Britskou vládu povede Sunak, nebo Trussová. Toryové zúžili výběr

Příštím lídrem Konzervativní strany a britským premiérem bude buď bývalý ministr financí Rishi Sunak, nebo současná ministryně zahraničí Liz Trussová. Po středečním hlasování konzervativních poslanců vypadla náměstkyně ministryně obchodu a někdejší ministryně obrany Penny Mordauntová. Jméno nového britského premiéra se veřejnost dozví 5. září, do té doby zůstane ve funkci Boris Johnson. Dva zbylí kandidáti se nyní budou ucházet o přízeň členské základny Konzervativní strany napříč celou Británií. Asi dvě stě tisíc konzervativců tak rozhodne, koho z dvojice by raději viděli na Downing Street 10.

Sunak stejně jako v předchozích kolech obdržel nejvíce hlasů (137). Trussovou podpořilo 113 konzervativců, Mordauntovou 105. Výsledky oznámil předseda parlamentního konzervativního Výboru 1922 Graham Brady.

Trussová po oznámení výsledků stanici BBC řekla, že „se těší, až bude moct prokázat, proč by měla být premiérkou“. „Mám odvážný ekonomický plán, který zahrnuje snížení daní, ekonomický růst a rozvoj potenciálu každého člověka v našem Spojeném království,“ prohlásila.

Její oponent Sunak konzervativcům poděkoval za důvěru a uvedl, že „bude pracovat ve dne v noci, aby šířil jejich zprávu po celé zemi“. Do boje o premiérský post vstupoval s prohlášením, že nechce britské veřejnosti vykládat „pohádky o blahobytu“.

Třetí z kandidátů Mordauntová na konto vyřazení prohlásila, že politika není jednoduchá. „Může to být rozdělující a obtížné prostředí. Musíme teď všichni spolupracovat, abychom sjednotili naši stranu a zaměřili se na práci, kterou je třeba udělat,“ řekla Mordauntová.

Sunakovi hraje do karet lepší výřečnost

Sunak v pozici ministra financí zvýšil daně téměř na nejvyšší úroveň od 50. let minulého století. Nový premiér nastoupí do velmi obtížných podmínek, píše agentura Retuers. Meziroční inflace se blíží jedenácti procentům, ekonomický růst stagnuje, v Británii se rojí odborové protesty a libra se blíží historickému minimu vůči dolaru.

Do konzervativního klání se původně přihlásilo jedenáct kandidátů, kteří postupně vypadávali v průběhu pětikolového hlasování. Sunak obdržel nejvíce hlasů ve všech pěti kolech, britská média nicméně upozorňují, že získat si přízeň široké členské základny může vyžadovat jiné kvality, než získat na svoji stranu kolegy v parlamentu.

Reuters poznamenává, že Sunak by ale přesto mohl mít oproti Trussové výhodu, jelikož při veřejných vystoupeních působí uvolněněji. Trussová v neděli uznala, že není „nejvybroušenější řečnicí“, ale zdůraznila, že když řekne, že něco udělá, tak to udělá.

Dvaačtyřicetiletý Sunak se narodil 12. května 1980 v Southamptonu, po prarodičích má původ z indického Paňdžábu. Jeho rodiče se do Británie přistěhovali v šedesátých letech z Afriky. Studoval filosfii, politiku a ekonomiku na Oxfordské univerzitě, pracoval v bankovním sektoru a ve finančnictví.

Poslancem britského parlamentu je Sunak od května 2015 a jeho popularita od té doby strmě rostla. Podle průzkumu agentury YouGov byl ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 nejoblíbenějším politikem konzervativců. Během skandálu s večírky na Downing Street ho začátkem letošního roku zmiňovali jako možného Johnsonova nástupce ve funkci premiéra. Pak ale vyšlo najevo, že jeho žena neplatila ve Velké Británii daň ze zahraničních příjmů a Sunakova oblíbenost opět klesla. Jeho manželka Akshata Murthyová je dcerou indického multimiliardáře Narayany Murthyho, který založil a téměř stoprocentně vlastní nadnárodní technologický gigant Infosys.

Nejasnosti a kontroverze vznikly také kolem Sunakova nepřiznaného majetku nebo zelené imigrační karty do Spojených států, kterou měl aktivní i měsíce poté, co se stal britským ministrem financí. A stejně jako premiér Boris Johnson také Sunak dostal pokutu za nedodržování vládních protiepidemických opatření v takzvané partygate, která do značné míry způsobila Johnsonův pád.

Od února 2020 působil jako ministr financí, letos 5. července oznámil rezignaci na vládní post v návaznosti na kauzu ohledně Johnsonova jmenování Chrise Pinchera do vnitrostranické funkce i přesto, že Johnson věděl o jeho podezření ze sexuálního obtěžování.

Rishi Sunak
Zdroj: Victoria Jones/ČTK/PA

Elizabeth (Liz) Trussová se narodila 26. července 1975 v Oxfordu profesorovi matematiky a zdravotní sestře. Vyrůstala ve Skotsku. V roce 1996 vystudovala filosofii, politologii a ekonomii na Mertonově koleji Oxfordské univerzity a vstoupila do Konzervativní strany. Následně pracovala v soukromém sektoru jako ekonomka.

Do vysoké politiky vstoupila v roce 2010 zvolením do parlamentu. Pak byla státní podtajemnicí pro péči o děti a vzdělávání a v letech 2014 až 2016 ministryní životního prostředí a venkova ve vládě Davida Camerona. Jako ministryně prohlašovala, že za klimatické změny může lidská činnost. Do roku 2017 byla ve vládě Theresy Mayové ministryní spravedlnosti a stala se první ženou v této funkci.

V čele resortu mezinárodního obchodu od července 2019 do září 2021 Trussová provedla Británii těžkým obdobím brexitu. Británie formálně opustila Evropskou unii 31. ledna 2020 po 47 letech členství v tomto bloku. „Podporuji setrvání, protože věřím, že je to v ekonomickém zájmu Británie a že nám to umožní zaměřit se na domácí ekonomické a sociální reformy,“ uvedla Trussová před brexitem.

Pod jejím vedením Británie po brexitu podepsala řadu nových obchodních smluv, například s Japonskem, Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. Předtím byla Trussová dva roky hlavní tajemnicí ministerstva financí.

Je zastánkyní volného obchodu a odpůrkyní obchodních regulací. Od září 2021 působila jako šéfka britské diplomacie, v klání o Downing Street měla podporu ministryně kultury Nadine Dorriesové či tajemníka pro brexit Jacoba Reese-Mogga. 

Britská premiérka Liz Trussová
Zdroj: Reuters/Hannah McKay

„Hasta la vista, baby“

Končící ministerský předseda Johnson ve středu předstoupil před Dolní sněmovnu při svých posledních středečních interpelacích v pozici premiéra. Na otázky odpovídal 45 minut, podle svého zvyku často vtipnými glosami, které pobavily i jeho kritiky. Výrazný politik, kterému srazily vaz etické prohřešky, se znovu chlubil, jak jeho vláda zvládla boj s covidem.

Mezi úspěchy vyjmenoval i rekordní vítězství konzervativců ve volbách a dokončení brexitu. Lídr skotských nacionalistů mu naopak připomněl, že země zažívá nejhorší inflaci a největší pokles životní úrovně za čtyřicet let. A že kvůli odchodu z Evropské unie přišlo britské hospodářství o 31 miliard liber.

Na závěr Johnson udělil svým nástupcům několik rad - mimo jiné, aby se drželi Američanů, podporovali Ukrajince a snižovali daně. „Pomohli jsme, já jsem pomohl, dostat tuto zemi skrz pandemii (nemoci covid-19) a pomohl jsem zachránit jinou zemi před barbarstvím. To je upřímně dost na to, aby člověk mohl s klidem pokračovat. Mise z většiny splněna,“ prohlásil Johnson.

Nahrávám video

„Všem tu děkuji a hasta la vista, baby! (‚na viděnou, bejby!')“, zakončil Johnson proslov k parlamentu, čímž citoval titulní postavu Arnolda Schwarzeneggera z druhého dílu amerického akčního filmu Terminátor. Poté za hlasitého potlesku svých příznivců i posměšků odpůrců opustil Dolní sněmovnu.

Na úterním posledním jednání vlády dostal Johnson od členů svého kabinetu sbírku prvních vydání knih Winstona Churchilla o druhé světové válce. Podle premiérova mluvčího šlo o „poděkování za jeho službu zemi“. Johnson je autorem knihy Faktor Churchill, která popisuje život a práci Winstona Churchilla jako státníka, vojáka a spisovatele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Dnipro zabil pět lidí, desítky zranil

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito pět lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy regionu Oleksandr Hanža. Dalších 21 osob bylo podle něj zraněno. Rusko hlásí údajné dobytí další vesnice ve východoukrajinské Doněcké oblasti.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 6 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 14 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 17 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled