Paříž - Vietnamský konflikt výrazně ovlivnil nejprve francouzskou a později i americkou společnost. Bylo tak symbolické, že dohodu o ukončení války a obnovení míru podepsali zástupci USA, severovietnamští a jihovietnamští politici 27. ledna 1973 v Paříži. Boje, které si od vyhnání Japonců za druhé světové války vyžádaly miliony mrtvých, ale ani po pařížské dohodě zcela neutichly. Smlouva, za jejíž podobou stáli jako hlavní vyjednavači pozdější americký ministr zahraničí Henry Kissinger a významný hanojský diplomat Le Duc Tho, nicméně ukončila přímé americké angažmá v konfliktu. Poslední americké bojové jednotky opustily Vietnam koncem března 1973, konec války ale přineslo až obsazení jihu Vietnamu komunisty v roce 1975.
Mír v Paříži ukončil angažmá Američanů ve vietnamské válce
Dlouholeté zapojení do války ve vzdálené zemi, kterou prošly více než dva miliony mužů v amerických uniformách, odmítala veřejnost v USA jakkoli prodlužovat. Během téměř 15 let padlo ve Vietnamu 58 000 příslušníků amerických ozbrojených sil a dalších 300 000 utrpělo zranění. Nechuť k zapojení do války ale stejnou měrou vyvolávaly i zprávy o zbytečné krutosti, jako byl třeba masakr ve vesnici My Lai, kde američtí vojáci v dubnu 1968 povraždili pět stovek civilistů.
Veřejnost v USA byla výrazně proti nasezení amerických vojáků ve vietnamské válce. O dění ve Vietnamu se dozvídala díky rozsáhlému, podrobnému a nezávislému zpravodajství a svědectví navíc mohli podat i veteráni, kteří se vraceli domů. Na síle tak nabíralo protiválečné hnutí, slavné demonstrace za mír se v listopadu 1969 zúčastnilo ve Washingtonu nejméně čtvrt milionu lidí.
Vietnamský konflikt byl poslední válkou, ve které v amerických uniformách sloužili branci, od roku 1973 jsou ozbrojené síly USA založeny na dobrovolnících.
V té době nasazení amerických vojáků ve Vietnamu vrcholilo, v letech 1967 až 1969 tam sloužilo kolem půl milionu příslušníků ozbrojených sil Spojených států. První Američané se přitom do konfliktu zapojili již koncem 50. let, kdy na jihu Vietnamu začali působit vojenští poradci. Jejich počty postupně rostly, zejména poté, co v dubnu 1960 uzavřely USA s jihovietnamskou vládou dohodu o přátelství a vzájemné pomoci.
GALERIE
Vietnam autor: JULIAN ABRAM WAINWRIGHT, zdroj: isifa/EPA
Přelomem se stal rok 1964, kdy se USA do války přímo zapojily. Impulzem byl dodnes úplně nevysvětlený incident mezi americkými plavidly a čluny námořnictva Vietnamské demokratické republiky, který se stal začátkem srpna v Tonkinském zálivu na severozápadě země. Drobná šarvátka ale stačila k tomu, aby Kongres schválil rezoluci, na jejímž základě nejprve začaly letecké útoky na cíle na severu Vietnamu.
Podle původních zpráv severovietnamští útočníci během dvou nocí napadli v mezinárodních vodách v Tonkinském zálivu americké torpédoborce. Americká plavidla ale neutrpěla prakticky žádné škody a existují vážné pochyby, jestli se útok vůbec stal.
Do bojů postupně američtí velitelé vyslali prakticky celý letecký arzenál - od stíhaček z letadlových lodí až po mohutné bombardéry B-52, jež si na vietnamském nebi odbyly bojovou premiéru. Celkem svrhli Američané na Vietnam na 45 milionů tun bomb i miliony litrů chemikálií, včetně neblaze proslulého herbicidu Agent Orange. Plošné bombardování, které na severu prakticky zničilo veškerou infrastrukturu, ani nasazení statisíců vojáků ale Američanům a jejich jihovietnamským chráněncům k vítězství nestačilo.
GALERIE
Americký vrtulník rozprašuje Agent Orange v deltě Mekongu autor: Brian K. Grigsby, zdroj: Wikipedia
Rozhovory o ukončení války se vedly v Paříži už od roku 1968, dlouho ale neúspěšně. Po nástupu Richarda Nixona do úřadu amerického prezidenta začátkem roku 1969 se ale výrazně změnila americká strategie. Do bojů se místo Američanů měli více zapojit sami Vietnamci, začala „vietnamizace“ války.
Karel Kučera:
„S trochou nadsázky můžu říct, že válka skončila až v roce 2004, kdy se vzdali poslední partyzáni v laoských horách.“
V jižním Vietnamu měla za americké pomoci vzniknout silná a bojeschopná armáda. Účast jihovietnamských vojáků v bojích i jejich úspěchy sice byly na vyšší úrovni, než se obecně soudí, přesto ale proti vysoce motivovanému soupeři z komunistického severu neměli šanci, zejména po odchodu Američanů. Smutným epilogem války se tak stal nejen úprk osazenstva americké ambasády v Saigonu 29. dubna 1975, ale i následná emigrace statisíců Vietnamců, kteří se obávali msty komunistů.
Etnolog Karel Kučera hostem Studia 6 (zdroj: ČT24)