Ukrajinská armáda plánovala zničit plynovod Nord Stream, píše Washington Post

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) dostala podle listu The Washington Post loni v červnu informaci, že šestičlenný tým ukrajinské armády plánoval explozí zničit plynovod Nord Stream, kterým proudil plyn z Ruska do Německa a dál do zbytku Evropy. Podrobnosti o údajném ukrajinském plánu podle deníku dostala americká rozvědka od zpravodajské agentury nejmenované evropské země. V září 2022 plynovody Nord Stream 1 a 2 na dně Baltského moře významně poničila trojice podmořských explozí.

Detailní popis údajné plánované ukrajinské sabotáže CIA sdílela loni v červnu s Německem a dalšími evropskými státy, sdělily americkému deníku zdroje, které si nepřály být jmenovány.

Dokumenty podle listu hovoří o malém týmu potápěčů ukrajinské armády, kteří se zodpovídali přímo vrchnímu veliteli ukrajinských ozbrojených sil Valeriji Zalužnému a sabotáž měli provést krátce po 17. červnu 2022 po konci amerického námořního vojenského cvičení BALTOPS.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zprávy, kterou má The Washington Post k dispozici, o plánované sabotáži nevěděl, „což by Ukrajině poskytlo věrohodný způsob, jak popřít účast na útoku na civilní infrastrukturu, který by způsobil veřejný poprask a mohl by ohrozit podporu Západu pro Ukrajinu“, uvádí list.

Zapojení do explozí, které nakonec 26. září Nord Stream vyřadily z provozu, ukrajinští zástupci již v minulosti odmítli a na zjištění The Washington Post zatím nereagovali. Na žádost o komentář nereagoval ani Bílý dům, ani CIA.

Někteří zástupci administrativy amerického prezidenta Joa Bidena v minulosti naznačovali, že za útoky na Nord Stream stojí Rusko, které chtělo Evropu prostřednictvím plynu „vydírat“, a že Spojené státy s partnery udělají vše možné, aby zjistily, co se stalo, píše The Washington Post.

„Nyní ale Bidenovi zástupci v soukromí uznávají, že neexistují důkazy, které by přímo ukazovaly na zapojení Moskvy,“ uvádí list a dodává, že na jednáních NATO a EU se nyní politici řídí nepsaným pravidlem „nemluvte o Nord Streamu“.

Plynovody Nord Stream vlastní z 51 procent ruský státní energetický konglomerát Gazprom, miliardy do nich ale investovaly i západní energetické společnosti z Německa, Francie nebo Nizozemska. Ukrajina si dlouho stěžovala, že Nord Stream umožní Rusku využívat jiný způsob přepravy plynu do Evropy než potrubí vedoucí přes Ukrajinu, což Kyjev připraví o transportní poplatky, dodává The Washington Post.

Podezření na zapojení Ukrajiny se objevila už dřív

Zpráva nejmenované evropské rozvědky stojí na informaci „člověka z Ukrajiny“, u kterého si CIA podle amerického deníku nebyla jistá, že je věrohodný, zprávu ale s evropskými partnery přesto sdílela.

Údajná plánovaná ukrajinská sabotáž byla podle zprávy „pozastavena“, závěry německých vyšetřovatelů, které se zabývají explozemi na Nord Streamu, nicméně poukazují na spojitosti s původním údajným plánem sabotáže.

Ukrajinský zdroj evropské rozvědky například uvedl, že šestice Ukrajinců si pod falešnou identitou plánovala pronajmout loď, potopit se na dno Baltského moře a poškodit nebo zničit plynovod. Němečtí vyšetřovatelé se nyní domnívají, že za zářijovými útoky na Nord Stream stojí „šest lidí, kteří si s falešnými pasy pronajali loď, konkrétně jachtu jménem Andromeda, vypluli z Německa a provedli sabotáž plynovodu“.

Podezření, že se na sabotáži Nord Streamu podílel „nejméně jeden příslušník ukrajinské armády“, zmiňuje také investigace skupiny německých médií.

V čem se naopak závěry německých vyšetřovatelů liší od původního údajného ukrajinského plánu, je, že ukrajinští operativci hodlali zaútočit na Nord Stream 1, druhý plynovod zpráva nezmiňuje. Dalším rozdílem je místo, odkud měla loď se sabotéry vyplout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 42 mminutami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý zahájily další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Íránská média podle agentury Reuters hlásí výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA získají přístup k pětině venezuelské ropy, Caracas schválil smlouvu

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.
před 2 hhodinami

Německo trestá Rusko za útok v Lipsku. Moskva hrozí odvetou

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na rozvodnu v Německu útočily „podomácku vyrobené rakety“, došlo ke zkratům

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Přišly úplně vyděšené.“ Migrantky v Ceutě čelí sexuálnímu násilí, místní nabídli útočiště

Od masového přílivu před měsícem bylo ve španělské exklávě Ceuta nahlášeno 23 případů sexuálního napadení migrantů. Podle vlády zůstává v Ceutě 760 dívek, z nichž je asi tři sta v komunitních centrech.
před 9 hhodinami

Při ruských úderech na Ukrajinu zemřelo 15 lidí, ruské úřady informují o pěti obětech

Celkem 12 lidí včetně jednoho občana Indie přišlo v noci na úterý o život při ruských úderech na Kyjev a okolí hlavního města, které pokračovaly šestý den v řadě, oznámil ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O dalších dvou obětech informoval náčelník Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V Chersonu ruské drony zabily jednoho muže a zranily dvě děti, uvedly úřady. Poplach před leteckými útoky v noci zněl i v mnoha dalších částech Ukrajiny. Rusko tvrdí, že se v noci zaměřilo na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Kyjevě a Oděse. Také ukrajinská armáda útočila na ruské území, ruské úřady informují o pěti obětech.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nový norský král Haakon VIII. složil v parlamentu přísahu

Nový norský král Haakon VIII. v úterý v parlamentu složil přísahu, informují agentury. V čele norské konstituční monarchie stanul třiapadesátiletý Haakon v pátek po smrti svého otce Haralda V., který týž den zemřel ve věku 89 let.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.