Plošina Nazca odkrývá stále nová tajemství. Německá matematička tomu pomohla z žebříku

Tajemné obrazce objevené na peruánské planině Nazca a v okolí přitahují vědce a návštěvníky po celá desetiletí. Výzkumníci objevují stále nové vzory. Geoglyfy, obrovské postavy i zvířata vytesané do jihoamerické pouště, jsou staré více než dva tisíce let. Rozluštit jejich tajemství se v zárodku výzkumu snažila německá matematička Maria Reicheová, která zemřela před 25 lety, 8. června 1998. Většinu života strávila na poušti, kde obrazce studovala pomocí žebříku i koštěte.

Obrovské postavy a sáhodlouhé přímky se rozprostírají na ploše více než pět set čtverečních kilometrů pouště poblíž peruánských měst Nazca a Palpa. Zobrazují lidi, kočky, hady, kosatky, ptáky, lamy, guanaky či alpaky.

Peruánští a japonští výzkumníci z Yamagatské univerzity loni v prosinci informovali o objevu 168 nových starověkých vzorů. Společně také pomocí dronů geoglyfy natočili.

Od začátku jejich terénního průzkumu v roce 2010 japonští vědci našli už 358 obrazců.

Například před třemi lety oznámili objev zhruba sto čtyřiceti nových obrazců různých velikostí, opět například ptáků, opic či hadů. Novinkou byl tehdy objev dvouhlavého hada požírajícího dva lidi, ryby, koček, lamy či neobvyklé lidské postavy s hranatou hlavou a holí v ruce. Největší z těchto geoglyfů měřil sto metrů a nejmenší ani ne pět metrů.

Studie Yamagatské univerzity ve spolupráci s peruánskou vládou pomohly vymezit a chránit oblast, která čelí hrozbám městského a ekonomického rozvoje. Univerzitní profesor Masato Sakai v této souvislosti upozornil, že některým geoglyfům hrozí zničení kvůli těžbě v tamním archeologickém parku.

Smysl obrazců na planině Nazca, z nichž některé zaznamenali už španělští dobyvatelé v 16. století, stále není definitivně objasněn. Podle některých teorií sloužily k náboženským rituálům jako způsob komunikace s bohy. Někteří míní, že šlo o zavlažovací systém, podle nejdivočejších představ jde o výtvor mimozemské civilizace.

Guvernantka

K uchování obrazců přispěla Maria Reicheová. Absolventka univerzity s diplomem z matematiky ovládala pět jazyků. Byla údajně první ženou, která jezdila po Berlíně na kole. Pro své feministické názory to ale v hitlerovském Německu neměla jako vzdělaná žena jednoduché. Byla rovněž pacifistkou, jejího otce zabili na frontě během první světové války.

Po studiích Reicheová učila, než v roce 1932 nastal v jejím životě zlom, když odpověděla na inzerát v novinách.

Odjela z rodného Německa do Peru, kde působila jako vychovatelka syna německého konzula v Cuzcu. Země jí natolik učarovala, že se rozhodla zůstat. Poznávala krásy Jižní Ameriky, objevovala například Andy a posléze i pláně v Peru. Poznala i stinné stránky, když například přišla o prst poté, co se píchla o kaktus.

V roce 1934 se přestěhovala do Limy, kde učila němčinu. Seznámila se s majitelkou místní kavárny a potkala se s americkým profesorem a archeologem Paulem Kosokem, který studoval podivné rýhy na planině Nazca, o kterých vůbec nic netušila. Kosok prováděl terénní práce a potřeboval asistenta s matematickým vzděláním, a proto najal Reicheovou.

Kosok se domníval, že půdní vzory jsou na zavlažovací systém příliš mělké. Při svém bádání zjistil, že některé linie mají astronomickou orientaci. Reicheová v této myšlence pokračovala. Jejich studium pak vedlo ve čtyřicátých letech 20. století k domněnce, že kresby jsou jakýmsi astronomickým kalendářem. Čáry představují postavení Slunce, hvězd i Měsíce a lidé je používali k tomu, aby věděli, kdy je správná doba pro setí, sklizeň, slunovrat či zatmění Slunce, usuzovali Reicheová a Kosok.

„Špionka“ s žebříkem a košťaty

Maria byla obrazci ptáků, zvířat a různých tvarů fascinovaná. Stovkám dlouhých čar vyrytých ve vyschlých kamenech propadla natolik, že poušť se stala jejím domovem. Spala venku na kamenné posteli, jedla sušené mléko, banány nebo kdoulovou pastu.

Žila téměř jako místní obyvatelé, pro které byla zpočátku podezřelým zjevením. „Místní si buď mysleli, že jsem špión, nebo úplně šílená. Jednou mi opilec vyhrožoval kamenem, tak jsem vyndala sextant a namířila ho na něj,“ popsala. Posléze se v místních novinách objevila zpráva o šílené a ozbrojené německé špionce.

Když se zrovna neproháněla po obloze helikoptérou, vylezla Reicheová na ten nejvyšší žebřík, jaký měla po ruce, a pozorovala čáry z výšky. Některé obrazce nebyly vidět kvůli prachu, Maria si proto vzala koště a zametala. Košťat měla mnoho, proto si místní mysleli, že je čarodějnice. Velikánský pavouk, kolibřík, květina a další geometrické tvary byly pro Marii zjevením. Rozhodla se, že musí jejich tajemství přijít na kloub.   

M. Reicheová zametá linie Nazca
Zdroj: Latin American Studies

Vyvracení mýtu

„Jako v knize o moderním umění leží v poušti na úpatí And obrovské kresby lidí, zvířat a rostlin. Jako by byly nakresleny pravítkem obří rukou, rovné čáry se táhnou od obzoru k obzoru,“ stojí v životopise Marie Reicheové s názvem Bilderbuch der Wüste: Maria Reiche und die Bodenzeichnungen von Nasca

V roce 1949 badatelka publikovala knihu Geheimnis der Wüste, v níž popisuje teorii, že obrazec opice znázorňuje souhvězdí Velké medvědice, jehož pohyb po noční obloze se používal k označení času a předpovědi začátku období dešťů. Britský deník Independent připomíná, že její práce vyvrátila mýtus popularizovaný švýcarským konspiračním teoretikem Erichem von Danikenem, že obrazce vytvořili mimozemšťané.

Bývalá ložnice M. Reicheové, která se proměnila v muzeum, zobrazující její studii a mapy linií Nazca
Zdroj: Reuters

Archeoložka se nikdy neprovdala, nejšťastnější byla sama na poušti a ostrém slunci. Místní peruánští obyvatelé ji obdivovali, přestože ji považovali za výstřední starou dámu, která měří ze starého žebříku hvězdy.

„Lady of the Lines“

Pomáhala také tamní vládě při přeměně místa na národní park.  A když se Peruánci chystali v 50. letech 20. století kopat zavlažovací kanály přes střed Nazcy, bojovala s místními a národními úřady, aby planinu ochránila. V roce 1993 získala peruánské občanství, o rok později obdržela nejvyšší peruánské vyznamenání Řád Slunce. 

Reicheová svůj život zasvětila poušti, kde žila více než padesát let. I když byla na invalidním vozíku a oslepla, chtěla dál pracovat a odháněla vetřelce, kteří by půdní obrazce mohli zničit.

Díky ní a jejímu úsilí byly v roce 1994 obrazce Nazca zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. Za jejich záchranu obdržela „Řád mudrců Inků“ a Federální kříž za zásluhy.

Reicheová zemřela na rakovinu v nemocnici v Limě 8. června 1998, pohřbena je v poušti. V Peru je národní hrdinkou, její narozeniny jsou v zemi oficiálním státním svátkem.

Před pěti lety připomněl Reicheové dílo při příležitosti výročí jejích narozenin Google svátečním logem od Guille Comina a Eldy Brogliové, kteří zobrazili „Lady of the Lines“ ve svém živlu, jak sedí na žebříku a pozoruje geoglyfy Nazca.

Google Doodle k 115. výročí narození Marie Reicheové (zdroj: Google)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Solární elektrárny v EU loni poprvé vyrobily víc energie než ty uhelné

Podíl solární energie na výrobě elektřiny v Evropské unii byl loni s jedenácti procenty poprvé vyšší než podíl uhelných elektráren, které vyprodukovaly necelou desetinu celkového energetického mixu. Ve zprávě to uvedl výzkumný institut Ember. Loni dále klesal celkový podíl energie z fosilních zdrojů, naopak ty obnovitelné dosáhly dosud nejvyššího podílu 47 procent na celkové výrobě.
před 10 mminutami

U Los Angeles se rychle šíří další požár

Severně od kalifornského města Los Angeles se rychle šíří další požár, kvůli němuž úřady nařídily evakuaci více než třiceti tisíc lidí. Oheň zachvátil přes čtyřicet čtverečních kilometrů poblíž druhého největšího města Spojených států v době, kdy hasiči stále bojují se dvěma požáry, které v minulých týdnech zničily tisíce domů a zabily desítky lidí. Hasiči odhadují, že nový požár bude patrně jednodušší zkrotit.
05:27Aktualizovánopřed 50 mminutami

LinkedIn zneužil soukromé zprávy k učení AI, tvrdí hromadná žaloba

Prémioví klienti zažalovali profesní sociální síť LinkedIn ze skupiny Microsoft. Tvrdí, že platforma bez souhlasu zpřístupnila jejich soukromé zprávy třetím stranám za účelem trénování generativní umělé inteligence (AI). Žaloba požaduje neupřesněnou náhradu škody za porušení smlouvy a kalifornského zákona o nekalé soutěži a tisíc dolarů (přes 24 tisíc korun) na osobu za porušení federálního zákona o uložené komunikaci.
před 2 hhodinami

Podnikatelé od Trumpa očekávají náskok v AI, obchodní válku ne

Donald Trump opět úřaduje v Bílém domě a strhává na sebe pozornost celého světa. Ve středu pohrozil Rusku sankcemi, pokud se brzy nedomluví s Ukrajinou na příměří. Číně vyhrožuje cly, ekonomických dopadů se obává i Evropa. O možných dopadech Trumpova prezidentství na ekonomiku a náskoku USA v oblasti umělé inteligence hovořili v Událostech, komentářích podnikatelé Zbyněk Frolík, Dalibor Dědek a ředitel asociace obranného průmyslu Jiří Hynek.
před 3 hhodinami

Korejští vyšetřovatelé doporučili obžalovat sesazeného prezidenta

Jihokorejští vyšetřovatelé požadují, aby prokuratura obžalovala sesazeného prezidenta Jun Sok-jola. Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) ve čtvrtek dospěl po více než sedmitýdenní práci k doporučení, že by prezident měl být obžalován ze vzpoury a zneužití moci.
06:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Pamětníci pomáhají udržovat povědomí o dopadech protižidovské nenávisti

Před nadcházejícím 80. výročím osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim, který se připomíná jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu, zjistil francouzský deník Le Monde, že 76 procent evropských Židů pravidelně zapírá svůj původ. Na vině je vlna antisemitismu, která prudce narostla po teroristickém útoku Hamásu proti Izraeli 7. října 2023. Řada posledních pamětníků holocaustu se proto snaží přednáškami udržet povědomí o tragických dopadech protižidovské nenávisti. Vědec a přeživší holocaustu Ivan Lefkovits se pak ve Švýcarsku zúčastnil i vysazení Stromu naděje, stromu dětí z koncentračního tábora Terezín.
před 5 hhodinami

Trump hrozí Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy dohoda o konci války na Ukrajině

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Černá Hora čelí ruským kybernetickým útokům, i kvůli ambicím vstupu do EU

Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.
před 15 hhodinami
Načítání...