Během letošního prvního půlroku dorazilo do Nizozemska už 123 tisíc uprchlíků, nejvíce ze Sýrie, Ukrajiny nebo severu Afriky. Země od některých organizací, které uprchlíkům pomáhají, sklízí velkou kritiku za špatné podmínky v hlavním azylovém středisku Ter Apel. To pojme asi dva tisíce lidí, žadatelů o azyl je však mnohem víc. Červený kříž i Lékaři bez hranic se také kvůli špatným hygienickým podmínkám obávají šíření infekčních nemocí. Nizozemská rada pro uprchlíky už dokonce na stát podala žalobu.
„Viděli jsme dnes desítky lidí, kteří čekají na to, až budou moci vstoupit do areálu a vyřídit svou žádost o azyl. Nemají ale informace o tom, kdy přijdou na řadu,“ upozornil ve vysílání ČT zahraniční zpravodaj Petr Obrovský.
Dodal, že situace je nyní o něco lepší, než tomu bylo minulý týden. Problém v zařízení Ter Apel se podařilo částečně vyřešit o víkendu, kdy se našly stovky lůžek pro krátkodobé ubytování uprchlíků. „Teď už podle úřadů není nikdo nucen přespávat venku, lidé se v noci mohou uchýlit do provizorního ubytování. Přes den se vracejí sem (do azylového střediska), aby dál čekali na to, až na ně přijde řada,“ řekl Obrovský.
Přitom ještě na konci minulého týdne byla podle zpravodaje situace v Ter Apelu velmi vážná. Venku na zemi přespávalo až sedm set lidí, a to ve velmi špatných hygienických podmínkách. „Dělili se jen o několik málo chemických toalet, neměli vůbec přístup ke sprše, měli jen omezený přístup k potravinám nebo k lékařské péči,“ dodal.
„Přes den je to tady zatím celkem dobré, ale jakmile se ochladí a začne pršet, máme problém,“ uvedla k současné situaci krizová koordinátorka Lékařů bez hranic Monique Nagelkerková. V uprchlickém centru by měla začít nově pomáhat i nizozemská armáda.
Zdravotní problémy i úmrtí kojence
V zařízení kvůli problémům začali v minulém týdnu působit Lékaři bez hranic. Jejich místní pobočka začala podle Obrovského v Nizozemsku působit vůbec poprvé. „Museli řešit i poměrně vážné problémy. Lidé měli například kožní potíže způsobené nedostatečnou hygienou, řešili problémy se srdcem, měli tu člověka, který trpěl cukrovkou a došel mu inzulin,“ popsal několik případů. Upozornil ale na to, že situace se může zhoršit v souvislosti s ochlazením, které do země dorazí.
Vlnu kritiky vyvolala v Nizozemsku smrt tříměsíčního kojence v táboře, přesněji v tělocvičně, která slouží k provizornímu ubytování. K vyšetřování příčin nejsou podle zpravodaje zatím žádné nové informace. „Nic konkrétního o okolnostech (úmrtí) nevíme. Nizozemské úřady řekly, že tu věc vyšetřují. Dokud ale nebudou mít jasno, tak další komentář odmítly,“ uvedl.
Podle některých nevládních organizací jde o dlouhodobý problém v zařízení Ter Apel. Červený kříž už v červnu upozorňoval, že situace se v tomto centru zhoršuje. „Organizace vidí hned několik příčin, a jsou to příčiny dlouhodobé – rozpočtové škrty, nedostatek politické vůle řešit problematiku azylu, skutečnost, že během pandemie covidu vláda uzavřela mnohá přijímací centra a znovu je neotevřela, ale třeba i bytová krize v Nizozemsku,“ uvedl Obrovský.
Vládní řešení problému se dočkalo kritiky
Vláda už v pátek přišla s několika kroky, které by mohly okamžitě pomoci. Slíbila například, že do konce roku najde až dvacet tisíc míst pro žadatele o azyl. „Chce na to využít například sociální byty, chce postavit domy z montovaných buněk tak, aby byla místa k dispozici co nejrychleji, a chce i pozastavit přijímání žadatelů o azyl na základě dohody EU s Tureckem,“ řekl zpravodaj ČT.
Dodal, že tamní vláda přišla i s jedním kontroverzním opatřením, a to plán na zpomalení slučování rodin. Jde o možnost, kdy za žadatelem o azyl v Nizozemsku mohli přijet jeho příbuzní. To chce vláda nově podmínit tím, že všichni budou mít zajištěné bydlení. „Plán kritizuje nizozemská rada pro uprchlíky, ale i nizozemská dětská obmbudsmanka, která říká, že takové opatření, které komplikuje slučování rodin uprchlíků, je v rozporu s mezinárodní úmluvou o právech dítěte, ke které se Amsterdam zavázal,“ popsal Obrovský.
