bellingcat si zakládá na důsledném vyšetřování, než zveřejní své závěry.
Procházková poukázala na případ otravy bývalého agenta KGB a FSB Alexandra Litviněnka, ve kterém je zmapováno, že příkaz k jeho likvidaci vydal tehdejší šéf ruské tajné služby FSB Nikolaj Patrušev. Ten dnes působí jako šéf ruské bezpečnostní rady a jeden z nebližších bezpečnostních poradců ruského vůdce Vladimira Putina.
„Zda takto probíhají i další případy, nevíme. Nelze to tvrdit, ale můžeme se domnívat, že útoky na novináře a představitele ruské opozice, kteří emigrovali v poslední době, jsou činěny s vědomím ruských tajných služeb, nebo dokonce na jejich pokyn,“ míní Procházková.
Západ dlouhodobě Kreml obviňuje, že se snaží v zahraničí likvidovat nepohodlné osoby. Mezi nejznámější případy patří i pokus o vraždu dvojitého agenta Sergeje Skripala v Británii. Několikanásobnou otravu přežil opoziční politik Vladimir Kara-Murza, dnes v Rusku uvězněný na 25 let. V trestanecké kolonii je také protikorupční aktivista Alexej Navalnyj. Jeho život po vážné otravě zachránili lékaři v Německu.
