Na Ukrajině se od začátku invaze ztratilo přes dva tisíce dětí, některé unesli okupanti

Nahrávám video
Horizont ČT24: Na Ukrajině se ztratilo přes 2000 dětí
Zdroj: ČT24

Od začátku ruské agrese se na Ukrajině ztratilo přes dva tisíce dětí. Některé zmizely uprostřed chaosu za útěku před bombardováním, jiné ale skončily v rukou okupantů a teď se nacházejí na neznámém místě.

Šestnáctiletý Vlad Buryak žil s rodiči v Melitopolu. I přes naléhání otce totiž matka evakuaci odkládala. Na cestu s dětmi vyrazila až poté, co zemřel nemocný člen rodiny, o kterého se starala. Vyrazili do Záporoží. Problém nastal po cestě na jednom z kontrolních stanovišť. Ruští vojáci pojali podezření, že si je Vlad natáčí na mobil, a zatkli ho.

„Nikdy nesloužil v armádě. Nikdy neměl v ruce zbraň,“ říká otec pohřešovaného chlapce Oleg Buryak, který pracuje jako vedoucí vojenské správy v Záporoží. Domnívá se, že si s ním okupanti dokázali chlapce spojit a usoudili, že by se jim mohl hodit jako vězeň pro budoucí vyjednávání. Podmínky jeho propuštění už prý okupanti otci sdělili, neřekl ale jaké.

„Jsem přesvědčený, že je ve vězeňské cele. Přibližně tuším, kde se nachází. Vím, že je v Záporožské oblasti. Dnes jsem s ním mluvil naposled. Ruští vyjednavači mě s ním nechali mluvit. Pořád se mě ptal: Kdy mě pustí? Kdy si pro mě přijdeš? Psychicky se stále drží. Ještě není zlomený,“ vypráví otec.

Pomoc humanitárních organizací

Vlad ale není ojedinělý případ. Jen od začátku války podobně zmizely přes dva tisíce dětí. S pátráním po nich pomáhají ukrajinské i evropské humanitární organizace.

„Jsou to obrovská čísla, nikdo se na to nemohl připravit. Evidujeme asi 2200 případů pohřešovaných dětí. Nejtěžší je přemýšlet nad tím, jestli vaše dítě žije, nebo ne,“ říká k tomu Marina Lypovetska, vedoucí ukrajinské neziskové organizace Magnolia.

Podle organizace nejde jen o ztracené děti. Úřady evidují zhruba čtvrt milionu těch, kteří byli okupanty násilně zavlečeni do Ruska nebo do samozvaných republik v Donbasu. Takřka dva tisíce z nich jsou sirotci. Podle všeho je čeká adopce do ruských rodin. Prezident Vladimir Putin už podepsal dekret, který proceduru zrychluje.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...