Kvůli útoku na Kapitol dostal zakladatel milice Oath Keepers osmnáct let vězení

Americký federální soud ve čtvrtek poslal na osmnáct let do vězení Stewarta Rhodese, zakladatele extremistické skupiny Oath Keepers (Strážci přísahy) za rozvratné spiknutí a další trestné činy v souvislosti s útokem příznivců exprezidenta Donalda Trumpa na sídlo Kongresu 6. ledna 2021. Dvanáct let ve vězení má strávit také další člen skupiny Kelly Meggs. Trest ve výši 4,5 roku odnětí svobody dostal  Richard Barnett, který se nechal během zmíněného útoku vyfotit v kanceláři předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové s jednou nohou na jejím stole.

Rhodes se podle agentury Reuters označil za „politického vězně“. „Pane Rhodesi, po celá desetiletí je jasné, že jste chtěl, aby se demokracie v této zemi zvrhla v násilí,“ prohlásil soudce Amit Mehta. „Nejste politický vězeň,“ řekl s poznámkou, že Rhodes představuje trvalou hrozbu pro zemi. Vyjádřil také obavy, že by se situace z 6. ledna 2021 mohla opakovat. „V okamžiku, kdy budete propuštěn, ať už to bude kdykoliv, budete připraven pozvednout zbraně proti své vládě,“ řekl Rhodesovi.

Někdejšího vůdce krajně pravicové milice Rhodese uznala porota federálního soudu vinným už loni v listopadu, ve čtvrtek soudce oznámil výši trestu. Obžaloba pro něj žádala 25 let za mřížemi. Délka vězení pro Rhodese je nejdelším trestem vyneseným v souvislosti s někdejšími nepokoji ve Washingtonu, kvůli kterým bylo obviněno více než tisíc lidí. Více než pět stovek si již vyslechlo tresty. Dosud nejdelším trestem bylo čtrnáct let za mřížemi pro muže z Pensylvánie, který tehdy zaútočil na policii.

Rhodes tehdy do budovy Kapitolu nevstoupil, byl ale obviněn z plánování násilné vzpoury, která by zabránila předání prezidentského mandátu. Vystudovaný právník je zakladatelem Oath Keepers, která byla jednou z vícero extremistických skupin, jejichž členové tehdy dorazili k budově Kongresu. Její název odkazuje na přísahu, kterou ve Spojených státech skládají veřejní činitelé, především pak na pasáž o ochraně ústavy před „vnějšími i domácími“ nepřáteli.

Meggs na rozdíl od Rhodese podle stanice CNN lítost projevil a v soudní síni se v slzách omluvil. „Je mi líto, že jsem se podílel na události, která naši zemi tak černě poznamenala,“ řekl soudci Meggs, pro kterého státní zástupci požadovali 21 let za mřížemi. Meggs, jenž byl dříve uznán vinným i z dalších čtyř zločinů, vedl 6. ledna 2021 skupinu členů Oath Keepers do Kapitolu, napsal Reuters. Soud mírnější trest v jeho případě zdůvodnil tím, že Meggs není tak nebezpečný jako Rhodes. „Nepředstavuje stejnou hrozbu jako Rhodes. Není intelektuálním ani duchovním vůdcem,“ uvedl soudce podle CNN.

Čtvrteční vynesení výše trestů nad Rhodesem a Meggsem jsou první ze série verdiktů, které by si měli vyslechnout v následujících dnech další členové Oath Keepers, poznamenala agentura AP. Rhodes je prvním člověkem obviněným v souvislosti s útokem na Kapitol, jenž byl odsouzen za trestný čin rozvratného spiknutí.

Barnett dostal 4,5 roku odnětí svobody

I v případě 63letého Barnetta přišlo oznámení trestu po lednovém odsouzení, kdy byl Barnett shledán vinným v osmi bodech obžaloby. Porota bývalého hasiče ze státu Arkansas uznala vinným mimo jiné z nedovoleného držení zbraně, vniknutí do budovy s omezeným přístupem či maření úředního procesu. Prokuratura pro něj požadovala kolem sedmi let za mřížemi, podle obhajoby byl na místě maximálně roční trest. 

Soudce Christopher Cooper se nakonec rozhodl pro 4,5 roku vězení a při oznamování trestu podotkl, že Barnett místy vyvolával dojem, že si nechvalnou proslulost plynoucí ze své účasti na nepokojích užívá. „Všichni, kdo Biga (přezdívka odsouzeného) sledují, musí vědět, že činy ze 6. ledna nelze opakovat bez závažných důsledků,“ citoval soudce veřejnoprávní rozhlas NPR. 

Barnett byl zaměstnancem stavební společnosti a zarytým podporovatelem tehdejšího prezidenta Trumpa, když 6. ledna 2021 společně se stovkami dalších lidí narušil schůzi Kongresu. V kanceláři Pelosiové, tehdy třetí nejvýše postavené političky v USA, zapózoval pro fotografii, nechal na stole sprostý vzkaz a odnesl si obálku s elektronickým podpisem političky. Porotci u soudu také vyslechli, že Barnett do Kongresu vešel s holí, na jejímž konci měl paralyzér o napětí 950 tisíc voltů.

Richard Barnett přichází k soudu ve Washingtonu
Zdroj: AP (ČTK)/Manuel Balce Ceneta

Barnett se omluvil za sprostý vzkaz

Obžalovaný u soudu prohlásil, že je křesťan, nechoval se tak, jak by si býval přál, a za svůj sprostý vzkaz Pelosiové se omluvil. Porota však o jeho odsouzení rozhodla po méně než tříhodinové diskusi a odmítla jeho argumenty, že se do kanceláře Pelosiové dostal náhodou, když hledal toaletu, nebo že jeho paralyzér nebyl funkční.

Nepokoje ve washingtonském Kapitolu byly vyvrcholením bezprecedentního vývoje po prezidentské volbě roku 2020, který vyplynul z Trumpovy neochoty uznat porážku. Končící prezident až do 6. ledna burcoval své podporovatele výmysly o „zmanipulovaných volbách“, tisíce z nich se pak při potvrzování výsledku sešly u Kongresu, načež stovky výtržníků pronikly dovnitř.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda uvedla, že zahájila novou vlnu útoků na íránskou infrastrukturu

Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu rozsáhlých útoků na infrastrukturu v íránském hlavním městě Teheránu. Spojené státy uvedly, že prvním týdnu války proti Íránu zasáhly v této zemi více než tři tisíce cílů. Informují o tom agentury Reuters a AFP.
00:27Aktualizovánopřed 5 mminutami

Írán dále útočí na okolní země, v Bahrajnu poničil hotel

Írán v noci na pátek pokračoval v odvetných úderech za americko-izraelské útoky. Íránské vzdušné údery zasáhly v metropoli Bahrajnu hotel a dva domy. Saúdská Arábie zlikvidovala tři rakety mířící na vojenskou základnu, informují tiskové agentury. Írán také uvedl, že vyslal rakety na Tel Aviv. Izraelská armáda avizovala další vlnu úderů na Teherán, oblastní velitelství americké armády (CENTCOM) oznámilo zásah íránské lodě sloužící pro starty dronů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci, zadržení v Maďarsku, jsou na Ukrajině

Ukrajinci, zadržení v Maďarsku, byli propuštěni a jsou zpět v bezpečí ve vlasti, oznámil v pátek večer na sociální síti X šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Maďarské úřady dříve oznámily zadržení sedmi Ukrajinců, kteří převáželi velkou sumu a byli podezřelí z praní špinavých peněz. Maďarsko podle Kyjeva zadrželo sedm inkasistů ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří převáželi z Rakouska peníze a zlato. Sybiha obvinil Budapešť z „braní rukojmí“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Praze přistál další repatriační let, přivezl Čechy z Ománu

V noci na pátek přistál v Praze další vládní repatriační let s českými občany, které zasáhl současný konflikt na Blízkém východě. Větší armádní airbus s kapacitou přes devadesát míst přivezl cestující z ománského Maskatu, uvedlo ministerstvo zahraničních věcí. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek ráno na síti X napsal, že odletěl první repatriační let do Dubaje. Stovky Čechů se během posledních dnů vrátily z ohrožené oblasti jak vládními repatriačními lety, tak komerčními linkami.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael tvrdí, že zasáhl na předměstí Bejrútu sídlo výkonné rady Hizballáhu

Při noční vlně úderů na Libanon bylo zasaženo sídlo výkonné rady proíránského teroristického hnutí Hizballáh na předměstí Bejrútu, uvedla podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelská armáda. Údery dále na předměstí Dahíja zasáhly desítky vícepodlažních budov a skladiště dronů. Noční údery podle libanonské agentury NNA zasáhly také desítky vesnic na jihu a východě Libanonu. Dopoledne Izrael zahájil další vlnu úderů. Výbuchy byly hlášeny z oblasti pobřežního města Sajdá.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA dočasně povolily dovoz sankcionované ruské ropy do Indie

Americká vláda na třicet dnů povolila dovoz sankcionované ruské ropy do Indie. Reaguje tak na problémy s dodávkami suroviny z Blízkého východu, které jsou důsledkem války s Íránem. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kurdové chtějí svrhnout režim v Íránu, revoluční gardy ale mají navrch

Konflikt USA a Izraele s Íránem může vést k jeho destabilizaci i občanské válce. ČT24 to řekla íránistka Lenka Hrabalová. Nestabilita by se mohla šířit i podél etnických linií, jelikož režim dlouhodobě diskriminuje menšiny. Ozbrojené kurdsko-íránské skupiny v Iráku plánují vpád do země už celé dekády. Právě Kurdové, s nimiž Američané jednají o spolupráci, jsou nejsilnější opoziční silou v Íránu. Revoluční gardy ale mají masivní převahu.
před 10 hhodinami

WP: Moskva dává Íránu informace pro útoky na lodě i letadla USA

Rusko poskytuje Íránu zpravodajské informace pro útoky na americké síly na Blízkém východě, včetně polohy amerických válečných lodí a letounů, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na tři informované činitele. Podle listu jde o první známku toho, že se do války zapojil další významný protivník Spojených států, i když pouze nepřímo.
před 11 hhodinami
Načítání...