Facebook, Google a další velké firmy se zavázaly k důslednějšímu boji proti dezinformacím

Facebook, Google, Twitter a další globální internetové platformy se zavázaly důsledněji postupovat proti šíření dezinformací či propagandy. Evropská komise ve čtvrtek zveřejnila nová pravidla, na jejichž základě mají provozovatelé webů spolupracovat s ověřovateli faktů a zaměřovat se například na falešné účty a pokročilé manipulační praktiky. Mají také odříznout strůjce cílených dezinformací od reklamních příjmů. Nový kodex podepsalo 34 firem a organizací. Vedle zmíněné trojice jsou mezi nimi například TikTok, Microsoft či český Seznam.

Velké internetové společnosti již v roce 2018 dobrovolně přistoupily ke kodexu stanovujícímu zásady boje s dezinformacemi. Komise nyní v době ovlivněné ruskou válečnou propagandou pravidla rozšířila, aby zahrnovala například i rozmáhající se využívání automatických technik či cíleně manipulativní videa označovaná jako deepfake.

Podle místopředsedkyně unijní exekutivy Věry Jourové (ANO) jsou zásadními novinkami kodexu spolupráce s ověřovateli faktů ve všech jazycích Evropské unie a zapojení reklamních firem, což má připravit tvůrce dezinformací o příjmy.

„Myslím si, že časem bude patřit k dobrému tónu značek, aby se jejich loga neobjevovala v systému, kde se to hemží například ruskou válečnou propagandou,“ řekla novinářům Jourová. Ke kodexu se proto vedle provozovatelů webů nově připojili také ověřovatelé faktů, tvůrci technologií či reklamní a marketingové společnosti.

Nahrávám video

Jourová: Nebudeme cenzurovat

Digitální platformy budou podle Jourové na základě nových pravidel muset více investovat do najímání lidí, kteří „umí rozlišovat mezi fakty a názory“. Komise přitom podle ní dbá na vyvážení boje s dezinformacemi a svobody projevu, aby z webů nebyly odstraňovány příspěvky vyjadřující například provokativní názory.

„Nebudeme cenzurovat, budeme označovat dezinformace jako informace, která se prokazatelně vymyká faktům,“ popsala praktické fungování kodexu Jourová.

Pro platformy či inzerující společnosti nebude podle ní přizpůsobení se požadavkům nijak složité. Aktivní tvůrci dezinformací jsou dobře známi a detekovat automatickou výrobu manipulačních příspěvků již digitální firmy umějí, prohlásila Jourová.

Zatímco dosud byla pravidla dobrovolná, nyní jejich účinnost posílí propojení s normou o digitálních službách, na jejímž obsahu se EU dohodla letos na jaře. Velkým internetovým firmám na jejím základě bude hrozit pokuta až do výše šesti procent jejich ročního světového obratu, pokud nebudou své povinnosti dodržovat.

Vrabel: Nejvíc škodí algoritmus Facebooku

Podle datového analytika se dezinformace na sociálních sítích šíří asi šestkrát rychleji než pravda. Můžou za to jejich algoritmy. „Milují emotivní informace. Protože nejsilnější emocí je strach, tak ty, které obsahují strach a jsou extrémně emotivní, jsou algoritmy sociálních sítí zveličovány,“ uvedl v Horizontu ČT24 datový analytik a ředitel Semantic Visions František Vrabel. Když počítačové kódy sociálních sítí rozpoznají také takzvaný virální potenciál zpráv, šíření tohoto obsahu ještě posílí. Algoritmy nejsou veřejné, a tak není jasné, podle jakého klíče sociální sítě přesně fungují.

Vrabel upozornil, že už v minulosti existovala dohoda na omezení šíření dezinformací webovými stránkami, nicméně nebyla dodržována. Největší škodu podle něj vytváří Facebook, který si z dohody „vůbec nedělal hlavu (…) Má zvýšené zisky a cíleně podporuje rozšiřování dezinformací,“ uvedl Vrabel. Naopak například český Seznam podle něj stojí na druhé straně spektra a „chová se mimořádně odpovědně“. 

Nahrávám video

Skeptický je datový analytik k účinnosti nových evropských pravidel. Stavět boj proti dezinformátorům na ověřovatelech faktů je podle něj zcela chybnou strategií. Zatímco informací na sítích je příliš mnoho, ověřovatelů je příliš málo. Výsledky jejich práce se navíc nedostanou k cílové skupině, která je dezinformacemi ovlivňována. 

Snahu o odstřihnutí dezinformátorů od peněz z reklamy naopak hodnotí kladně. „Když ale mluvíme o odstřihnutí od reklam – ten, kdo na reklamách vydělává nejvíc, jsou platformy samotné. Jsou to vlastně největší reklamní platformy na světě. Na ně bychom se tedy měli především zaměřit. Na to, aby neprofitovaly z dezinformací,“ dodal Vrabel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 2 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 3 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 4 hhodinami

Agenti ICE dostanou rukavice vysílající bolestivé elektrické šoky

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (asi 420 milionů korun). Obhájci občanských práv ohledně plánu vyjadřují znepokojení. Imigrační agenti podle nich už teď čelí kritice za používání nepřiměřené síly téměř bez dohledu a vyvozování odpovědnosti, zatímco plní protiimigrační kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
před 6 hhodinami

Generátory, fronty a opuštěné pláže. Jaký je teď život na okupovaném Krymu

Prázdné regály v obchodech, hučení generátorů, pláže bez turistů, fronty a potyčky u čerpacích stanic, sirény a výbuchy – tak vypadá život na okupovaném Krymu od konce června, kdy ukrajinské obranné síly zahájily operaci s cílem donutit Rusko k uzavření míru. Zároveň se okupační úřady snaží ruskému publiku vykreslit zcela odlišný obraz – obraz hladce fungujících podniků, podpory podnikání a ochoty pomáhat obyvatelstvu.
před 7 hhodinami

Trump se chystá utratit téměř miliardu dolarů za výstavbu v Bílém domě, píše WP

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá utratit nejméně 927 milionů dolarů (asi 19,5 miliardy korun) za stavební projekty v Bílém domě. Jedná se o mnohem vyšší částku, než původně uváděla. Většinu peněz přitom získá od daňových poplatníků, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na dokumenty o projektech.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.