Vereščuková pro ČT: Nepřítel za sebou nechává jen trosky, cílevědomě zabíjí obyvatelstvo

Nahrávám video

Ukrajinská vicepremiérka a ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných území Iryna Vereščuková v rozhovoru pro ČT mimo jiné uvedla, že oblasti, v nichž se nejvíce bojuje, bude třeba nejprve odminovat a zajistit v nich základní služby, než se do nich budou moci vrátit obyvatelé. Ukrajinci mohou podle ní v tuto chvíli využít k cestě z okupovaných území do oblastí kontrolovaných Kyjevem jediný koridor. Vede z ruské Bělgorodské oblasti směrem k ukrajinskému městu Sumy. Denně jím projde až 250 lidí. K dispozici je i těm, kteří nemají doklady nebo museli pod tlakem přijmout ruské pasy.

Vereščuková informovala, že na Ukrajinu se zpět vrátila přibližně třetina těch, kteří loni a letos uprchli před boji za hranice. „Lidé se vrací i do Chersonské a Charkovské oblasti, do Mykolajiva a Mykolajivské oblasti se vrátilo už 90 procent obyvatel. To svědčí o tom, že se lidé během léta vrací domů, připravují své domovy na zimu a chystají se tam zůstat,“ je přesvědčená ukrajinská vicepremiérka.

Pokud jde o probíhající ukrajinskou protiofenzivu, tak podle Vereščukové v místech, kde se nejvíce bojuje a daří se osvobozovat území, „za sebou nepřítel nechává jen trosky“. „Vidíme, jak cílevědomě zabíjí obyvatelstvo. Proto byla v těchto oblastech nařízena povinná evakuace, zejména našich dětí. Ještě nějaký čas se lidé nebudou moct vrátit,“ upozornila Vereščuková.

Z vybraných obcí je tak podle ní možné pouze odjíždět, ne se do nich vracet. Podle političky je místa nutné nejprve odminovat a obnovit v nich základní infrastrukturu tak, aby fungovaly dodávky plynu, elektřiny či vody. Až poté se tam budou moci lidé vrátit a žít.

„Opustit okupovaná území jakýmkoli způsobem“

V úvodu článku zmíněný humanitární koridor vedoucí z ruské Bělgorodské do ukrajinské Sumské oblasti podle Vereščukové znovu funguje od 5. srpna, a to zcela bezplatně. „Lidé mohou přijít na hraniční přechod a získat ubytování v humanitárním centru, mohou jet do Kyjeva, Charkova. Opustit Rusy okupovaná území jim pomáháme jakýmkoli způsobem,“ zdůraznila Vereščuková.

Ukrajincům na okupovaných teritoriích radí, aby si zde vyřídili ruský pas, pokud je nezbytný k odjezdu, a následně odjeli. Okupanti podle ní ničí ukrajinské pasy a lidi na takzvaných filtračních stanovištích zastrašují, případně dokonce za držení ukrajinského pasu či vlajky trestají. 

Lidé, kteří přijali ruské pasy, aby mohli z okupovaných regionů vycestovat, při návratu podle Vereščukové problémy mít nebudou. „Pokud dostali pas, potom se účastnili referend, voleb, byli členy volební komise, podporovali okupantskou moc, jde o případ pro policejní a soudní orgány,“ konstatovala Vereščuková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico odchod šéfa resortu připustil. Výměna patrně nebude rychlá.
13:22Aktualizovánopřed 14 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 3 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 3 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...