Lula se stal brazilským prezidentem. Poražený Bolsonaro před inaugurací odletěl na Floridu

Luiz Inácio Lula da Silva v neděli složil přísahu a oficiálně se tak stal hlavou Brazílie, která je rozlohou i počtem obyvatel pátou největší zemí světa. O inauguraci informovaly světové tiskové agentury. Sedmasedmdesátiletý levicový politik se ujal úřadu za zpřísněných bezpečnostních opatření v brazilské metropoli po hrozbách násilí ze strany příznivců jeho krajně pravicového předchůdce Jaira Bolsonara.

Lula v říjnu těsně porazil Bolsonara a získal bezprecedentní třetí prezidentské období po přestávce, kdy půldruhého roku strávil za mřížemi kvůli odsouzení za korupci, které bylo později zrušeno. Jeho soupeř Bolsonaro volební porážku odmítl uznat a nepodloženě tvrdil, že brazilský volební systém není důvěryhodný.

Před inaugurací Bolsonaro odletěl ze země. Jeho letoun v noci na sobotu přistál na americké Floridě. Bolsonaro tak zřejmě učinil proto, aby nemusel předat prezidentskou šerpu svému soupeři a zároveň se zbavil jakýchkoli bezprostředních právních rizik spojených s ukončením působení ve funkci, napsala agentura Reuters. Svou neúčastí tak přerušil letitou brazilskou tradici.

Před ceremonií zadržela brazilská policie muže s výbušným zařízením a nožem, který se pokoušel dostat na veřejné prostranství, kde se inaugurace konala.

Policisté před časem nalezli výbušné zařízení nedaleko letiště v hlavním městě, přičemž jeho výrobce se podle policie přihlásil k příznivcům stávajícího prezidenta. Bolsonaro před odletem tento pokus o útok odsoudil a označil ho za „teroristický čin“. Zároveň ale chválil své stoupence a demonstranty, kteří táboří před kasárny po celé zemi a vyzývají armádu k převratu.

I přes přísné bezpečnostní podmínky se v neděli před budovou brazilského Kongresu od časného rána shromažďovaly davy Lulových stoupenců oblečených do červené barvy jeho Strany pracujících. Přišli se podívat na slavnostní uvedení Luly do úřadu, ale také na hudební festival, který se v něm pořádá.

Lula a nastupující viceprezident Geraldo Alckmin projížděli městem v otevřeném kabrioletu a poté se vydali do Senátu, kde se konal slavnostní ceremoniál. Inaugurace se zúčastnilo více než deset hlav států, včetně německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera.

Voliči mají od nového prezidenta velká očekávání

Lula v letech 2003 až 2010 pomohl vymanit miliony Brazilců z chudoby během celosvětového komoditního boomu. Nyní před ním stojí nelehký úkol zlepšit stagnující brazilskou ekonomiku a zároveň sjednotit zemi, která se za Bolsonarovy vlády hluboce rozdělila. Lula prohlásil, že jeho prioritami budou boj proti chudobě a investice do vzdělání a zdravotnictví. Řekl také, že zastaví nelegální odlesňování Amazonie.

„Od Luly se hodně očekává. Bude mít nelehký úkol obnovit v Brazílii normálnost a předvídatelnost a především rychle dosáhnout výsledků, které zlepší kvalitu života jejích obyvatel,“ řekl Reuters Creomar de Souza, který v Brazílii vede poradenskou společnost Dharma Political Risk.

Lula v projevu slíbil konec kácení v Amazonii

Lula v neděli v prvním projevu Brazilcům slíbil, že společně s nimi „obnoví“ zemi. Výsledky vládnutí svého předchůdce zhodnotil jako „katastrofální“ a Bolsonara obvinil z vyčerpání zdrojů na vzdělávání, zdravotnictví a ochranu lesů. Uvedl, že za Bolsonarovy vlády se do země „vrátil hlad“, podkopala se lidská práva a kabinet se dopustil „genocidy“, protože řádně nereagoval na pandemii covidu-19. Té je ve 214milionové zemi připisována smrt více než 680 tisíc Brazilců.

Brazílie „nepotřebuje odlesňovat“, aby podpořila své zemědělství, uvedl také v projevu Lula. „Budeme moci žít bez kácení stromů, bez vypalování lesů,“ dodal a zopakoval, že jeho cílem je „nulové odlesňování Amazonie“.

Lula v neděli rovněž uvedl, že v říjnových volbách zvítězil nad protivníky, kteří napadli mezinárodně oceňovaný volební systém země. „Pokud jsme tady, je to díky politickému uvědomění brazilské společnosti a demokratické frontě, kterou jsme vytvořili,“ řekl. „Demokracie se stala velkým vítězem, překonala největší mobilizaci veřejných i soukromých zdrojů, jakou jsme kdy zažili, a nejbrutálnější ohrožení svobody volby,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 38 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...