Britskou vládu povede Sunak, nebo Trussová. Toryové zúžili výběr

Příštím lídrem Konzervativní strany a britským premiérem bude buď bývalý ministr financí Rishi Sunak, nebo současná ministryně zahraničí Liz Trussová. Po středečním hlasování konzervativních poslanců vypadla náměstkyně ministryně obchodu a někdejší ministryně obrany Penny Mordauntová. Jméno nového britského premiéra se veřejnost dozví 5. září, do té doby zůstane ve funkci Boris Johnson. Dva zbylí kandidáti se nyní budou ucházet o přízeň členské základny Konzervativní strany napříč celou Británií. Asi dvě stě tisíc konzervativců tak rozhodne, koho z dvojice by raději viděli na Downing Street 10.

Sunak stejně jako v předchozích kolech obdržel nejvíce hlasů (137). Trussovou podpořilo 113 konzervativců, Mordauntovou 105. Výsledky oznámil předseda parlamentního konzervativního Výboru 1922 Graham Brady.

Trussová po oznámení výsledků stanici BBC řekla, že „se těší, až bude moct prokázat, proč by měla být premiérkou“. „Mám odvážný ekonomický plán, který zahrnuje snížení daní, ekonomický růst a rozvoj potenciálu každého člověka v našem Spojeném království,“ prohlásila.

Její oponent Sunak konzervativcům poděkoval za důvěru a uvedl, že „bude pracovat ve dne v noci, aby šířil jejich zprávu po celé zemi“. Do boje o premiérský post vstupoval s prohlášením, že nechce britské veřejnosti vykládat „pohádky o blahobytu“.

Třetí z kandidátů Mordauntová na konto vyřazení prohlásila, že politika není jednoduchá. „Může to být rozdělující a obtížné prostředí. Musíme teď všichni spolupracovat, abychom sjednotili naši stranu a zaměřili se na práci, kterou je třeba udělat,“ řekla Mordauntová.

Sunakovi hraje do karet lepší výřečnost

Sunak v pozici ministra financí zvýšil daně téměř na nejvyšší úroveň od 50. let minulého století. Nový premiér nastoupí do velmi obtížných podmínek, píše agentura Retuers. Meziroční inflace se blíží jedenácti procentům, ekonomický růst stagnuje, v Británii se rojí odborové protesty a libra se blíží historickému minimu vůči dolaru.

Do konzervativního klání se původně přihlásilo jedenáct kandidátů, kteří postupně vypadávali v průběhu pětikolového hlasování. Sunak obdržel nejvíce hlasů ve všech pěti kolech, britská média nicméně upozorňují, že získat si přízeň široké členské základny může vyžadovat jiné kvality, než získat na svoji stranu kolegy v parlamentu.

Reuters poznamenává, že Sunak by ale přesto mohl mít oproti Trussové výhodu, jelikož při veřejných vystoupeních působí uvolněněji. Trussová v neděli uznala, že není „nejvybroušenější řečnicí“, ale zdůraznila, že když řekne, že něco udělá, tak to udělá.

Dvaačtyřicetiletý Sunak se narodil 12. května 1980 v Southamptonu, po prarodičích má původ z indického Paňdžábu. Jeho rodiče se do Británie přistěhovali v šedesátých letech z Afriky. Studoval filosfii, politiku a ekonomiku na Oxfordské univerzitě, pracoval v bankovním sektoru a ve finančnictví.

Poslancem britského parlamentu je Sunak od května 2015 a jeho popularita od té doby strmě rostla. Podle průzkumu agentury YouGov byl ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 nejoblíbenějším politikem konzervativců. Během skandálu s večírky na Downing Street ho začátkem letošního roku zmiňovali jako možného Johnsonova nástupce ve funkci premiéra. Pak ale vyšlo najevo, že jeho žena neplatila ve Velké Británii daň ze zahraničních příjmů a Sunakova oblíbenost opět klesla. Jeho manželka Akshata Murthyová je dcerou indického multimiliardáře Narayany Murthyho, který založil a téměř stoprocentně vlastní nadnárodní technologický gigant Infosys.

Nejasnosti a kontroverze vznikly také kolem Sunakova nepřiznaného majetku nebo zelené imigrační karty do Spojených států, kterou měl aktivní i měsíce poté, co se stal britským ministrem financí. A stejně jako premiér Boris Johnson také Sunak dostal pokutu za nedodržování vládních protiepidemických opatření v takzvané partygate, která do značné míry způsobila Johnsonův pád.

Od února 2020 působil jako ministr financí, letos 5. července oznámil rezignaci na vládní post v návaznosti na kauzu ohledně Johnsonova jmenování Chrise Pinchera do vnitrostranické funkce i přesto, že Johnson věděl o jeho podezření ze sexuálního obtěžování.

Rishi Sunak
Zdroj: Victoria Jones/ČTK/PA

Elizabeth (Liz) Trussová se narodila 26. července 1975 v Oxfordu profesorovi matematiky a zdravotní sestře. Vyrůstala ve Skotsku. V roce 1996 vystudovala filosofii, politologii a ekonomii na Mertonově koleji Oxfordské univerzity a vstoupila do Konzervativní strany. Následně pracovala v soukromém sektoru jako ekonomka.

Do vysoké politiky vstoupila v roce 2010 zvolením do parlamentu. Pak byla státní podtajemnicí pro péči o děti a vzdělávání a v letech 2014 až 2016 ministryní životního prostředí a venkova ve vládě Davida Camerona. Jako ministryně prohlašovala, že za klimatické změny může lidská činnost. Do roku 2017 byla ve vládě Theresy Mayové ministryní spravedlnosti a stala se první ženou v této funkci.

V čele resortu mezinárodního obchodu od července 2019 do září 2021 Trussová provedla Británii těžkým obdobím brexitu. Británie formálně opustila Evropskou unii 31. ledna 2020 po 47 letech členství v tomto bloku. „Podporuji setrvání, protože věřím, že je to v ekonomickém zájmu Británie a že nám to umožní zaměřit se na domácí ekonomické a sociální reformy,“ uvedla Trussová před brexitem.

Pod jejím vedením Británie po brexitu podepsala řadu nových obchodních smluv, například s Japonskem, Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. Předtím byla Trussová dva roky hlavní tajemnicí ministerstva financí.

Je zastánkyní volného obchodu a odpůrkyní obchodních regulací. Od září 2021 působila jako šéfka britské diplomacie, v klání o Downing Street měla podporu ministryně kultury Nadine Dorriesové či tajemníka pro brexit Jacoba Reese-Mogga. 

Britská premiérka Liz Trussová
Zdroj: Reuters/Hannah McKay

„Hasta la vista, baby“

Končící ministerský předseda Johnson ve středu předstoupil před Dolní sněmovnu při svých posledních středečních interpelacích v pozici premiéra. Na otázky odpovídal 45 minut, podle svého zvyku často vtipnými glosami, které pobavily i jeho kritiky. Výrazný politik, kterému srazily vaz etické prohřešky, se znovu chlubil, jak jeho vláda zvládla boj s covidem.

Mezi úspěchy vyjmenoval i rekordní vítězství konzervativců ve volbách a dokončení brexitu. Lídr skotských nacionalistů mu naopak připomněl, že země zažívá nejhorší inflaci a největší pokles životní úrovně za čtyřicet let. A že kvůli odchodu z Evropské unie přišlo britské hospodářství o 31 miliard liber.

Na závěr Johnson udělil svým nástupcům několik rad - mimo jiné, aby se drželi Američanů, podporovali Ukrajince a snižovali daně. „Pomohli jsme, já jsem pomohl, dostat tuto zemi skrz pandemii (nemoci covid-19) a pomohl jsem zachránit jinou zemi před barbarstvím. To je upřímně dost na to, aby člověk mohl s klidem pokračovat. Mise z většiny splněna,“ prohlásil Johnson.

Nahrávám video
Události ČT: Poslední interpelace Borise Johnsona
Zdroj: ČT24

„Všem tu děkuji a hasta la vista, baby! (‚na viděnou, bejby!')“, zakončil Johnson proslov k parlamentu, čímž citoval titulní postavu Arnolda Schwarzeneggera z druhého dílu amerického akčního filmu Terminátor. Poté za hlasitého potlesku svých příznivců i posměšků odpůrců opustil Dolní sněmovnu.

Na úterním posledním jednání vlády dostal Johnson od členů svého kabinetu sbírku prvních vydání knih Winstona Churchilla o druhé světové válce. Podle premiérova mluvčího šlo o „poděkování za jeho službu zemi“. Johnson je autorem knihy Faktor Churchill, která popisuje život a práci Winstona Churchilla jako státníka, vojáka a spisovatele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 20 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen.
před 22 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 4 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 5 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...