Ekvádorský prezident Guillermo Lasso ve středu dekretem rozpustil parlament a oznámil, že chce předčasné parlamentní a prezidentské volby. Parlament od úterý jednal o prezidentově sesazení kvůli obvinění ze zpronevěry a korupce. Lasso se cítí nevinen.
Ekvádorský prezident rozpustil parlament, vládnout bude dekrety. Politickou krizi chce řešit volbami
Ústava rozpuštění jednokomorového parlamentu ekvádorskému prezidentovi umožňuje mimo jiné v případě, když kroky zákonodárného sboru blokují fungování vlády.
„Je to nejlepší rozhodnutí, jak zajistit ústavní řešení politické krize a vnitropolitických nepokojů, které nyní Ekvádor zažívá, a jak vrátit ekvádorskému lidu moc rozhodovat o své budoucnosti v příštích volbách,“ prohlásil Lasso.
Sedmašedesátiletý bývalý bankéř Lasso už dříve řekl, že by se o nejvyšší úřad ucházel znovu. Podepsáním dekretu se vyhnul vyslovení nedůvěry parlamentem, které se podle listu El Tiempo čekalo v následujících týdnech.
Levicová opozice obvinila konzervativního prezidenta ze zpronevěry a korupce. Podle ní státní ropná firma podepsala nevýhodnou smlouvu na přepravu ropy a Lasso nic neudělal, aby státu nevznikla škoda.
Prezident se brání, že smlouva byla uzavřena za jeho předchůdce Lenína Morena, a obrátil se na účetní dvůr, aby smlouvu při jejím prodloužení přezkoumal. „Nikdo neudělal pro boj s korupcí tolik jako já,“ řekl Lasso nedávno v rozhovoru s deníkem Financial Times.
Ekvádor může potkat osud sousedního Peru
V úřadu nyní může zůstat nanejvýš šest měsíců do doby, než volební komise stanoví datum voleb. Do té doby bude podle ústavní klauzule zvané „muerte cruzada“ (vzájemná smrt) vládnout pomocí dekretů, uvádí server BBC. Pravidlo bylo zavedeno v roce 2008, ale nikdy předtím nebylo v Ekvádoru použito.
Je považováno za extrémní opatření a opoziční skupiny, včetně Conaie, což je vlivná konfederace domorodých skupin, již varovaly, že v případě, že se prezident bude stanovením řídit, uspořádají masové protesty.
Krátce po prezidentově oznámení varoval nejvyšší vojenský představitel země, že ozbrojené síly „tvrdě zakročí“, pokud propukne jakékoli násilí. Početný kontingent vojáků a policistů zablokoval přístup k budově Národního shromáždění v hlavním městě Quitu.
Podobný scénář s odlišným koncem zažilo v loňském roce Peru. Tehdejší levicový prezident Pedro Castillo přestál dva pokusy parlamentu o odvolání kvůli „morální nezpůsobilosti“. Krátce před třetím hlasováním Castillo oznámil, že se chystá parlament rozpustit.
Za neústavní pokus o rozpuštění parlamentu byl ale zatčen, sesazen a letos v dubnu mu nejvyšší soud potvrdil vazbu v délce 36 měsíců, kterou mu v březnu jiný soud prodloužil z dřívějšího roku a půl. Třiapadesátiletý levicový politik by tak měl za mřížemi zůstat nejméně do prosince 2025.
V Peru po Castillově zatčení vypukly masové protesty, při nichž lidé požadují právě rozpuštění parlamentu a předčasné volby. V Peru i v Ekvádoru je prezidentský systém a Lasso nemá stejně jako Castillo většinu v parlamentu.
