Slovenská policie obvinila dvě osoby ve špionážní aféře spojované s Ruskem

3 minuty
Události: Slovenská policie obvinila dvě osoby ve špionážní aféře spojované s Ruskem
Zdroj: ČT24

Slovenská policie ve špionážní aféře spojované s Ruskem zadržela čtyři osoby a dvě z nich obvinila. Stíhaný bývalý prorektor vojenské akademie v Liptovském Mikuláši a dopisovatel mezitím zablokovaného internetového portálu Hlavné správy jsou podezřelí, že za peníze shromažďovali citlivé informace ve prospěch ruských tajných služeb. Novinářům to řekli policejní prezident Štefan Hamran a šéf elitní složky prokuratury Daniel Lipšic, podle kterých oba muži vinu přiznali.

V novodobé historii Slovenska jde o první případ svého druhu. Z Hamranova vyjádření vyplynulo, že ruští zpravodajští důstojníci, kteří se zapletli do kauzy, mají kvůli statusu diplomatů imunitu před trestním stíháním. Bratislava v pondělí ohlásila vyhoštění tří pracovníků ruské ambasády.

„V případě bývalého prorektora šlo o dlouhodobou placenou spolupráci s ruskou rozvědkou,“ řekl Lipšic. Podle vyšetřovatelů je dotyčný podezřelý, že s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU spolupracoval od roku 2013 a odevzdával jí citlivé dokumenty. Po zadržení přiznal, že za to dostával peníze.

Večer pak soud podle médií vyhověl návrhu prokurátora a do vazby poslal bývalého prorektora, který v minulosti rovněž pracoval na ministerstvu obrany. Obviněný podal stížnost, na verdikt odvolacího soudu bude čekat ve vazbě. Vazební stíhání druhého obviněného žalobce nežádal.

Stíhaný dopisovatel portálu Hlavné správy podle Hamrana sbíral a odevzdával různé citlivé informace. Ty se snažil získat od dalších dvou zadržených v kauze, a to od bývalého asistenta jednoho z poslanců slovenského parlamentu a od bývalého příslušníka slovenské tajné služby SIS, který ve zpravodajské organizaci přestal pracovat na konci loňského roku.

Hamran řekl, že obviněný dopisovatel se snažil získat informace z neveřejných zpráv o činnosti SIS a vojenského zpravodajství, kterými se každoročně zabývá slovenská sněmovna.

Obviněným hrozí 13 let vězení

Oběma obviněným z trestných činů vyzvědačství a korupce za desítky tisíc eur v případě prokázání viny před soudem hrozí až 13 let vězení. Razie s krycím názvem Kaťuša a Matrjoška, včetně domovních prohlídek, podnikli policisté od minulého pátku do pondělí. Lipšic uvedl, že některé ze zajištěných informací se týkají i Ukrajiny, kterou Rusko v únoru vojensky napadlo.

Při vyšetřování případu kriminalistům pomáhalo slovenské vojenské zpravodajství. List Denník N zveřejnil sestřih nahrávek ze schůzek zmíněného dopisovatele s asistentem vojenského přidělence ruského velvyslanectví Sergejem Solomasovem, podle nahrávky diplomat nyní zadrženému muži také předal peníze. Podle deníku jde o Bohuše Garbára.

„Řekl jsem v Moskvě, že jsi takový hodný kluk, že máš hodně kamarádů – taková slovenská mafie, a Moskva rozhodla, že budeš takový lovec,“ citoval Denník N Solomosova z nahrávky. „Potřebuju politickou informaci, komunikace mezi zeměmi, mezi vnitřkem NATO, vnitřkem EU, Bratislava a jiné země,“ instruoval Garbára.

Podle Denníku N je Solomasov jedním z trojice pracovníků ruského velvyslanectví, které Slovensko v reakci na aféru vyhostilo.

Podle policejního prezidenta Hamrana počet stíhaných osob v kauze nemusí být konečný. Dodal, že vyšetřování ukáže, zda v případu byly ohrožené slovenské zájmy. Dle infromací Denníku N byl dopisovatel Hlavných zpráv Garbár napojený na slovenské extremisty. Ľudové straně Naše Slovensko Mariana Kotleby, která je známá proruskými postoji, dvakrát poslal deset tisíc eur. Peníze také poslal Národní koalici Sergeje Kozlíka, informoval deník.

„Ty obavy jsme měli už dávno, že ruská dezinformační scéna je propojená i na osoby ve službách státu. Zadržení občané Slovenské republiky, kteří jsou podezřelí z vyzvědačství v prospěch Ruska, tyto obavy potvrzují,“ napsal na sociální síti premiér Eduard Heger. Podle něj tak společnost poškodila i korupce, která ohrožuje bezpečnost občanů, důvěryhodnost Slovenska v očích spojenců, ale i demokratické základy státu.

„Cílem takových aktivit je v konečném důsledku narušit vnitřní stabilitu a oslabit bezpečnost Slovenska, a musíme se jim proto účinně bránit. Věřím, že bezpečnostní složky do důsledků vyšetří všechna podezření ze špionáže ve prospěch Ruska a budou schopny zamezit podobným aktivitám v budoucnosti,“ okomentovala zprávu také slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Podle prezidentky je vyhoštění ruských diplomatů adekvátní odpovědí na „mimořádně vážná“ zjištění, která „potvrzují dlouhodobý trend ovlivňování veřejného mínění a politiky na Slovensku ze strany Ruské federace“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 39 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 56 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...