Při explozi auta zemřela u Moskvy dcera Putinova ideologa, propaganda volá po odplatě

Nahrávám video
Události: Při výbuchu auta zemřela dcera Putinova ideologa Darja Duginová
Zdroj: ČT24

Při explozi auta nedaleko Moskvy v sobotu zemřela dcera ruského prokremelského ideologa Alexandra Dugina. Podle vyšetřovatelů pod jejím autem explodovalo výbušné zařízení a zločin byl pravděpodobně naplánován a objednán. Server stanice BBC uvedl, že v autě měl jet i sám Dugin.

Automobil, ve kterém Darja Duginová v sobotu večer jela domů, explodoval, narazil do svodidel a začal hořet. „Už bylo zjištěno, že výbušnina byla umístěna pod spodkem vozu na straně řidiče. Darja Duginová zemřela na místě,“ cituje TASS ruský vyšetřovací výbor, tedy kriminální ústřednu.

Ta se podle ruské tiskové agentury domnívá, že „zločin byl předem naplánován a vykazuje známky toho, že byl objednán“.

Pokud se tato verze potvrdí, je podle stanice BBC možné, že cílem útoku byl Alexandr Dugin. Ten měl podle médií s dcerou společný program, účastnili se festivalu Tradice nedaleko metropole. Podle svědků plánovali návrat do Moskvy společně, ale na poslední chvíli se jejich plány změnily a Dugin jel jiným autem, píše BBC. Jel prý hned za dcerou a byl jedním z prvních lidí, kteří přijeli k místu exploze.

Na sociálníh sítích se objevily záběry, na nichž viditelně otřesený Dugin stojí nedaleko hořícího vozidla, zatímco na místo přijíždějí hasiči. 

Architekt ultranacionalistické ideologie

Ultrakonzervativní filozof, politolog a zastánce ideologie velkého Ruska je považován za mentora prezidenta Vladimira Putina. Dugin nemá žádnou oficiální vládní funkci, ale přezdívá se mu „Putinův mozek“ nebo „Putinův Rasputin“.

Západní média ho označují za jednoho z hlavních ideologů současného Ruska, podle BBC je považován za hlavního architekta ultranacionalistické ideologie, kterou vyznává mnoho lidí v Kremlu. Někteří pozorovatelé nicméně jeho vliv označují za minimální, upozornila agentura Reuters.

Agentura AP poznamenala, že Duginovy přesné vazby na Putina nejsou jasné, ale Kreml často opakuje rétoriku z jeho spisů a vystoupení v televizi.

Dugin už léta vyzývá Moskvu, aby se na světové scéně prosazovala agresivněji, a podporuje ruskou vojenskou agresi na Ukrajině, podle Reuters prosazuje pohlcení Ukrajiny Ruskem. Od roku 2014 je na sankčním seznamu Evropské unie a od roku 2015 na podobném soupisu Spojených států a Kanady za údajný podíl na osm let staré ruské anexi Krymu, podotkla BBC.

Alexandr Dugin
Zdroj: ČTK/Lehtikuva/Heikki Saukkomaa

Pravá ruka svého otce

Darja Duginová se podle agentury TASS narodila v roce 1992 a vystudovala filozofickou fakultu Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova. TASS ji označil za politoložku a novinářku, podle BBC psala pod pseudonymem Darja Platonovová politické články pro prokremelskou stanici RT a nacionalistickou televizi Cargrad. Americké a britské úřady ji obvinily ze šíření dezinformací a zařadily ji na sankční seznam.

Duginová plně podporovala ideologii svého otce a byla jeho pravou rukou. Hlasitě podporovala ruskou invazi na Ukrajinu, v květnu ji podle BBC označila za „střet civilizací“ a vyjádřila hrdost na to, že ona i její otec byli Západem sankcionováni.

„On (Dugin) podporoval válku na Ukrajině už od roku 2014 a Darja Duginová byla v této agresi na Ukrajině velmi aktivní. Psala knihu oslavující tuto válku. Nedávno navštívila Mariupol a vyzvala k popravě vězňů z Azovstalu,“ řekl politický analytik Sergej Sumlenny.

Propaganda žádá odplatu

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak zapojení Ukrajiny do smrti Duginové popřel. „Ukrajina s tím samozřejmě nemá nic společného, protože nejsme zločinecký stát, kterým je Ruská federace, a už vůbec ne(jsme) teroristický stát,“ prohlásil Podoljak v televizi podle BBC. Smrt Duginové podle něj svědčí o boji o moc a vliv různých skupin uvnitř Ruska.

Ruské úřady podle něj incident využijí ke zvýšení ideologického a informačního tlaku na vlastní společnost s cílem zvýšit míru nenávisti vůči Ukrajině a radikalizovat domácí ideologický prostor. Přední ruští propagandisté – zejména televizní moderátoři Vladimir Solovjov a Margarita Simonjanová – v reakci na smrt Duginové už volali po odplatě vůči Ukrajině, píše BBC.

Jedním z prvních, kdo na zprávu o smrti Duginové reagovali, byl šéf samozvané proruské Doněcké lidové republiky Denis Pušilin. Na sociální platformě Telegram napsal, že se stala obětí „teroristů ukrajinského režimu, kteří chtěli zlikvidovat jejího otce“. Ruští vyšetřovatelé zatím žádné podezřelé nejmenovali.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že pokud vyšetřování potvrdí Pušilinovo tvrzení o ukrajinském zapojení, bude třeba hovořit v případě Ukrajiny o „státním terorismu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael chce židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na okupovaném Západním břehu

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil návrhy, jenž mají židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na Západním břehu, který Izrael desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Šéf Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v reakci na to vyzval Radu bezpečnosti OSN a amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zasáhli. Kroky považuje za nelegální.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Voliči v Republice srbské hlasovali v opakovaných prezidentských volbách

V jedné ze dvou entit Bosny a Hercegoviny – Republice srbské (RS) – proběhly částečné opakované prezidentské volby. Komise by měla zveřejnit předběžné výsledky v průběhu noci. Informovala o tom agentura Reuters. Vítězem hlasování se už prohlásil nacionalistický politik Siniša Karan, spojenec někdejšího prezidenta RS Milorada Dodika. Karan těsně zvítězil v listopadových předčasných volbách, v prosinci ale ústřední volební komise výsledky v několika okrscích anulovala na základě stížností na nesrovnalosti při sčítání hlasů.
před 2 hhodinami

Prezidentské volby v Portugalsku vyhrál středolevicový Seguro

Novým prezidentem Portugalska se stal středolevicový politik António José Seguro. Potvrzují to po sečtení 95 procent lístků takřka konečné výsledky nedělního druhého kola voleb, podle kterých získal 66 procent hlasů, uvedla agentura AFP. Segurovým soupeřem byl šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura, který obdržel 34 procent hlasů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Opoziční demokraté požadují vyšetření obchodů Trumpovy rodiny s Emiráty

Američtí opoziční demokraté požadují vyšetření obchodu mezi vládnoucími rodinami USA a Abú Dhabí. Ropná monarchie získala od Američanů vysoce chráněné vyspělé čipy. Jen několik měsíců předtím přitom příbuzný šajcha Ál Nahjána koupil za půl miliardy dolarů podíl v Trumpově rodinné firmě. Bílý dům podezření ze střetu zájmů odmítá.
před 5 hhodinami

Německo řeší nedostatek zdravotníků náborem ze zahraničí

V Německu chybí desítky tisíc zdravotníků a problém se každý rok zhoršuje. Jedním z řešení je najímání odborníků ze zahraničí. Speciální integrační program láká zájemce o studium a zároveň jim nabízí práci.
před 5 hhodinami

Strana japonské premiérky bude mít zřejmě po volbách dvoutřetinovou většinu

Japonská Liberálnědemokratická strana (LDP) premiérky Sanae Takaičiové po nedělních předčasných volbách do dolní komory parlamentu získala dvoutřetinovou většinu 313 z 465 křesel. Vyplývá to ze zpřesněného propočtu japonské stanice NHK. Ta původně uváděla, že dvoutřetinovou většinu získá LDP až s koaliční Japonskou stranou inovace (JIP), nově propočet koalici slibuje 345 hlasů. Dvoutřetinová většina vládě umožní přehlasovat horní komoru, v níž většinu nemá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán bude obohacovat uran i za cenu války, prohlásil šéf jeho diplomacie

Írán se nevzdá obohacování uranu ani v případě „války“, podle agentury AFP to uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Vojenský tlak ze strany Spojených států podle něj Teherán nevyděsí. V souvislosti s posilováním vojenské přítomnosti USA v Perském zálivu pak šéf íránské diplomacie prohlásil, že americkým vojenským tlakem se Teherán nenechá vystrašit.
před 15 hhodinami

Moskva tvrdí, že zadržela muže podezřelého z postřelení zástupce šéfa GRU

Ruská tajná služba FSB oznámila zatčení muže, který podle ní v pátek postřelil zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva, píše Interfax. Ruský občan byl podle FSB zadržen v Dubaji a Spojené arabské emiráty ho předaly ruské straně. Další dva ruské občany tajná služba označila za spolupachatele. Jedním z nich je žena, která podle Moskvy odjela na Ukrajinu.
před 16 hhodinami
Načítání...