Kvůli útoku na Kapitol dostal zakladatel milice Oath Keepers osmnáct let vězení

Americký federální soud ve čtvrtek poslal na osmnáct let do vězení Stewarta Rhodese, zakladatele extremistické skupiny Oath Keepers (Strážci přísahy) za rozvratné spiknutí a další trestné činy v souvislosti s útokem příznivců exprezidenta Donalda Trumpa na sídlo Kongresu 6. ledna 2021. Dvanáct let ve vězení má strávit také další člen skupiny Kelly Meggs. Trest ve výši 4,5 roku odnětí svobody dostal  Richard Barnett, který se nechal během zmíněného útoku vyfotit v kanceláři předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové s jednou nohou na jejím stole.

Rhodes se podle agentury Reuters označil za „politického vězně“. „Pane Rhodesi, po celá desetiletí je jasné, že jste chtěl, aby se demokracie v této zemi zvrhla v násilí,“ prohlásil soudce Amit Mehta. „Nejste politický vězeň,“ řekl s poznámkou, že Rhodes představuje trvalou hrozbu pro zemi. Vyjádřil také obavy, že by se situace z 6. ledna 2021 mohla opakovat. „V okamžiku, kdy budete propuštěn, ať už to bude kdykoliv, budete připraven pozvednout zbraně proti své vládě,“ řekl Rhodesovi.

Někdejšího vůdce krajně pravicové milice Rhodese uznala porota federálního soudu vinným už loni v listopadu, ve čtvrtek soudce oznámil výši trestu. Obžaloba pro něj žádala 25 let za mřížemi. Délka vězení pro Rhodese je nejdelším trestem vyneseným v souvislosti s někdejšími nepokoji ve Washingtonu, kvůli kterým bylo obviněno více než tisíc lidí. Více než pět stovek si již vyslechlo tresty. Dosud nejdelším trestem bylo čtrnáct let za mřížemi pro muže z Pensylvánie, který tehdy zaútočil na policii.

Rhodes tehdy do budovy Kapitolu nevstoupil, byl ale obviněn z plánování násilné vzpoury, která by zabránila předání prezidentského mandátu. Vystudovaný právník je zakladatelem Oath Keepers, která byla jednou z vícero extremistických skupin, jejichž členové tehdy dorazili k budově Kongresu. Její název odkazuje na přísahu, kterou ve Spojených státech skládají veřejní činitelé, především pak na pasáž o ochraně ústavy před „vnějšími i domácími“ nepřáteli.

Meggs na rozdíl od Rhodese podle stanice CNN lítost projevil a v soudní síni se v slzách omluvil. „Je mi líto, že jsem se podílel na události, která naši zemi tak černě poznamenala,“ řekl soudci Meggs, pro kterého státní zástupci požadovali 21 let za mřížemi. Meggs, jenž byl dříve uznán vinným i z dalších čtyř zločinů, vedl 6. ledna 2021 skupinu členů Oath Keepers do Kapitolu, napsal Reuters. Soud mírnější trest v jeho případě zdůvodnil tím, že Meggs není tak nebezpečný jako Rhodes. „Nepředstavuje stejnou hrozbu jako Rhodes. Není intelektuálním ani duchovním vůdcem,“ uvedl soudce podle CNN.

Čtvrteční vynesení výše trestů nad Rhodesem a Meggsem jsou první ze série verdiktů, které by si měli vyslechnout v následujících dnech další členové Oath Keepers, poznamenala agentura AP. Rhodes je prvním člověkem obviněným v souvislosti s útokem na Kapitol, jenž byl odsouzen za trestný čin rozvratného spiknutí.

Barnett dostal 4,5 roku odnětí svobody

I v případě 63letého Barnetta přišlo oznámení trestu po lednovém odsouzení, kdy byl Barnett shledán vinným v osmi bodech obžaloby. Porota bývalého hasiče ze státu Arkansas uznala vinným mimo jiné z nedovoleného držení zbraně, vniknutí do budovy s omezeným přístupem či maření úředního procesu. Prokuratura pro něj požadovala kolem sedmi let za mřížemi, podle obhajoby byl na místě maximálně roční trest. 

Soudce Christopher Cooper se nakonec rozhodl pro 4,5 roku vězení a při oznamování trestu podotkl, že Barnett místy vyvolával dojem, že si nechvalnou proslulost plynoucí ze své účasti na nepokojích užívá. „Všichni, kdo Biga (přezdívka odsouzeného) sledují, musí vědět, že činy ze 6. ledna nelze opakovat bez závažných důsledků,“ citoval soudce veřejnoprávní rozhlas NPR. 

Barnett byl zaměstnancem stavební společnosti a zarytým podporovatelem tehdejšího prezidenta Trumpa, když 6. ledna 2021 společně se stovkami dalších lidí narušil schůzi Kongresu. V kanceláři Pelosiové, tehdy třetí nejvýše postavené političky v USA, zapózoval pro fotografii, nechal na stole sprostý vzkaz a odnesl si obálku s elektronickým podpisem političky. Porotci u soudu také vyslechli, že Barnett do Kongresu vešel s holí, na jejímž konci měl paralyzér o napětí 950 tisíc voltů.

Richard Barnett přichází k soudu ve Washingtonu
Zdroj: AP (ČTK)/Manuel Balce Ceneta

Barnett se omluvil za sprostý vzkaz

Obžalovaný u soudu prohlásil, že je křesťan, nechoval se tak, jak by si býval přál, a za svůj sprostý vzkaz Pelosiové se omluvil. Porota však o jeho odsouzení rozhodla po méně než tříhodinové diskusi a odmítla jeho argumenty, že se do kanceláře Pelosiové dostal náhodou, když hledal toaletu, nebo že jeho paralyzér nebyl funkční.

Nepokoje ve washingtonském Kapitolu byly vyvrcholením bezprecedentního vývoje po prezidentské volbě roku 2020, který vyplynul z Trumpovy neochoty uznat porážku. Končící prezident až do 6. ledna burcoval své podporovatele výmysly o „zmanipulovaných volbách“, tisíce z nich se pak při potvrzování výsledku sešly u Kongresu, načež stovky výtržníků pronikly dovnitř.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 44 mminutami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 50 mminutami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 54 mminutami

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 4 hhodinami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 5 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 11 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...