Při explozi auta zemřela u Moskvy dcera Putinova ideologa, propaganda volá po odplatě

Nahrávám video

Při explozi auta nedaleko Moskvy v sobotu zemřela dcera ruského prokremelského ideologa Alexandra Dugina. Podle vyšetřovatelů pod jejím autem explodovalo výbušné zařízení a zločin byl pravděpodobně naplánován a objednán. Server stanice BBC uvedl, že v autě měl jet i sám Dugin.

Automobil, ve kterém Darja Duginová v sobotu večer jela domů, explodoval, narazil do svodidel a začal hořet. „Už bylo zjištěno, že výbušnina byla umístěna pod spodkem vozu na straně řidiče. Darja Duginová zemřela na místě,“ cituje TASS ruský vyšetřovací výbor, tedy kriminální ústřednu.

Ta se podle ruské tiskové agentury domnívá, že „zločin byl předem naplánován a vykazuje známky toho, že byl objednán“.

Pokud se tato verze potvrdí, je podle stanice BBC možné, že cílem útoku byl Alexandr Dugin. Ten měl podle médií s dcerou společný program, účastnili se festivalu Tradice nedaleko metropole. Podle svědků plánovali návrat do Moskvy společně, ale na poslední chvíli se jejich plány změnily a Dugin jel jiným autem, píše BBC. Jel prý hned za dcerou a byl jedním z prvních lidí, kteří přijeli k místu exploze.

Na sociálníh sítích se objevily záběry, na nichž viditelně otřesený Dugin stojí nedaleko hořícího vozidla, zatímco na místo přijíždějí hasiči. 

Architekt ultranacionalistické ideologie

Ultrakonzervativní filozof, politolog a zastánce ideologie velkého Ruska je považován za mentora prezidenta Vladimira Putina. Dugin nemá žádnou oficiální vládní funkci, ale přezdívá se mu „Putinův mozek“ nebo „Putinův Rasputin“.

Západní média ho označují za jednoho z hlavních ideologů současného Ruska, podle BBC je považován za hlavního architekta ultranacionalistické ideologie, kterou vyznává mnoho lidí v Kremlu. Někteří pozorovatelé nicméně jeho vliv označují za minimální, upozornila agentura Reuters.

Agentura AP poznamenala, že Duginovy přesné vazby na Putina nejsou jasné, ale Kreml často opakuje rétoriku z jeho spisů a vystoupení v televizi.

Dugin už léta vyzývá Moskvu, aby se na světové scéně prosazovala agresivněji, a podporuje ruskou vojenskou agresi na Ukrajině, podle Reuters prosazuje pohlcení Ukrajiny Ruskem. Od roku 2014 je na sankčním seznamu Evropské unie a od roku 2015 na podobném soupisu Spojených států a Kanady za údajný podíl na osm let staré ruské anexi Krymu, podotkla BBC.

Alexandr Dugin
Zdroj: ČTK/Lehtikuva/Heikki Saukkomaa

Pravá ruka svého otce

Darja Duginová se podle agentury TASS narodila v roce 1992 a vystudovala filozofickou fakultu Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova. TASS ji označil za politoložku a novinářku, podle BBC psala pod pseudonymem Darja Platonovová politické články pro prokremelskou stanici RT a nacionalistickou televizi Cargrad. Americké a britské úřady ji obvinily ze šíření dezinformací a zařadily ji na sankční seznam.

Duginová plně podporovala ideologii svého otce a byla jeho pravou rukou. Hlasitě podporovala ruskou invazi na Ukrajinu, v květnu ji podle BBC označila za „střet civilizací“ a vyjádřila hrdost na to, že ona i její otec byli Západem sankcionováni.

„On (Dugin) podporoval válku na Ukrajině už od roku 2014 a Darja Duginová byla v této agresi na Ukrajině velmi aktivní. Psala knihu oslavující tuto válku. Nedávno navštívila Mariupol a vyzvala k popravě vězňů z Azovstalu,“ řekl politický analytik Sergej Sumlenny.

Propaganda žádá odplatu

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak zapojení Ukrajiny do smrti Duginové popřel. „Ukrajina s tím samozřejmě nemá nic společného, protože nejsme zločinecký stát, kterým je Ruská federace, a už vůbec ne(jsme) teroristický stát,“ prohlásil Podoljak v televizi podle BBC. Smrt Duginové podle něj svědčí o boji o moc a vliv různých skupin uvnitř Ruska.

Ruské úřady podle něj incident využijí ke zvýšení ideologického a informačního tlaku na vlastní společnost s cílem zvýšit míru nenávisti vůči Ukrajině a radikalizovat domácí ideologický prostor. Přední ruští propagandisté – zejména televizní moderátoři Vladimir Solovjov a Margarita Simonjanová – v reakci na smrt Duginové už volali po odplatě vůči Ukrajině, píše BBC.

Jedním z prvních, kdo na zprávu o smrti Duginové reagovali, byl šéf samozvané proruské Doněcké lidové republiky Denis Pušilin. Na sociální platformě Telegram napsal, že se stala obětí „teroristů ukrajinského režimu, kteří chtěli zlikvidovat jejího otce“. Ruští vyšetřovatelé zatím žádné podezřelé nejmenovali.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že pokud vyšetřování potvrdí Pušilinovo tvrzení o ukrajinském zapojení, bude třeba hovořit v případě Ukrajiny o „státním terorismu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Nová úroveň brutality.“ Írán pod rouškou války svévolně popravuje

Írán v reakci na protivládní protesty a vypuknutí války spustil nebývalou vlnu represí a poprav. Teherán se tak snaží chudnoucí obyvatelstvo odradit od nepokojů, míní kritici. Podle expertky na Blízký východ Lenky Martínkové režim postupuje preventivně jako v případě hrozící infekce. Soudní procesy nahradily justiční vraždy a objevují se i svědectví o mučení obžalovaných. Hlavní roli hraje výpověď bezpečnostních složek.
před 21 mminutami

Soud znovu zakázal Trumpově vládě provést příkaz omezující korespondenční volbu

Federální soudkyně v USA zamítla exekutivní příkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterým chtěl vytvořit federální seznam voličů a přímo zapojit Poštovní službu Spojených států (USPS) do volebního procesu. Způsob provedení by však omezil korespondenční volbu, napsala agentura AP. Mělo se tak stát před 3. listopadem, kdy se budou konat volby do Kongresu.
před 3 hhodinami

USA obvinily čtyři členy mexického kartelu z pokusu o nákup zbraní a nábojů v Česku

Americké úřady v úterý obvinily čtyři členy mexického Kartelu Jalisco nová generace (CJNG) z pokusu o nákup zbraní a střeliva v Česku. Hrozí jim doživotí, uvedli podle agentury AFP představitelé amerického ministerstva spravedlnosti. Čtveřice mužů byla v Česku zadržena v červnu, přičemž dva už byli vydáni do USA a u dalších dvou se o vydání jedná.
před 4 hhodinami

Po převrácení trajektu v Zimbabwe zemřelo patnáct lidí, další jsou pohřešováni

Nejméně patnáct mrtvých si vyžádalo převrácení přetíženého trajektu na zimbabwském jezeře Kariba. Dalších 27 lidí záchranáři pohřešují, napsala agentura AP s odvoláním na úřad pro zvládání katastrof, podle nějž bylo 77 pasažérů zachráněno a převezeno na ostrov na jezeře. Loď měla přepravní kapacitu 90 osob.
před 7 hhodinami

Zemětřesení v Kolumbii má přes 250 obětí

Nejméně 250 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii, informuje v úterý večer SELČ agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady. Počet zraněných stoupl podle dostupných údajů na více než tisíc. Nejvíce mrtvých nyní hlásí třetí nejlidnatější město země Cali. Otřesy podle kolumbijské asociace hlavních měst regionů Asocapitales zničily 61 budov a poškodily dalších 1575 domů. Jde o nejsilnější zemětřesení v zemi v tomto století. Ministerstvo zahraničí vyzvalo Čechy v Kolumbii, aby necestovali do oblastí zasažených otřesy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
před 10 hhodinami

Ruský soud vyloučil opoziční stranu Jabloko ze zářijových „voleb“

Ruskou liberální opoziční stranu Jabloko, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tamní nejvyšší soud vyloučil ze zářijových parlamentních „voleb“. V pondělí večer SELČ o tom informovaly tiskové agentury, podle kterých právník strany již oznámil, že Jabloko se proti verdiktu odvolá. Vyloučení Jabloka z hlasování požadovala strana Rodina (Vlast), označovaná za ultrapravicovou a populistickou.
10. 8. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko po více než čtyřech letech propustilo vězněného Američana

Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský vůdce Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé. Organizace, která se o propuštění bývalého příslušníka námořní pěchoty zasazovala, minulý týden sdělila, že muž byl v ruském vězení podroben psychickému a fyzickému mučení a že „mu hrozí smrt“.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.