Facebook, Google a další velké firmy se zavázaly k důslednějšímu boji proti dezinformacím

Facebook, Google, Twitter a další globální internetové platformy se zavázaly důsledněji postupovat proti šíření dezinformací či propagandy. Evropská komise ve čtvrtek zveřejnila nová pravidla, na jejichž základě mají provozovatelé webů spolupracovat s ověřovateli faktů a zaměřovat se například na falešné účty a pokročilé manipulační praktiky. Mají také odříznout strůjce cílených dezinformací od reklamních příjmů. Nový kodex podepsalo 34 firem a organizací. Vedle zmíněné trojice jsou mezi nimi například TikTok, Microsoft či český Seznam.

Velké internetové společnosti již v roce 2018 dobrovolně přistoupily ke kodexu stanovujícímu zásady boje s dezinformacemi. Komise nyní v době ovlivněné ruskou válečnou propagandou pravidla rozšířila, aby zahrnovala například i rozmáhající se využívání automatických technik či cíleně manipulativní videa označovaná jako deepfake.

Podle místopředsedkyně unijní exekutivy Věry Jourové (ANO) jsou zásadními novinkami kodexu spolupráce s ověřovateli faktů ve všech jazycích Evropské unie a zapojení reklamních firem, což má připravit tvůrce dezinformací o příjmy.

„Myslím si, že časem bude patřit k dobrému tónu značek, aby se jejich loga neobjevovala v systému, kde se to hemží například ruskou válečnou propagandou,“ řekla novinářům Jourová. Ke kodexu se proto vedle provozovatelů webů nově připojili také ověřovatelé faktů, tvůrci technologií či reklamní a marketingové společnosti.

Nahrávám video

Jourová: Nebudeme cenzurovat

Digitální platformy budou podle Jourové na základě nových pravidel muset více investovat do najímání lidí, kteří „umí rozlišovat mezi fakty a názory“. Komise přitom podle ní dbá na vyvážení boje s dezinformacemi a svobody projevu, aby z webů nebyly odstraňovány příspěvky vyjadřující například provokativní názory.

„Nebudeme cenzurovat, budeme označovat dezinformace jako informace, která se prokazatelně vymyká faktům,“ popsala praktické fungování kodexu Jourová.

Pro platformy či inzerující společnosti nebude podle ní přizpůsobení se požadavkům nijak složité. Aktivní tvůrci dezinformací jsou dobře známi a detekovat automatickou výrobu manipulačních příspěvků již digitální firmy umějí, prohlásila Jourová.

Zatímco dosud byla pravidla dobrovolná, nyní jejich účinnost posílí propojení s normou o digitálních službách, na jejímž obsahu se EU dohodla letos na jaře. Velkým internetovým firmám na jejím základě bude hrozit pokuta až do výše šesti procent jejich ročního světového obratu, pokud nebudou své povinnosti dodržovat.

Vrabel: Nejvíc škodí algoritmus Facebooku

Podle datového analytika se dezinformace na sociálních sítích šíří asi šestkrát rychleji než pravda. Můžou za to jejich algoritmy. „Milují emotivní informace. Protože nejsilnější emocí je strach, tak ty, které obsahují strach a jsou extrémně emotivní, jsou algoritmy sociálních sítí zveličovány,“ uvedl v Horizontu ČT24 datový analytik a ředitel Semantic Visions František Vrabel. Když počítačové kódy sociálních sítí rozpoznají také takzvaný virální potenciál zpráv, šíření tohoto obsahu ještě posílí. Algoritmy nejsou veřejné, a tak není jasné, podle jakého klíče sociální sítě přesně fungují.

Vrabel upozornil, že už v minulosti existovala dohoda na omezení šíření dezinformací webovými stránkami, nicméně nebyla dodržována. Největší škodu podle něj vytváří Facebook, který si z dohody „vůbec nedělal hlavu (…) Má zvýšené zisky a cíleně podporuje rozšiřování dezinformací,“ uvedl Vrabel. Naopak například český Seznam podle něj stojí na druhé straně spektra a „chová se mimořádně odpovědně“. 

Nahrávám video

Skeptický je datový analytik k účinnosti nových evropských pravidel. Stavět boj proti dezinformátorům na ověřovatelech faktů je podle něj zcela chybnou strategií. Zatímco informací na sítích je příliš mnoho, ověřovatelů je příliš málo. Výsledky jejich práce se navíc nedostanou k cílové skupině, která je dezinformacemi ovlivňována. 

Snahu o odstřihnutí dezinformátorů od peněz z reklamy naopak hodnotí kladně. „Když ale mluvíme o odstřihnutí od reklam – ten, kdo na reklamách vydělává nejvíc, jsou platformy samotné. Jsou to vlastně největší reklamní platformy na světě. Na ně bychom se tedy měli především zaměřit. Na to, aby neprofitovaly z dezinformací,“ dodal Vrabel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 43 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.