Nejdřív stop obohacování uranu, pak uvolnění miliard dolarů. Rýsuje se nová dohoda s Íránem

Návrh návratu k dohodě o íránském jaderném programu předpokládá, že Írán nejprve zastaví obohacování uranu nad pět procent a budou mu uvolněny miliardy dolarů z prodeje ropy zadržené v korejských bankách. O obsahu návrhu ve čtvrtek informovala agentura Reuters s odvoláním na několik diplomatů obeznámených s posledním vývojem vyjednávání.

Rozhovory se vedou už deset měsíců ve Vídni a jejich účelem je přimět Írán k návratu k plnění dohody z roku 2015, kterou Teherán uzavřel s Francií, Británií, Německem, USA, Ruskem a Čínou a od níž poté odstoupila administrativa Donalda Trumpa. Írán od jednání očekává zrušení sankcí, jež proti němu USA obnovily po svém odstoupení od dohody v roce 2018.

Podle Reuters má návrh nového ujednání přes dvacet stran a obsahuje sled kroků, které mají následovat po sobě. Jako první má Írán zastavit obohacování uranu na více než pět procent. Původní dohoda mu umožňovala obohacovat do 3,67 procenta, nyní obohacuje na 60 procent.

Uvolnění sankcí je až poslední krok

Následovat má uvolnění sedmi miliard dolarů (150 miliard korun), které pocházejí z prodeje íránské ropy, ale které musela Korea kvůli americkým sankcím zmrazit ve svých bankách. Další krok předpokládá propuštění západních vězňů v Íránu.

Až po splnění a potvrzení těchto bodů má následovat hlavní fáze uvolnění sankcí. Na konci procesu pak je opětovné plnění původní dohody v plném rozsahu.

Časové rozpětí těchto kroků zatím není dohodnuto a v textu návrhu je v sekci o časovém úseku použito označení „X“. Zdroje, od nichž informace získal Reuters, odhadují, že by od uzavření dohody po obnovu plnění původního dokumentu mohl uplynout jeden až tři měsíce. Na konci by se podle diplomatů měl Írán vrátit k obohacování uranu na 3,67 procenta.

Tak jako původní dohoda (označovaná JCPOA), i ta nová počítá s tím, že se budou na prodej íránské ropy vydávat výjimky obnovované po 90 až 120 dnech, jak se to dělalo i po původním ujednání.

Uzavření dohody je nejisté

Diplomaté, kteří informovali o návrhu, si podle Reuters nejsou jistí, zda se podaří dospět až ke konečné dohodě, a drží se principu, že nic není dohodnuto, dokud není dohodnuto vše. Politici ale tlačí na ukončení vídeňských jednání v řádu dní. Írán pode Reuters požaduje záruku, že USA od dohody znovu neodstoupí. Podle diplomatů se je Teherán ochoten spokojit s tím, že v případě, že dohodu poruší USA, Írán se vrátí k obohacování na 60 procent.

JCPOA byla v roce 2015 sjednaná, aby zpomalila vývoj jaderné technologie v Íránu a mohly být zrušeny mezinárodní sankce proti němu. Na Západě panují obavy, že Teherán usiluje o jadernou zbraň, což Írán od začátku popírá. Ve čtvrtek to opět potvrdil duchovní vůdce země ajatolláh Alí Chamaneí, když řekl, že Írán o jaderné zbraně neusiluje, ale chce rozvíjet mírové jaderné technologie.