Důl Turów může ohrozit životní prostředí, rozhodl soud ve Varšavě

Správní soud ve Varšavě rozhodl, že činnost Dolu Turów nedaleko hranic Libereckého kraje může ohrozit životní prostředí. Píše to portál gazeta.pl s odvoláním na europoslankyni za vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS) Annu Zalewskou. Ta na svém twitterovém účtu zveřejnila fotografii s textem rozsudku ze 31. května.

Soud podle Agnieszky Stupkiewiczové z právnické organizace Frank Bold došel k závěru, že nelze vyloučit, že rozhodnutí o dopadech těžby hnědého uhlí v Turówě na životní prostředí bude v budoucnu uznané za chybné. Polské ministerstvo životního prostředí letos v únoru těžbu v Turówě povolilo do roku 2044.

Šéf generálního ředitelství pro ochranu životního prostředí loni na podzim vydal kladné rozhodnutí pro další těžbu v dole až do roku 2044, a uzavřel tak proces posuzování vlivu dolu na životní prostředí. Proti tomuto rozhodnutí se u varšavského správního soudu odvolaly ekologické organizace.

Elektrárenská firma se odvolá

„Zase chtějí zavřít Turów,“ napsala Zalewská na Twitteru. Podle polských médií řekla, že elektrárenská společnost PGE, které důl a přilehlá elektrárna patří, se proti rozsudku varšavského správního soudu odvolá.

„Boj o Turów pokračuje,“ dodala ve svém tweetu. Podle ní soud vydal rozhodnutí o zastavení těžby v dole, který je strategický pro polskou energetickou bezpečnost.  

Šéf odborové organizace Solidarita v Dole Turów Wojciech Ilnicki rozhodnutí správního soudu označil za „skandální“ a dodal, že pokud to bude potřeba, odboráři budou protestovat. Komplex v Turówě podle něj znamená „energetickou bezpečnost a levnou energii“.

Ekologové: Důl ničí podzemní vody

Polská vláda trvá na pokračování těžby v Dole Turów, protože tamní elektrárna se na výrobě elektrické energie v Polsku podílí asi sedmi procenty. Důl leží v blízkosti českých a německých hranic, těžba podle ekologů i obyvatel regionu ohrožuje životní prostředí ve všech třech státech, především ničí podzemní vody v okolí dolu.

Premiéři Česka a Polska podepsali loni 3. února dohodu o řešení vlivu těžby v Dole Turów. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (necelé 1,1 miliardy Kč) a ČR stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora EU. Podle ekologických organizací ale smlouva nechrání české občany před ztrátou vody.

Polští politici: Těžit se bude dál

Místopředseda polské vlády a ministr pro státní majetek Jacek Sasin soud obvinil z toho, že „naplňuje cizí zájmy“. Na Twitteru napsal, že „na žádost města Žitava, české a německé pobočky Greenpeace a Nadace Frank Bold soudci žádají uzavření Dolu Turów“. „To nedovolíme, ubráníme 60 tisíc pracovních míst,“ uvedl Sasin.

Šéfka polského resortu životního prostředí Anna Moskwová napsala, že v Turówě „se bude těžit tak dlouho, jak to bude možné a potřebné“.

Je potřeba vyčkat, řekl liberecký hejtman Půta

Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) řekl, že rozhodnutí soudu zřejmě nebude mít vliv na uzavřenou česko-polskou dohodu. „Myslím, že vliv na dohodu by mělo jedině, kdyby někdo zrušil povolení k těžbě,“ řekl a dodal: „Jsem rád, že soud ve Varšavě uznal, že těžba uhlí není úplně přírodě blízká činnost člověka, a že má vliv na životní prostředí. Uvidíme, spíš je asi potřeba vyčkat, co to bude znamenat dál.“

Liberecký hejtman nechce spekulovat o délce těžby uhlí na polské straně. „To si musí vyřešit Polsko na svém území se svými institucemi, s ministerstvem nebo soudy,“ řekl.

Česká strana pokračuje podle Půty v projektech, které mají zmírnit dopady těžby. Ještě v červnu by měla začít první stavba, která má zajistit pitnou vodu pro příhraniční oblasti. Spolufinancovaná je z Fondu Turów, do něhož dala polská strana v rámci kompenzací 35 milionů eur (v přepočtu 823 milionů korun), aktuálně je v něm včetně úroků bezmála 896 milionů korun. Do prázdnin by podle Půty také mělo skončit roční testování těsnicí stěny, která má bránit odtoku vody z českého území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rafinerie v ruském Tuapse po ukrajinském úderu opět hoří

Ukrajina v noci na úterý provedla další dronový úder na rafinerii ve městě Tuapse v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska. Na místě vypukl rozsáhlý požár, prohlásil na síti Telegram místní gubernátor Veniamin Kondraťjev a dodal, že úřady evakuují obyvatele v okolí závodu. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, pravidelně podniká vzdušné údery na ruské vojenské a energetické objekty, aby tak snížila možnosti Moskvy financovat válku.
10:02Aktualizovánopřed 8 mminutami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
před 46 mminutami

Policie na západě Německa podniká velkou razii proti motorkářům z Hells Angels

Policie v západoněmeckém Severním Porýní-Vestfálsku podniká razii proti motorkářskému klubu Hells Angels. Ve 28 městech je nasazeno na 1200 policistů. Zemské ministerstvo vnitra podle agentury DPA uvedlo, že je to jeden z největších zátahů proti kriminalitě v motorkářských kruzích v historii této spolkové země. Vyšetřování je zaměřeno mimo jiné na podezření z členství ve zločinecké organizaci a vytváření takových sdružení.
před 2 hhodinami

Námořníci u Hormuzského průlivu čelí nedostatku jídla a pitné vody

Hormuzský průliv je v současnosti pro námořníky jedno z nejnebezpečnějších míst na světě. Lodě se mohou stát terčem útoku Íránských revolučních gard nebo mohou najet na miny. Od počátku války uvázlo ve strategické úžině přibližně přes osm set lodí s dvaceti tisíci lidmi na palubách.
před 3 hhodinami

Írán „prorůstá“ Irákem. USA blokují Bagdádu stamiliony z ropy

Spojené státy zadržují stamiliony dolarů z prodeje irácké ropy a tlačí tak na vládu v Bagdádu, aby rozpustila proíránské milice. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) a další média. USA také částečně pozastavily bezpečnostní spolupráci s Bagdádem. Kvůli kritice ze strany Bílého domu rovněž stáhl svou kandidaturu na premiéra vlivný šíitský politik Núrí Málikí. Podle expertů je Irák v patové situaci a může mu hrozit občanská válka.
před 3 hhodinami

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
před 5 hhodinami

Ozbrojenci unesli ze sirotčince v Nigérii 23 dětí

Ozbrojení útočníci unesli ze sirotčince na severu Nigérie 23 dětí, informovala v úterý agentura AP. Podle místních úřadů se patnáct z nich podařilo zachránit, po dalších osmi unesených dětech pátrají. K útoku se zatím nepřihlásila žádná skupina.
před 6 hhodinami

Karel III. přijel do Spojených států na státní návštěvu

Americký prezident Donald Trump s první dámou Melanií v pondělí v Bílém domě přivítali britského krále Karla III. s chotí Camillou. Královský pár dorazil do Spojených států dvě a půl století poté, co bývalá kolonie vyhlásila nezávislost na britském impériu, a letos oslavuje toto významné výročí. Dlouho plánovaná čtyřdenní oficiální návštěva má upevnit vztahy mezi oběma zeměmi v době, kdy Trump kritizuje britského premiéra Keira Starmera mimo jiné za to, že odmítá podpořit USA ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...