Američtí piloti už přestávali plnit rozkazy k náletům. USA opustily Vietnam před padesáti lety

Historik Oldřich Tůma o válce ve Vietnamu (zdroj: ČT24)

Poslední americká vojska opustila Vietnam přesně před padesáti lety, Američané tam bojovali od poloviny 60. let. Podporovali Vietnamskou republiku, známou také jako Jižní Vietnam, v boji proti severní části ovládané komunisty. Ty podporoval Sovětský svaz nebo Čína. Ve Spojených státech postupně rostl odpor k zapojení do války, kvůli protestům vláda nakonec armádu stáhla. Místo slíbeného klidu zbraní ale uvolnila cestu komunistům. Konflikt definitivně skončil až o dva roky později.

„Požádal jsem o tento čas v rádiu a v televizi dnes večer proto, abych oznámil, že jsme dnes večer stvrdili dohodu, která ukončí válku a přinese mír a čest do Vietnamu a jihovýchodní Asie.“ Těmito slovy oznamoval tehdejší americký prezident Richard Nixon stažení amerických vojsk z Vietnamu v lednu 1973. Odchodu pomohl podpis takzvaných Pařížských dohod z téhož roku, který měl válku ukončit.

Definitivní konec války ovšem přinesl až rok 1975. „Skutečný mír ve Vietnamu ani v jihovýchodní Asii nenastal, diplomaté věděli, že dohody jen umožní ochod amerických vojáků z Vietnamu. Jejich jednotky trpěly rozvratem,“ komentuje podpis mezinárodních smluv Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

Podle Tůmy chyběla v amerických jednotkách poslušnost, někteří američtí piloti odmítali účast v náletech na komunistický sever. O tom, že později sjednocený Vietnam ovládnou komunisté, nebylo prý pochyb. „V americké společnosti navíc od konce 60. let rostl odpor proti válce, mladá generace odmítla nastoupit vojenskou službu,“ přidává Tůma.

Vítězství Nixona a následná „vietnamizace“

Sociální odpor vůči válce navíc podle historika Tůmy posílilo i uveřejnění Pentagon Papers, v nichž vyšlo veřejně najevo, že vláda klamala vlastní občany, lhala jim. „Díky tomu vyhrál volby Nixon, protože slíbil stažení americké armády z Vietnamu. Nic jiného ani nebylo možné,“ komentuje Tůma.

Po odchodu amerických vojsk se uplatňoval také koncept takzvané vietnamizace, kdy USA postupně předávaly vedení operací jihovietnamské armádě, kterou vyzbrojovaly a cvičily. „Armáda Jihu ale nebyla schopna dlouho odolávat silám Severu, definitivní pád ovšem neměl nastat příliš brzo po stažení z Vietnamu,“ popisuje situaci Tůma. Jihovietnamský režim se zhroutil až na jaře 1975, kdy severovietnamská armáda obsadila jižního souseda.

Svou roli ve válce sehrálo i tehdejší komunistické Československo jako spojenec komunistického severu. „Československo do Severního Vietnamu dodávalo zbraně, hlavně kulomety. Po Sovětském svazu a Číně šlo o třetí největší pomoc,“ popisuje historik. Podle něj bylo až deset procent zbraní z Československa. „To výrazně ovlivňovalo další postoj USA, třeba při Pražskému jaru,“ říká s odkazem na sovětskou invazi roku 1968.