Slova palestinského předáka pobouřila židovské organizace i Německo, Scholz čelí kritice za mlčení

Nahrávám video

Obrovské pobouření vyvolal nejen v Německu výrok předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse. Během tiskové konference po setkání s kancléřem Olafem Scholzem prohlásil, že Izrael spáchal na Palestincích od konce druhé světové války padesát holocaustů. Kancléř na Abbásova slova reagoval až po několika hodinách.

Původně měl Abbás přijet do Berlína v březnu. Tehdy mu to znemožnil konflikt na Ukrajině. Teď se podle řady západních politiků znemožnil v Německu sám, a to svým hodnocením konfliktu na Blízkém východě.

„Od roku 1947 do dnešního dne spáchal Izrael padesát masakrů v palestinských vesnicích a městech: v Dejr Jásínu, v Tantuře, v Kafr Kásimu a mnoha dalších. Padesát masakrů. Padesát holocaustů.“

Abbás těmito slovy zdůvodnil, proč se coby palestinský předák nebude omlouvat za teroristický útok na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972, při němž palestinská teroristická organizace Černé září zavraždila jedenáct židovských sportovců.

Izraelský premiér Jair Lapid označil Abbásovy výroky nejen za morální ostudu, ale také za ohromnou lež. „Šest milionů Židů bylo zavražděno během holocaustu, včetně půldruhého milionu židovských dětí. Dějiny mu nikdy neodpustí,“ prohlásil Lapid.

„Korekce, která dnes (ve středu, pozn. red) přišla z Ramalláhu, už slovo holocaust nezmiňuje. Uznává jej jako jedinečnou, zrůdnou věc, která se stala v moderních dějinách. Takže Abbás na tiskové konferenci možná řekl něco, co ani říct nechtěl. Na druhou stranu má historii podobných výroků. Před čtyřmi lety řekl před palestinským legislativním sborem, že pronásledování Židů v Evropě mohlo být způsobeno lichvou, jejich finančními machinacemi – což je klasický repertoár 'starého evropského antisemitismu' 19. století,“ uvedl zpravodaj ČT v Izraeli David Borek.

Kritika Scholzova mlčení

Kritika se v Německu obrátila i proti kancléři Scholzovi. Za to, že na Abbásova slova nezareagoval okamžitě. Scholzův tiskový mluvčí totiž tiskovou konferenci bezprostředně po Abbásově výroku ukončil. 

„Podle mě je to srovnání nepřípustné a opravdu mě šokovalo, že v Německu, na půdě kancléřství a během tiskové konference takové poznámky nikdo nenapadl,“ uvedl předseda německé Ústřední židovské rady Josef Schuster.

Německo dlouhodobě nabádá k tomu, aby se označení holocaust používalo výhradně v souvislosti s nacistickým zločinem vyvraždění šesti milionů Židů v období druhé světové války.

Kritiku se kancléřství pokusilo zmírnit několik hodin po tiskové konferenci oficiálním prohlášením: „Kancléř je pobouřen a znechucen výroky předsedy Abbáse. Relativizace holocaustu a šesti milionů mrtvých je zcela nepřijatelná a udělat něco takového na německé půdě je neomluvitelné.“ Scholzův úřad si také předvolal zástupce palestinské diplomatické mise, aby se proti Abbásovým výrokům znovu důrazně ohradil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 3 mminutami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 44 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 1 hhodinou

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 3 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 4 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...