Facebook, Google, Twitter a další globální internetové platformy se zavázaly důsledněji postupovat proti šíření dezinformací či propagandy. Evropská komise ve čtvrtek zveřejnila nová pravidla, na jejichž základě mají provozovatelé webů spolupracovat s ověřovateli faktů a zaměřovat se například na falešné účty a pokročilé manipulační praktiky. Mají také odříznout strůjce cílených dezinformací od reklamních příjmů. Nový kodex podepsalo 34 firem a organizací. Vedle zmíněné trojice jsou mezi nimi například TikTok, Microsoft či český Seznam.
Facebook, Google a další velké firmy se zavázaly k důslednějšímu boji proti dezinformacím
Velké internetové společnosti již v roce 2018 dobrovolně přistoupily ke kodexu stanovujícímu zásady boje s dezinformacemi. Komise nyní v době ovlivněné ruskou válečnou propagandou pravidla rozšířila, aby zahrnovala například i rozmáhající se využívání automatických technik či cíleně manipulativní videa označovaná jako deepfake.
Podle místopředsedkyně unijní exekutivy Věry Jourové (ANO) jsou zásadními novinkami kodexu spolupráce s ověřovateli faktů ve všech jazycích Evropské unie a zapojení reklamních firem, což má připravit tvůrce dezinformací o příjmy.
„Myslím si, že časem bude patřit k dobrému tónu značek, aby se jejich loga neobjevovala v systému, kde se to hemží například ruskou válečnou propagandou,“ řekla novinářům Jourová. Ke kodexu se proto vedle provozovatelů webů nově připojili také ověřovatelé faktů, tvůrci technologií či reklamní a marketingové společnosti.
Eurokomisařka Věra Jourová o boji s dezinformacemi a propagandou (zdroj: ČT24)
Jourová: Nebudeme cenzurovat
Digitální platformy budou podle Jourové na základě nových pravidel muset více investovat do najímání lidí, kteří „umí rozlišovat mezi fakty a názory“. Komise přitom podle ní dbá na vyvážení boje s dezinformacemi a svobody projevu, aby z webů nebyly odstraňovány příspěvky vyjadřující například provokativní názory.
„Nebudeme cenzurovat, budeme označovat dezinformace jako informace, která se prokazatelně vymyká faktům,“ popsala praktické fungování kodexu Jourová.
Pro platformy či inzerující společnosti nebude podle ní přizpůsobení se požadavkům nijak složité. Aktivní tvůrci dezinformací jsou dobře známi a detekovat automatickou výrobu manipulačních příspěvků již digitální firmy umějí, prohlásila Jourová.
Zatímco dosud byla pravidla dobrovolná, nyní jejich účinnost posílí propojení s normou o digitálních službách, na jejímž obsahu se EU dohodla letos na jaře. Velkým internetovým firmám na jejím základě bude hrozit pokuta až do výše šesti procent jejich ročního světového obratu, pokud nebudou své povinnosti dodržovat.
Vrabel: Nejvíc škodí algoritmus Facebooku
Podle datového analytika se dezinformace na sociálních sítích šíří asi šestkrát rychleji než pravda. Můžou za to jejich algoritmy. „Milují emotivní informace. Protože nejsilnější emocí je strach, tak ty, které obsahují strach a jsou extrémně emotivní, jsou algoritmy sociálních sítí zveličovány,“ uvedl v Horizontu ČT24 datový analytik a ředitel Semantic Visions František Vrabel. Když počítačové kódy sociálních sítí rozpoznají také takzvaný virální potenciál zpráv, šíření tohoto obsahu ještě posílí. Algoritmy nejsou veřejné, a tak není jasné, podle jakého klíče sociální sítě přesně fungují.
Vrabel upozornil, že už v minulosti existovala dohoda na omezení šíření dezinformací webovými stránkami, nicméně nebyla dodržována. Největší škodu podle něj vytváří Facebook, který si z dohody „vůbec nedělal hlavu (…) Má zvýšené zisky a cíleně podporuje rozšiřování dezinformací,“ uvedl Vrabel. Naopak například český Seznam podle něj stojí na druhé straně spektra a „chová se mimořádně odpovědně“.
Horizont ČT24: Datový analytik František Vrabel k evropským opatřením proti dezinformacím (zdroj: ČT24)
Skeptický je datový analytik k účinnosti nových evropských pravidel. Stavět boj proti dezinformátorům na ověřovatelech faktů je podle něj zcela chybnou strategií. Zatímco informací na sítích je příliš mnoho, ověřovatelů je příliš málo. Výsledky jejich práce se navíc nedostanou k cílové skupině, která je dezinformacemi ovlivňována.
Snahu o odstřihnutí dezinformátorů od peněz z reklamy naopak hodnotí kladně. „Když ale mluvíme o odstřihnutí od reklam – ten, kdo na reklamách vydělává nejvíc, jsou platformy samotné. Jsou to vlastně největší reklamní platformy na světě. Na ně bychom se tedy měli především zaměřit. Na to, aby neprofitovaly z dezinformací,“ dodal Vrabel.