Důl Turów může ohrozit životní prostředí, rozhodl soud ve Varšavě

Správní soud ve Varšavě rozhodl, že činnost Dolu Turów nedaleko hranic Libereckého kraje může ohrozit životní prostředí. Píše to portál gazeta.pl s odvoláním na europoslankyni za vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS) Annu Zalewskou. Ta na svém twitterovém účtu zveřejnila fotografii s textem rozsudku ze 31. května.

Soud podle Agnieszky Stupkiewiczové z právnické organizace Frank Bold došel k závěru, že nelze vyloučit, že rozhodnutí o dopadech těžby hnědého uhlí v Turówě na životní prostředí bude v budoucnu uznané za chybné. Polské ministerstvo životního prostředí letos v únoru těžbu v Turówě povolilo do roku 2044.

Šéf generálního ředitelství pro ochranu životního prostředí loni na podzim vydal kladné rozhodnutí pro další těžbu v dole až do roku 2044, a uzavřel tak proces posuzování vlivu dolu na životní prostředí. Proti tomuto rozhodnutí se u varšavského správního soudu odvolaly ekologické organizace.

Elektrárenská firma se odvolá

„Zase chtějí zavřít Turów,“ napsala Zalewská na Twitteru. Podle polských médií řekla, že elektrárenská společnost PGE, které důl a přilehlá elektrárna patří, se proti rozsudku varšavského správního soudu odvolá.

„Boj o Turów pokračuje,“ dodala ve svém tweetu. Podle ní soud vydal rozhodnutí o zastavení těžby v dole, který je strategický pro polskou energetickou bezpečnost.  

Šéf odborové organizace Solidarita v Dole Turów Wojciech Ilnicki rozhodnutí správního soudu označil za „skandální“ a dodal, že pokud to bude potřeba, odboráři budou protestovat. Komplex v Turówě podle něj znamená „energetickou bezpečnost a levnou energii“.

Ekologové: Důl ničí podzemní vody

Polská vláda trvá na pokračování těžby v Dole Turów, protože tamní elektrárna se na výrobě elektrické energie v Polsku podílí asi sedmi procenty. Důl leží v blízkosti českých a německých hranic, těžba podle ekologů i obyvatel regionu ohrožuje životní prostředí ve všech třech státech, především ničí podzemní vody v okolí dolu.

Premiéři Česka a Polska podepsali loni 3. února dohodu o řešení vlivu těžby v Dole Turów. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (necelé 1,1 miliardy Kč) a ČR stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora EU. Podle ekologických organizací ale smlouva nechrání české občany před ztrátou vody.

Polští politici: Těžit se bude dál

Místopředseda polské vlády a ministr pro státní majetek Jacek Sasin soud obvinil z toho, že „naplňuje cizí zájmy“. Na Twitteru napsal, že „na žádost města Žitava, české a německé pobočky Greenpeace a Nadace Frank Bold soudci žádají uzavření Dolu Turów“. „To nedovolíme, ubráníme 60 tisíc pracovních míst,“ uvedl Sasin.

Šéfka polského resortu životního prostředí Anna Moskwová napsala, že v Turówě „se bude těžit tak dlouho, jak to bude možné a potřebné“.

Je potřeba vyčkat, řekl liberecký hejtman Půta

Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) řekl, že rozhodnutí soudu zřejmě nebude mít vliv na uzavřenou česko-polskou dohodu. „Myslím, že vliv na dohodu by mělo jedině, kdyby někdo zrušil povolení k těžbě,“ řekl a dodal: „Jsem rád, že soud ve Varšavě uznal, že těžba uhlí není úplně přírodě blízká činnost člověka, a že má vliv na životní prostředí. Uvidíme, spíš je asi potřeba vyčkat, co to bude znamenat dál.“

Liberecký hejtman nechce spekulovat o délce těžby uhlí na polské straně. „To si musí vyřešit Polsko na svém území se svými institucemi, s ministerstvem nebo soudy,“ řekl.

Česká strana pokračuje podle Půty v projektech, které mají zmírnit dopady těžby. Ještě v červnu by měla začít první stavba, která má zajistit pitnou vodu pro příhraniční oblasti. Spolufinancovaná je z Fondu Turów, do něhož dala polská strana v rámci kompenzací 35 milionů eur (v přepočtu 823 milionů korun), aktuálně je v něm včetně úroků bezmála 896 milionů korun. Do prázdnin by podle Půty také mělo skončit roční testování těsnicí stěny, která má bránit odtoku vody z českého území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty v Minneapolisu se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 6 mminutami

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 9 mminutami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 10 mminutami

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 42 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 55 mminutami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 3 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...