Britský soud zakázal Skotsku referendum o nezávislosti bez souhlasu vlády

1 minuta
Události: Skotsko nemůže vypsat referendum o nezávislosti
Zdroj: ČT24

Skotsko nemůže uspořádat druhé referendum o nezávislosti bez souhlasu vlády v Londýně, rozhodl ve středu britský nejvyšší soud. Podle agentury Reuters představuje verdikt neúspěch pro skotské nacionalisty, kteří plebiscit plánovali na příští rok. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová uvedla, že je zklamaná, ale verdikt respektuje. Obyvatelé Skotska chtějí, aby vláda řešila jejich problémy, myslí si britský premiér Rishi Sunak.

„Skotský parlament nemá pravomoc přijmout zákon o referendu o nezávislosti Skotska,“ uvedl podle agentury DPA předseda britského nejvyššího soudu Robert Reed. Plebiscit by se podle něj týkal celého Spojeného království, a tudíž přesahuje pravomoci skotského parlamentu. Středeční rozhodnutí bylo podle Reeda přijato jednomyslně.

V roce 2014 Skotové poměrem 55 ku 45 procentům odmítli odchod z více než tři sta let staré unie s Anglií. Podle zastánců skotské nezávislosti ale pozdější vystoupení Británie z Evropské unie změnilo situaci natolik, že je nutné uspořádat nové referendum. Skotové se v hlasování o brexitu z většiny vyslovili proti vystoupení z EU.

Výsledky referenda o brexitu. Modrá znamená převahu příznivců odchodu z EU
Zdroj: Wikimedia Commons

Sturgeonová se zasazuje o vypsání dalšího referenda, které chce uspořádat 19. října 2023. Musí ale podle ní být zákonné a mezinárodně uznané. Britská vláda souhlas s novým referendem odmítá dát a tvrdí, že Skotové už v roce 2014 měli příležitost vyjádřit se k samostatnosti a odmítli ji. Hlasování o nezávislosti by se podle ní mělo uskutečnit jednou za generaci.

Sturgeonová v reakci na dnešní verdikt uvedla, že je rozhodnutím soudu zklamaná, míní ho však respektovat. „Musíme a najdeme jiný demokratický, zákonný a ústavní způsob, jakým může skotský lid vyjádřit svou vůli,“ řekla později novinářům. „Nyní jde o to, zda vůbec máme základní demokratické právo zvolit si svou budoucnost,“ uvedla s tím, že bude usilovat, aby do příštích všeobecných voleb plánovaných v Británii na rok 2024 získala nezávislost ve Skotsku většinovou podporu.

Uvedla také, že zákon, který znemožňuje Skotsku určit si vlastní budoucnost bez souhlasu Londýna, odhaluje, že „jakákoliv představa o Spojeném království jako dobrovolném partnerství je mýtus“. Volání Skotska po nezávislosti podle ní nemůže být v demokracii umlčeno.

Podle právníka a sociologa Jiřího Přibáně je nyní po rozhodnutí soudu plánované referendum bezpředmětné. Nemusí to ale být konec pro skotské snahy o odtržení. Nacionalistům zbývá totiž prý ještě třetí možnost. „Tedy že Nicola Sturgeonová využije příští volby k tomu, aby je prohlásila de facto za referendum. Pokud by Skotská národní strana získala více než padesát procent hlasů, skotští nacionalisté by to považovali za faktické referendum,“ vysvětluje.

Zároveň ale připomněl, že Sturgeonová dosud odmítala jakékoliv snahy o odtržení, které by byly protiprávní, jako se to dělo například v Katalánsku.

Premiér Sunak vyzývá ke spolupráci

Také britský premiér Rishi Sunak prohlásil, že „jasný a konečný“ verdikt respektuje. „Myslím, že obyvatelé Skotska chtějí, abychom pracovali na řešení hlavních problémů, kterým společně čelíme, ať už je to ekonomika, podpora (zdravotnického systému) NHS, nebo samozřejmě podpora Ukrajiny. Nyní je čas, aby politici spolupracovali,“ řekl poslancům v britském parlamentu.

Britský ministr pro otázky Skotska Alister Jack podle Reuters uvedl, že vláda v Londýně rozhodnutí respektuje. „Bereme na vědomí a respektujeme středeční jednomyslné rozhodnutí nejvyššího soudu,“ uvedl Jack v prohlášení. „Budeme i nadále konstruktivně spolupracovat se skotskou vládou na řešení všech problémů, které jsou nám společné a kterým čelíme,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 4 hhodinami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 7 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 13 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 13 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 18 hhodinami
Načítání...