Rozmisťování jaderných zbraní v Bělorusku začne v červenci, oznámil Putin

Rusko začne s rozmisťováním jaderných zbraní v Bělorusku hned po dokončení stavby jejich skladu 7. až 8. července, prohlásil ruský lídr Vladimir Putin během páteční schůzky s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v černomořském ruském letovisku Soči.

„Pokud jde o nejcitlivější otázky, na kterých jsme se domlouvali, vše jde podle plánu. Jak víte, 7. či 8. července skončí příprava příslušných zařízení a hned poté zahájíme kroky související s rozmístěním příslušných druhů zbraní na vašem území. Vše tedy postupuje podle plánu, vše je stabilní,“ řekl Putin, kterého citovala ruská státní agentura TASS. „Celkově je situace stabilní, a dokonce bych řekl, že dobrá. Spolehlivě spolupracujeme v této oblasti,“ dodal.

Lukašenko minulý měsíc ohlásil, že přesun jaderných zbraní do Běloruska už začal. Stalo se to v den, kdy ministři obrany obou zemí podepsali dokumenty o rozmístění ruských nestrategických jaderných zbraní ve spřátelené zemi.

Šéf ruského ministerstva obrany Sergej Šojgu nicméně při této příležitosti upozornil, že nestrategické jaderné zbraně v Bělorusku budou nadále pod kontrolou Moskvy, která si také vyhrazuje právo rozhodovat o jejich případném použití. Totéž už dříve uvedl i Putin a potvrdilo to také běloruské ministerstvo zahraničí.

Běloruský opoziční server Zerkalo připomněl, že za sovětských dob se jaderná munice uchovávala ve speciálním krytu u letecké základny Bobroviči na východě Běloruska, ale někteří experti pochybují, že se v termínu ohlášeném Putinem podaří sklad zrekonstruovat či postavit nový.

Skutečné rozmístění je nepravděpodobné, míní experti

Další experti, například Pavel Podvig z Ústavu OSN pro výzkum odzbrojení (UNIDIR), předpokládají, že ruské jaderné zbraně se i přes veřejná prohlášení do Běloruska ve skutečnosti nejspíš vůbec nedostanou.

Z politických důvodů je totiž důležitá především sama možnost rozmístění a výcviku obsluh jako ukázka toho, že i Rusko si může dovolit praxi, jaká existuje v Severoatlantické alianci. NATO má totiž program, v jehož rámci mají USA své jaderné zbraně v několika evropských zemích. Samo fyzické rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku by tak nemuselo být realizováno.

Navíc lze předpokládat, že jaderné zbraně by se v Bělorusku ocitly jen krátce před rozhodnutím o jejich použití. Úplně se podle odborníka možnost rozmístění skutečných jaderných zbraní v Bělorusku vyloučit nedá, ale tato pravděpodobnost je „velmi malá“, řekl Podvig serveru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11AktualizovánoPrávě teď

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 4 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 30 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 2 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 4 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 7 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...