V čínské Šanghaji v úterý přibylo přes šestadvacet tisíc nově pozitivně testovaných na covid-19. Většina z nich ale nemá žádné příznaky. Ve městě platí od 5. dubna přísná uzávěra, kterou chtějí úřady začít v příštích dnech postupně uvolňovat. Frustrace obyvatel podle sinologa Ondřeje Kučery z Univerzity Palackého v Olomouci roste, lidé zpochybňují pandemické regule.
Frustrace Šanghaje roste. Vláda skrze lockdown neperzekvuje, ale kontroluje, míní sinolog
Sinolog o uzávěře v Šanghaji (zdroj: ČT24)
V Šanghaji čínský režim uplatňuje takzvaná dynamická opatření, popisuje sinolog Ondřej Kučera z Univerzity Palackého v Olomouci. Metropole je rozdělena na několik tisíc okrsků a úřady evidují, kde se vyskytuje nákaza. V případě, že v okrsku je případů více, je uzavřen do kompletního lockdownu, kdy obyvatelé vůbec nemohou opustit domácnost a stát se jim snaží dodávat potraviny a zajistit životní potřeby.
V případě nižšího počtu pozitivních je lockdown mírnější – lidé mohou například chodit po domě. Obyvatelé okrsků, které covid-19 neevidují vůbec, mohou jednou za den vyjít ven nakoupit potraviny, nesmí ale opustit svůj okrsek. „Je to forma komplikovaného lockdownu,“ poznamenává Kučera.
Protikoronavirové regule tohoto typu v současnosti kromě Šanghaje platí také v severočínském Čchang-čchunu, kde lockdown trvá už měsíc.
Perzekuce ne, kontrola ano
Mezi kontroverzní pravomoci úřadů patří možnost odebrat rodinám děti s pozitivním testem na covid-19. Jak ale Kučera upozorňuje, úřady sice takový postup nařídily, ale zase pravidlo rychle odvolaly, protože Číňané se proti takovému návrhu bouřili.
Podle sinologa Čína nezneužívá pandemický lockdown k perzekuci lidí, k větší kontrole populace ale ano. Vysvětluje, že Čína v minulosti tradičně nefungovala centralizovaně a nyní využívá situace k dohledání populačních údajů – kolik obyvatel kde žije, jaké má společnost složení. „Mnohem snadněji proniknete do dané komunity,“ říká k současným pravidlům Kučera.
Úřady podle něj nezvládly první náraz po zavedení přísných lockdownů, nedokázaly si prý představit, co znamená zajistit dvaceti milionům lidí jídlo. „Čínská reakce je velmi intenzivní v tom smyslu, že jednak dodává armádu a jednak výpomoc ostatních provincií. V určitém smyslu se to zlepšuje, ale jak lockdown trvá, tak se odpor obyvatelstva zvyšuje,“ komentuje sinolog s tím, že očekává, že například zásobování se časem ještě zlepší.
Morálka se bude zhoršovat, míní Kučera
Frustrace se podle něj začíná projevovat a morálka obyvatel Šanghaje se bude zhoršovat, protože se ukazuje, že přísný lockdown nemá opodstatnění. Jak Kučera vysvětluje, čínský přístup ke karanténám znamená, že se daří rychle podchytit obtížné případy nemoci. I proto například v Šanghaji od března nikdo s covidem-19 nezemřel. „Obyvatelstvo zpochybňuje extrémní přísnost,“ dodává.
Problematická je podle Kučery situace s proočkovaností. Ta je v Číně sice relativně vysoká, ale především ve vyšších věkových skupinách, zejména mezi lidmi nad osmdesát let, zaostává. „Číňanům se nedaří přesvědčit zejména starší obyvatelstvo, aby si přišlo pro další dávky,“ podotýká sinolog s tím, že právě proto úřady přistupují k přísným lockdownům, aby ochránily rizikové skupiny.
Vedení Šanghaje ve středu zdůraznilo, že kdokoli z občanů poruší koronavirová omezení, bude přísně potrestán. Policie varovala obyvatele města, aby nešířili falešné zprávy a nesnažili se falšovat povolení k výjezdům osobními auty do ulic, které jsou až na výjimky zakázány.
Řada firem ve městě musela kvůli uzávěře přerušit výrobu. Podle agentury Reuters se to týká také více než třicítky tchajwanských společností vyrábějících převážně elektronické součástky. Je mezi nimi například firma Quanta Computer, která pro společnost Apple montuje počítače, či firma Pegatron, která pro Apple sestavuje přístroje iPhone.