Lula se stal brazilským prezidentem. Poražený Bolsonaro před inaugurací odletěl na Floridu

Luiz Inácio Lula da Silva v neděli složil přísahu a oficiálně se tak stal hlavou Brazílie, která je rozlohou i počtem obyvatel pátou největší zemí světa. O inauguraci informovaly světové tiskové agentury. Sedmasedmdesátiletý levicový politik se ujal úřadu za zpřísněných bezpečnostních opatření v brazilské metropoli po hrozbách násilí ze strany příznivců jeho krajně pravicového předchůdce Jaira Bolsonara.

Lula v říjnu těsně porazil Bolsonara a získal bezprecedentní třetí prezidentské období po přestávce, kdy půldruhého roku strávil za mřížemi kvůli odsouzení za korupci, které bylo později zrušeno. Jeho soupeř Bolsonaro volební porážku odmítl uznat a nepodloženě tvrdil, že brazilský volební systém není důvěryhodný.

Před inaugurací Bolsonaro odletěl ze země. Jeho letoun v noci na sobotu přistál na americké Floridě. Bolsonaro tak zřejmě učinil proto, aby nemusel předat prezidentskou šerpu svému soupeři a zároveň se zbavil jakýchkoli bezprostředních právních rizik spojených s ukončením působení ve funkci, napsala agentura Reuters. Svou neúčastí tak přerušil letitou brazilskou tradici.

Před ceremonií zadržela brazilská policie muže s výbušným zařízením a nožem, který se pokoušel dostat na veřejné prostranství, kde se inaugurace konala.

Policisté před časem nalezli výbušné zařízení nedaleko letiště v hlavním městě, přičemž jeho výrobce se podle policie přihlásil k příznivcům stávajícího prezidenta. Bolsonaro před odletem tento pokus o útok odsoudil a označil ho za „teroristický čin“. Zároveň ale chválil své stoupence a demonstranty, kteří táboří před kasárny po celé zemi a vyzývají armádu k převratu.

I přes přísné bezpečnostní podmínky se v neděli před budovou brazilského Kongresu od časného rána shromažďovaly davy Lulových stoupenců oblečených do červené barvy jeho Strany pracujících. Přišli se podívat na slavnostní uvedení Luly do úřadu, ale také na hudební festival, který se v něm pořádá.

Lula a nastupující viceprezident Geraldo Alckmin projížděli městem v otevřeném kabrioletu a poté se vydali do Senátu, kde se konal slavnostní ceremoniál. Inaugurace se zúčastnilo více než deset hlav států, včetně německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera.

Voliči mají od nového prezidenta velká očekávání

Lula v letech 2003 až 2010 pomohl vymanit miliony Brazilců z chudoby během celosvětového komoditního boomu. Nyní před ním stojí nelehký úkol zlepšit stagnující brazilskou ekonomiku a zároveň sjednotit zemi, která se za Bolsonarovy vlády hluboce rozdělila. Lula prohlásil, že jeho prioritami budou boj proti chudobě a investice do vzdělání a zdravotnictví. Řekl také, že zastaví nelegální odlesňování Amazonie.

„Od Luly se hodně očekává. Bude mít nelehký úkol obnovit v Brazílii normálnost a předvídatelnost a především rychle dosáhnout výsledků, které zlepší kvalitu života jejích obyvatel,“ řekl Reuters Creomar de Souza, který v Brazílii vede poradenskou společnost Dharma Political Risk.

Lula v projevu slíbil konec kácení v Amazonii

Lula v neděli v prvním projevu Brazilcům slíbil, že společně s nimi „obnoví“ zemi. Výsledky vládnutí svého předchůdce zhodnotil jako „katastrofální“ a Bolsonara obvinil z vyčerpání zdrojů na vzdělávání, zdravotnictví a ochranu lesů. Uvedl, že za Bolsonarovy vlády se do země „vrátil hlad“, podkopala se lidská práva a kabinet se dopustil „genocidy“, protože řádně nereagoval na pandemii covidu-19. Té je ve 214milionové zemi připisována smrt více než 680 tisíc Brazilců.

Brazílie „nepotřebuje odlesňovat“, aby podpořila své zemědělství, uvedl také v projevu Lula. „Budeme moci žít bez kácení stromů, bez vypalování lesů,“ dodal a zopakoval, že jeho cílem je „nulové odlesňování Amazonie“.

Lula v neděli rovněž uvedl, že v říjnových volbách zvítězil nad protivníky, kteří napadli mezinárodně oceňovaný volební systém země. „Pokud jsme tady, je to díky politickému uvědomění brazilské společnosti a demokratické frontě, kterou jsme vytvořili,“ řekl. „Demokracie se stala velkým vítězem, překonala největší mobilizaci veřejných i soukromých zdrojů, jakou jsme kdy zažili, a nejbrutálnější ohrožení svobody volby,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 24 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 31 mminutami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 47 mminutami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 8 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 11 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 15 hhodinami
Načítání...