Pobřežní stráž i společnost OceanGate prohlásily pasažéry ztracené ponorky za mrtvé

Nahrávám video
Pobřežní stráž: posádka ponorky zemřela
Zdroj: ČT24

Americká pobřežní stráž oznámila, že pětičlenná posádka pohřešované ponorky Titan je po smrti. To se domnívá i společnost OceanGate Expeditions, která ji vlastnila. Předtím záchranáři při pátrání našli pole trosek poblíž Titanicu, kam se ponorka vydala.

„V oblasti, kde po pohřešované ponorce pátrají dálkově řízená plavidla, byly nalezeny trosky,“ napsala pobřežní stráž. 

Televize CNN s odvoláním na interní zprávu pobřežní stráže uvedla, že trosky byly vyhodnoceny jako součást vnějšího trupu. Podvodní robot ve čtvrtek ráno našel záď ponorky, potvrdila následně pobřežní stráž.

„Domníváme se nyní, že jsme o našeho výkonného ředitele Stocktona Rushe, Shahzadu Dawooda a jeho syna Sulemana Dawooda, Hamishe Hardinga a Paula-Henriho Nargeoleta bohužel přišli,“ uvedla v prohlášení společnost.

Admirál pobřežní stráže John Mauger řekl, že ponorka implodovala. Posádka tak neměla šanci na přežití. Je podle něj příliš brzy na to říci, kdy k implozi došlo. Zvuky, které senzory zaznamenaly v úterý a ve středu, ovšem pravděpodobně s ponorkou nesouvisely.

Trosky byly nalezeny ve vzdálenosti přibližně 490 metrů od přídě Titanicu, který spočívá na mořském dně v hloubce kolem 3800 metrů od svého ztroskotání v roce 1912.

Čtyři dny

Plavidlo Titan zahájilo ponor k vraku Titanicu během neděle a podle dostupných informací mělo zásoby kyslíku na čtyři dny. Záchranáři proto odhadují, že posádce mohl dojít ve čtvrtek kolem 13:00 středoevropského času. Tato doba uplynula, aniž by rozsáhlá mezinárodní pátrací operace přinesla kýžený výsledek. Kalkulace ohledně zásoby kyslíku přitom vycházely z předpokladu, že Titan zůstal neporušený. 

Titan se v severním Atlantiku stovky kilometrů od kanadského pobřeží ztratil v neděli večer. Od té doby ve vodách pátrali američtí i kanadští záchranáři za pomoci lodí, letadel či bójí se sonarem. Americká pobřežní stráž ve středu ujišťovala, že stále pomýšlí na záchranu pětice pohřešovaných, jakkoli konstatovala, že neví, kde se nachází.

Rozsah operace

Do pátrání úřady vyslaly desítky lodí a několik dálkově ovladatelných ponorných zařízení s kamerami. Hledání se soustřeďovalo na oblast, kde v úterý a ve středu záchranáři zachytili pod vodou šíření zvuků, které média zpočátku popisovala jako pravidelné bouchání.

Ponorku dlouhou necelých sedm metrů hledaly týmy v oblasti velké zhruba jako celá Belgie, a to až do hloubky čtyř tisíc metrů. Do operace se zapojila také francouzská loď s robotem, který se dokáže v takových hloubkách pohybovat.

Titan, který patřil společnosti OceanGate Expeditions, vezl kromě šéfa firmy Stocktona Rushe také britského dobrodruha Hamishe Hardinga, francouzského znalce Titanicu Paula-Henriho Nargeoleta a britského podnikatele s pákistánskými kořeny Shahzadu Dawooda a jeho syna Sulemana.

Expert: Na záchranu by možná nestačil ani týden

Podmořský technik a potápěč Pavel Gross míní, že šance na záchranu posádky byly malé. Takováto záchranná akce se ještě nikdy nestala v této hloubce.

„Ponorek, které by mohly případně pomoct, je ve světě jenom několik. Vy musíte tu záchrannou ponorku dopravit, dejme tomu letadlem, z Kalifornie do Bostonu, tam ji nalodit a plout minimálně šest set kilometrů. To všechno je otázka dní, ne hodin,“ vysvětlil logistické komplikace.

Nahrávám video
Pavel Gross o ztracené ponorce u vraku Titanicu
Zdroj: ČT24

Technika, se kterou se posádka potápěla, byla navíc podle něj „pravděpodobně víc než mizerná“ a neodpovídala dnešním standardům. „Je to technický zločin, je-li to pravda. Každá pojišťovací společnost lpí na tom, že ponorku lze otevřít zvenčí i zevnitř,“ uvedl s narážkou na informace, že ponorka byla na začátku plavby uzamčena zvenčí.

„U této ponorky vás tam zašroubují jako sardinku na vzduchu a pustí vás do vody. A když se nouzově vynoříte, tak přestože jste na vzduchu, nemáte možnost dýchat, protože nemůžete otevřít sami zevnitř ten průlez,“ dodal s tím, že sám by do takové ponorky nevlezl.

Standardní podle něj nebyla ani zásoba kyslíku na 96 hodin, s níž se posádka ponořila. „Standard je už po dobu dobrých třiceti čtyřiceti let jeden týden, toto jsou maximálně tři až čtyři dny, neodpovídá to technickým předpisům, které většinou diktují pojišťovací společnosti.“ 

Nahrávám video
Vrakový potápěč Leitner o ztracené ponorce
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 22 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 10 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...