Zkoušený Libanon čekají parlamentní volby. Šanci v nich mají i radikálové z Hizballáhu

4 minuty
Horizont ČT24: Libanon čekají parlamentní volby
Zdroj: ČT24

Je to jedna z nejhůř zkoušených zemí poslední doby, která se topí v hluboké hospodářské krizi. V neděli se v Libanonu konají parlamentní volby, první po ekonomickém kolapsu v roce 2019 a po mohutné explozi v hlavním městě Bejrútu, při které zemřelo 215 lidí. I proto se předpokládá, že šanci na úspěch má opozice i radikální hnutí Hizballáh.

Právník Firas Hamdan si potřásá rukou s desítkami lidí a plamenně promlouvá na předvolebním mítinku. Ve své kanceláři denně přijímá nespokojené lidi. Za poslední tři roky jejich počet prudce vzrostl. A stejně jako Hamdan viní z nepříznivé situace libanonské elity.

„Je to střet mezi jedním procentem bankéřů, finančníků, politiků, příslušníků bezpečnostních složek a soudců a 99 procenty lidí, kteří jsou oběťmi této společnosti,“ tvrdí právník a opoziční kandidát Hamdan.

Jednou z obětí je i samotný Hamdan. V roce 2020 se účastnil protivládních protestů poté, co obrovský výbuch zdevastoval přístav v Bejrútu. Demonstranti byli přesvědčeni o tom, že vláda o nebezpečí věděla a nic nedělala. Při protestech narazili na tvrdou reakci policie. Hamdan dostal zásah, který ho téměř připravil o život. „Kulka mě zranila přímo na srdci. Chirurgové mě museli otevřít, aby zastavili krvácení. Ta kulka tam pořád je, nedokázali ji odstranit,“ sděluje.

Výhody pro zavedené strany

Navíc se stal i obětí hospodářské krize. Stejně jako spoustě dalších Libanonců mu banky zmrazily přístup k úsporám. Přesto není jisté, že nové tváře, jako je on, čeká výrazný průlom ve volbách do parlamentu. Volební systém je podle analytiků šitý na míru stranám zavedeným.

„Způsob, jakým se počítají procenta, všechny detaily stávajícího volebního zákona vytvářejí nespravedlivá pravidla hry pro rodící se politické strany,“ tvrdí ředitelka Carnegie Middle East Centre Maha Yahya.

Bývalý premiér Saad Harírí patří k těm, kteří v minulosti drželi velkou část moci. Obrovské protivládní demonstrace ho v roce 2019 přiměli k demisi. Po výbuchu v bejrútském přístavu se k moci vrátil. Klíčovou postavou byl hlavně pro libanonské sunnity. Jenže ty před letošními volbami zaskočil, když oznámil, že se jich nezúčastní. Přestože podle kritiků nese velký díl viny na drastické situaci v zemi, někteří voliči jsou bezradní.

K volbám nemusí přijít až pětina voličů

„Odstoupení Saada Harírího mělo obrovský dopad na sunnitské čtvrti a na volební náladu,“ prohlašuje politický analytik a bývalý Harírího poradce Ibrahím Džauhárí. Podle odborníků nepůjde k urnám až pětina voličů z těch, kteří minule hlasovali. A mezi sunnity to i kvůli Harírího odstoupení může být až třetina.

„Je to velmi nebezpečné, protože to snižuje volební práh a otevírá to dveře Hizballáhu, šaškům a kšeftařům,“ říká nezávislý kandidát Mustafa Alúš. Úspěch Íránem podporovaného hnutí Hizballáh by přitom měl dopad nejen na dění v sedmimilionové zemi, ale i za jejími hranicemi. Izrael – jižní soused Libanonu – považuje Hizballáh za hrozbu a v minulosti s ním vedl válku. Většina Západu označuje hnutí za teroristickou organizaci. Přesto si zřejmě ve volbách polepší.

„Hizballáh může získat čtyři nebo pět poslaneckých křesel a nemusí ani hnout prstem. To je ten hlavní problém,“ vysvětluje analytik Džauhárí. Pro Libanonce je ale hlavním problémem dramatická hospodářská situace. Potřebují, aby se země po volbách uklidnila a vynořila se ze tmy, do které ji hluboká krize uvrhla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, strojvedoucí zemřel

Nejméně dvacet lidí se zranilo při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informuje o tom španělský list La Vanguardia, podle něhož má pět lidí těžká zranění. Agentura EFE s odvoláním na regionální policejní zdroje uvedla, že v důsledku nehody zemřel strojvedoucí vlaku. Stalo se tak dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
23:14AktualizovánoPrávě teď

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 57 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti. Podle Trumpa by měla OSN nadále fungovat.
17:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 3 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 3 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...