Ukrajinská armáda plánovala zničit plynovod Nord Stream, píše Washington Post

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) dostala podle listu The Washington Post loni v červnu informaci, že šestičlenný tým ukrajinské armády plánoval explozí zničit plynovod Nord Stream, kterým proudil plyn z Ruska do Německa a dál do zbytku Evropy. Podrobnosti o údajném ukrajinském plánu podle deníku dostala americká rozvědka od zpravodajské agentury nejmenované evropské země. V září 2022 plynovody Nord Stream 1 a 2 na dně Baltského moře významně poničila trojice podmořských explozí.

Detailní popis údajné plánované ukrajinské sabotáže CIA sdílela loni v červnu s Německem a dalšími evropskými státy, sdělily americkému deníku zdroje, které si nepřály být jmenovány.

Dokumenty podle listu hovoří o malém týmu potápěčů ukrajinské armády, kteří se zodpovídali přímo vrchnímu veliteli ukrajinských ozbrojených sil Valeriji Zalužnému a sabotáž měli provést krátce po 17. červnu 2022 po konci amerického námořního vojenského cvičení BALTOPS.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zprávy, kterou má The Washington Post k dispozici, o plánované sabotáži nevěděl, „což by Ukrajině poskytlo věrohodný způsob, jak popřít účast na útoku na civilní infrastrukturu, který by způsobil veřejný poprask a mohl by ohrozit podporu Západu pro Ukrajinu“, uvádí list.

Zapojení do explozí, které nakonec 26. září Nord Stream vyřadily z provozu, ukrajinští zástupci již v minulosti odmítli a na zjištění The Washington Post zatím nereagovali. Na žádost o komentář nereagoval ani Bílý dům, ani CIA.

Někteří zástupci administrativy amerického prezidenta Joa Bidena v minulosti naznačovali, že za útoky na Nord Stream stojí Rusko, které chtělo Evropu prostřednictvím plynu „vydírat“, a že Spojené státy s partnery udělají vše možné, aby zjistily, co se stalo, píše The Washington Post.

„Nyní ale Bidenovi zástupci v soukromí uznávají, že neexistují důkazy, které by přímo ukazovaly na zapojení Moskvy,“ uvádí list a dodává, že na jednáních NATO a EU se nyní politici řídí nepsaným pravidlem „nemluvte o Nord Streamu“.

Plynovody Nord Stream vlastní z 51 procent ruský státní energetický konglomerát Gazprom, miliardy do nich ale investovaly i západní energetické společnosti z Německa, Francie nebo Nizozemska. Ukrajina si dlouho stěžovala, že Nord Stream umožní Rusku využívat jiný způsob přepravy plynu do Evropy než potrubí vedoucí přes Ukrajinu, což Kyjev připraví o transportní poplatky, dodává The Washington Post.

Podezření na zapojení Ukrajiny se objevila už dřív

Zpráva nejmenované evropské rozvědky stojí na informaci „člověka z Ukrajiny“, u kterého si CIA podle amerického deníku nebyla jistá, že je věrohodný, zprávu ale s evropskými partnery přesto sdílela.

Údajná plánovaná ukrajinská sabotáž byla podle zprávy „pozastavena“, závěry německých vyšetřovatelů, které se zabývají explozemi na Nord Streamu, nicméně poukazují na spojitosti s původním údajným plánem sabotáže.

Ukrajinský zdroj evropské rozvědky například uvedl, že šestice Ukrajinců si pod falešnou identitou plánovala pronajmout loď, potopit se na dno Baltského moře a poškodit nebo zničit plynovod. Němečtí vyšetřovatelé se nyní domnívají, že za zářijovými útoky na Nord Stream stojí „šest lidí, kteří si s falešnými pasy pronajali loď, konkrétně jachtu jménem Andromeda, vypluli z Německa a provedli sabotáž plynovodu“.

Podezření, že se na sabotáži Nord Streamu podílel „nejméně jeden příslušník ukrajinské armády“, zmiňuje také investigace skupiny německých médií.

V čem se naopak závěry německých vyšetřovatelů liší od původního údajného ukrajinského plánu, je, že ukrajinští operativci hodlali zaútočit na Nord Stream 1, druhý plynovod zpráva nezmiňuje. Dalším rozdílem je místo, odkud měla loď se sabotéry vyplout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
08:36Aktualizovánopřed 40 mminutami

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 1 hhodinou

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 1 hhodinou

Merz musí přinést změnu, nebo posílí AfD, míní německý tisk

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.
09:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali.
před 3 hhodinami

Mezi mladými voliči v Německu vedly AfD a Levice

V německých předčasných parlamentních volbách měly Alternativa pro Německo (AfD) a Levice ve věkové skupině od 18 do 34 let podporu okolo 42 procent. Ukazuje se tak trend příklonu ke krajní pravici na straně jedné a krajní levici na straně druhé mezi mladými voliči. Pro konzervativní CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) hlasovali spíše starší voliči. Nabízíme analýzu toho, které demografické skupiny a faktory rozhodly volby.
před 4 hhodinami

Návrat je riskantní, setrvání čím dál složitější. Nejistota ukrajinských uprchlíků roste

Tři roky po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu žijí miliony ukrajinských uprchlíků v Evropě v nejistotě. Mezinárodní podpora slábne a životní náklady rostou. Mnozí z nich se potýkají s rostoucími problémy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od byrokratických překážek po snižující se sociální dávky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a někteří z nich jsou nuceni učinit téměř nemožnou volbu: zůstat a potýkat se s životem v cizí zemi, nebo se vrátit do vlasti částečně okupované Ruskem.
před 4 hhodinami

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
05:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...