Irpiň je jednou z obcí na severozápadním výjezdu z Kyjeva. Je v ní budova, kterou podle ukrajinské strany zasáhla ruská armáda, která tato místa ještě ve čtvrtek kontrolovala. Několik stovek metrů odtud je pak vidět hořící ruský tank. Tak popisuje válečnou scenérii přímo z místa zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Město Irpiň poblíž metropole se mění v trosky, lidé prchají. Natáčel tam štáb ČT
V krátkém sledu se ozývají tři exploze. Ve zničeném tanku podle všeho vybuchuje munice. Ruští vojáci jsou pro tuto chvíli vytlačeni pryč. Dunění na předměstích od západu po sever metropole ale dává tušit, že v oblasti zuří tvrdé boje.
Vylidněnými vesnicemi míří zpravodaj a jeho kameraman do města Irpiň. Téměř prázdnými ulicemi je veze Vladislav. Jako jeden z mála zůstává v rezidenční obci na dostřel ruských sil.
„Včera dopadl poblíž granát nebo raketa. Někde mezi nemocnicí a těmito domy,“ ukazuje Vladislav.
Zbývají jen trosky. Lidé odcházejí
V blízkosti místního nádraží stoupají plameny z jednoho z rodinných domků. Jeho majitel, Jevgenij, špinavý od kouře a se slzami v očích, říká, že projektil budovu zasáhl zhruba před hodinou. „Děti šly jen deset minut předtím pro chleba. Měli jsme štěstí. Žena utekla oknem z ložnice. Já se dostal ven přes zničenou kuchyni,“ uvádí.
Nad nedalekým Hostomelem se vznášejí oblaka černého kouře. Právě tam se ruské síly od začátku invaze snaží získat kontrolu nad strategickým letištěm, přibližuje zpravodaj.
Irpiň se dál vylidňuje. Jedni z mála civilistů, kteří se vracejí, jsou dobrovolníci rozvážející humanitární pomoc. „Lidi v panice nevědí, co dělat. Děti nemají co jíst,“ říká Oleksandr, jeden z dobrovolníků.
Útěk z nejistoty do… nejistoty
Lidé míří pryč. S batohem, s taškou. Jen s tím nejnutnějším. Důvod, proč musí s tím, co unesou, mají přímo před sebou. Černohorský ukazuje, že most přes řeku Irpiň, který ze stejnojmenného předměstí metropole vedl do Kyjeva, preventivně zničila ukrajinská armáda. Jeho trosky jsou pro pěší v tuto chvíli jedinou cestou do bezpečí.
„Bojuje se tam. Včera ráno dopadla raketa na budovu vedle té naší. Jsme vystrašení a nemůžeme spát,“ říká Irina, uprchlice z Irpině.
Ozývají se nové rány. Další vystrašení lidé míří přes provizorní lávku. Nejistota, do které míří, je jen o málo menší než ta, kterou opouštějí, dodává zpravodaj.