Meta dostala rekordní pokutu 1,2 miliardy eur za porušování ochrany osobních dat v EU

Americká společnost Meta Platforms dostala v Evropské unii pokutu 1,2 miliardy eur (více než 28 miliard Kč) za odesílání informací o uživatelích do Spojených států prostřednictvím své sociální sítě Facebook, a to v rozporu s pravidly EU pro ochranu osobních údajů. Je to nejvyšší pokuta, jaká kdy byla v Unii za podobné prohřešky uložena. Podle médií to v pondělí uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Společnost se proti rozhodnutí hodlá odvolat.

Případ se podle agentury DPA týká zapojení Facebooku do masového sledování ze strany angloamerických zpravodajských služeb, které odhalil americký whistleblower Edward Snowden. Na Facebook tehdy podal stížnost rakouský aktivista za ochranu osobních údajů Max Schrems.

Uložená pokuta dalece přesahuje dosud nejvyšší pokutu 746 milionů eur (více než 17,6 miliardy korun), kterou v roce 2021 dostala v Lucembursku americká společnost Amazon. Letos je to už třetí pokuta uložená Metě v EU a čtvrtá za posledních šest měsíců. Meta musí kromě pokuty do pěti měsíců zastavit další předávání evropských osobních údajů do Spojených států.

Schrems řekl, že uložená pokuta mohla být mnohem vyšší: „Maximální výše pokuty je přes čtyři miliardy. Meta vědomě porušovala GDPR po dobu deseti let, aby dosáhla zisku,“ zdůraznil. Pokud se americké zákony o sledování nezmění, bude nyní Meta pravděpodobně muset zásadně restrukturalizovat své systémy, dodal Schrems.

„Neoprávněná a zbytečná,“ hájí se Meta

Meta označila pokutu za „neoprávněnou a zbytečnou“ a bude usilovat o její pozastavení soudní cestou, reagoval na sankci americký gigant v prohlášení pro agenturu AFP. „Tisíce společností a organizací se spoléhají na možnost předávat údaje mezi EU a USA“ a „existuje zásadní rozpor mezi pravidly americké vlády pro přístup k údajům a evropskými právy na ochranu soukromí,“ konstatovala Meta.

Soudní řízení by se však mohlo protáhnout na několik let. Do té doby by mohla vstoupit v platnost nová smlouva o přenosu dat mezi Evropskou unií a USA, která bude nově regulovat transatlantický datový provoz. Meta už dříve několikrát pohrozila, že pokud nebude transatlantický přenos dat dlouhodobě možný, z EU zcela odejde.

„Obecně platí, že národní legislativa ve Spojených státech je ve velkém konfliktu s legislativou na ochranu soukromí, kterou uplatňuje EU, a výsledkem je, že společnosti jako Meta čelí těmhle problémům,“ vysvětlil konzultant a komentátor E15 Ondřej Malý.

„Systémy ve Spojených státech a v Evropě jsou navzájem zcela zjevně nekompatibilní a společnosti, které se pokusí přenést data Evropanů do USA, budou čelit pokutám za porušení GDPR, pokud na ně někdo přijde,“ řekl.

I když Meta hrozí, že se z Evropy stáhne, podle Malého se to nestane. Je to pro ni totiž druhý největší trh. Obě strany podle něj ví, že je potřeba spolupráci zlepšit. „Zatím žádná podobná dohoda, která byla uzavřena, nepřežila napadení u Soudního dvora EU,“ dodal.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně dvanáct lidí bylo zraněno při střelbě poblíž festivalu v americkém Toledu

Nejméně dvanáct lidí bylo zraněno při střelbě poblíž komunitního festivalu ve městě Toledo v americkém státě Ohio, dva zranění jsou v kritickém stavu. V noci na neděli SELČ to napsala agentura AP. Policie pátrá po podezřelých. Podle zástupce policejního náčelníka Joea Heffernana pravděpodobně dva lidé stříleli po sobě.
před 2 hhodinami

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska včetně dvou důstojníků, uvedla v sobotu podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelské ozbrojené síly to později potvrdily s tím, že incident vyšetřují. Libanonské ministerstvo zdravotnictví později podle agentury AFP sdělilo, že izraelský útok na jihu Libanonu zabil dvě ženy a 22 lidí zranil. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Reuters: USA dají spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu

Spojené státy poskytnou svým spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu a na opravy budoucích škod, které jim Írán ještě způsobí. Napsala to v sobotu agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj.
před 6 hhodinami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily nejméně devět Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Moskva před volbami zvýšila ekonomický tlak na Arménii

Arméni budou v nedělních parlamentních volbách rozhodovat o proevropském směřování země nebo o zachování těsného spojenectví s Moskvou. Podle zákona z roku 2007 nesmí volit v cizině – oficiálně kvůli regulérnosti hlasování. Do voleb tak nemůže zasáhnout ani největší arménská diaspora v zahraničí, která žije v Ruské federaci. I přesto na ni cílí nátlaková kampaň, kterou se Moskva snaží udržet Arménii ve své sféře vlivu.
před 10 hhodinami

Hegseth v Normandii kritizoval evropskou obranu

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 13 hhodinami

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 19 hhodinami
Načítání...