Skončené letecké manévry Air Defender 23, největší v historii NATO, byly úspěšné. V pátek to na závěr cvičení, které vedlo Německo, řekl velitel německého letectva Ingo Gerhartz. Poukázal také na to, že manévry odhalily i nedostatky v podobě technických problémů a nedostatku munice. Kancléř Olaf Scholz již dříve označil cvičení za symbol spojenecké spolupráce a ukázku připravenosti bránit alianční území.
„Potřebovali jsme den až dva, nakonec se ale všem podařilo připojit na společnou datovou síť,“ řekl Gerhartz o technických nesnázích. Aby všechna letadla mohla plnit zadané úkoly, potřebovala být propojená ve společné datové síti. Připojení všech strojů se ale v prvním dni nepodařilo.
O nedostatku munice, který Gerhartz rovněž zmínil, Aliance věděla již předem. Členské státy nyní pracují na doplnění zbrojních skladů.
Do cvičení, které začalo 12. června a skončilo nyní, se přímo zapojilo pětadvacet států, které byly s výjimkou Švédska a Japonska aliančními členy. Nasazeno bylo 10 tisíc vojáků a 250 letadel, která měla naplánována 2034 letů. K manévrům se připojila i Česká republika, která dala k dispozici vojenské letiště v Čáslavi.
Uskutečnilo se zhruba devadesát procent plánovaných letů
Z původně plánovaných letů se jich nakonec uskutečnilo 1808, což bylo zhruba devadesát procent. To Gerhartz považuje za úspěch. Oproti původním obavám nemusel být kvůli cvičení zrušen žádný civilní let.
Cílem manévrů byla demonstrace schopnosti Aliance bránit své členské země před napadením. Německé letectvo předem oznámilo, že cvičením nechce současné spory s Moskvou vyhrotit. Všechny zkoušené akce byly podle Německa výhradně obranné.
Během manévrů Aliance identifikovala v mezinárodních vodách v Baltském moři podezřelou loď, kterou považovala za ruské špionážní plavidlo. Gerhartz k tomu v pátek uvedl, že NATO podobnou reakci Moskvy očekávalo, takže záležitost nepovažuje za eskalaci.
