Lula se stal brazilským prezidentem. Poražený Bolsonaro před inaugurací odletěl na Floridu

Luiz Inácio Lula da Silva v neděli složil přísahu a oficiálně se tak stal hlavou Brazílie, která je rozlohou i počtem obyvatel pátou největší zemí světa. O inauguraci informovaly světové tiskové agentury. Sedmasedmdesátiletý levicový politik se ujal úřadu za zpřísněných bezpečnostních opatření v brazilské metropoli po hrozbách násilí ze strany příznivců jeho krajně pravicového předchůdce Jaira Bolsonara.

Lula v říjnu těsně porazil Bolsonara a získal bezprecedentní třetí prezidentské období po přestávce, kdy půldruhého roku strávil za mřížemi kvůli odsouzení za korupci, které bylo později zrušeno. Jeho soupeř Bolsonaro volební porážku odmítl uznat a nepodloženě tvrdil, že brazilský volební systém není důvěryhodný.

Před inaugurací Bolsonaro odletěl ze země. Jeho letoun v noci na sobotu přistál na americké Floridě. Bolsonaro tak zřejmě učinil proto, aby nemusel předat prezidentskou šerpu svému soupeři a zároveň se zbavil jakýchkoli bezprostředních právních rizik spojených s ukončením působení ve funkci, napsala agentura Reuters. Svou neúčastí tak přerušil letitou brazilskou tradici.

Před ceremonií zadržela brazilská policie muže s výbušným zařízením a nožem, který se pokoušel dostat na veřejné prostranství, kde se inaugurace konala.

Policisté před časem nalezli výbušné zařízení nedaleko letiště v hlavním městě, přičemž jeho výrobce se podle policie přihlásil k příznivcům stávajícího prezidenta. Bolsonaro před odletem tento pokus o útok odsoudil a označil ho za „teroristický čin“. Zároveň ale chválil své stoupence a demonstranty, kteří táboří před kasárny po celé zemi a vyzývají armádu k převratu.

I přes přísné bezpečnostní podmínky se v neděli před budovou brazilského Kongresu od časného rána shromažďovaly davy Lulových stoupenců oblečených do červené barvy jeho Strany pracujících. Přišli se podívat na slavnostní uvedení Luly do úřadu, ale také na hudební festival, který se v něm pořádá.

Lula a nastupující viceprezident Geraldo Alckmin projížděli městem v otevřeném kabrioletu a poté se vydali do Senátu, kde se konal slavnostní ceremoniál. Inaugurace se zúčastnilo více než deset hlav států, včetně německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera.

Voliči mají od nového prezidenta velká očekávání

Lula v letech 2003 až 2010 pomohl vymanit miliony Brazilců z chudoby během celosvětového komoditního boomu. Nyní před ním stojí nelehký úkol zlepšit stagnující brazilskou ekonomiku a zároveň sjednotit zemi, která se za Bolsonarovy vlády hluboce rozdělila. Lula prohlásil, že jeho prioritami budou boj proti chudobě a investice do vzdělání a zdravotnictví. Řekl také, že zastaví nelegální odlesňování Amazonie.

„Od Luly se hodně očekává. Bude mít nelehký úkol obnovit v Brazílii normálnost a předvídatelnost a především rychle dosáhnout výsledků, které zlepší kvalitu života jejích obyvatel,“ řekl Reuters Creomar de Souza, který v Brazílii vede poradenskou společnost Dharma Political Risk.

Lula v projevu slíbil konec kácení v Amazonii

Lula v neděli v prvním projevu Brazilcům slíbil, že společně s nimi „obnoví“ zemi. Výsledky vládnutí svého předchůdce zhodnotil jako „katastrofální“ a Bolsonara obvinil z vyčerpání zdrojů na vzdělávání, zdravotnictví a ochranu lesů. Uvedl, že za Bolsonarovy vlády se do země „vrátil hlad“, podkopala se lidská práva a kabinet se dopustil „genocidy“, protože řádně nereagoval na pandemii covidu-19. Té je ve 214milionové zemi připisována smrt více než 680 tisíc Brazilců.

Brazílie „nepotřebuje odlesňovat“, aby podpořila své zemědělství, uvedl také v projevu Lula. „Budeme moci žít bez kácení stromů, bez vypalování lesů,“ dodal a zopakoval, že jeho cílem je „nulové odlesňování Amazonie“.

Lula v neděli rovněž uvedl, že v říjnových volbách zvítězil nad protivníky, kteří napadli mezinárodně oceňovaný volební systém země. „Pokud jsme tady, je to díky politickému uvědomění brazilské společnosti a demokratické frontě, kterou jsme vytvořili,“ řekl. „Demokracie se stala velkým vítězem, překonala největší mobilizaci veřejných i soukromých zdrojů, jakou jsme kdy zažili, a nejbrutálnější ohrožení svobody volby,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 36 mminutami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 6 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...