Putin těžko může ustoupit bez nějakého vítězství, soudí Ludvík a Němec. Možnosti jsou, oponuje Votápek

UK: Vojenské přesuny u hranic s Ukrajinou (zdroj: ČT24)

Ruský prezident Vladimir Putin se v současném gradujícím sporu Ruska a Ukrajiny dostal už do bodu, kdy může jen těžko ustoupit, pokud nebude moci doma vyhlásit nějaké vítězství. V pořadu Události, komentáře se na tom shodli odborný asistent Institutu politologických studií Jan Ludvík a bezpečnostní poradce Lumír Němec. Analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek naopak hovořil o kompromisu, na který by Moskva mohla přistoupit.

Ludvík soudí, že pravděpodobnost vojenského konfliktu je v současné fázi nebezpečně vysoká, protože uskutečněné rozsáhlé přesuny jednotek a techniky už do jisté míry svazují ruskému vedení ruce. „Vladimir Putin může jen těžko ustoupit, pokud nebude doma moci vyhlásit nějaké vítězství.“

Možných scénářů vojenského útoku vidí více. Za ten, který politicky dává nejvíc smysl, byť je nejděsivější, považuje masivní vojenskou invazi, jejímž cílem by byla okupace Kyjeva a dosazení přátelského režimu.

Také bývalý velitel speciálního oddělení SOG (někdejší Útvar speciálních operací vojenské policie) Němec soudí, že se Putin dostal do bodu, kdy se nemůže stáhnout, aniž by něčeho dosáhl. „Ať už diplomaticky, nebo vojensky.“ Dal to do souvislosti i s ruskými prezidentskými volbami plánovanými na rok 2024, v nichž by mu to nepomohlo. „Určitě to nebude tak, že by se (nyní) stáhl a šel pryč,“ dodal. 

Připomněl také, že ukrajinská armáda je úplně někde jinde než v roce 2014 (okupace Krymu). Proti té ruské má nevýhodu ve slabém letectvu a slabé protiletadlové obraně. „Ale každopádně je to armáda. Kdyby Putin chtěl udělat masivní invazi a obsadit až Kyjev, tak to nebude akce týdenní nebo čtrnácti dnů, ale dlouhodobý, velmi se táhnoucí krvavý konflikt.“
Takže si myslím, že do tohoto by určitě nešel, naznačil odlišnou možnost než Ludvík.

Votápek se nedomnívá, že by situace už překročila bod bez možného návratu. Na domácí půdě by to ruský prezident podle něj politicky dokázal zvládnout. Věří proto v diplomatické řešení, nikoliv vojenský konflikt. „Nebral by (Putin) jako neúspěch, když se domluví, že na Ukrajině nebudou naše (NATO) vojska ani technika. Že sice Ukrajina bude mít formálně právo na vstup do NATO, ale vojenská Aliance ji tam zatím nebude brát.“ Na takový kompromis by Moskva přistoupit mohla, dodal diplomat, bývalý generální konzul například v Petrohradě.

Ludvík doplnil, že jednotný konsensus na přijetí Ukrajiny do NATO se mezi členskými státy Aliance nenajde. Němec pak připomněl rozdílné postupy v podpoře Ukrajiny mezi Británií a Francií na jedné straně, a Německem na druhé. 

Ludvík zmínil, že Rusko má také převahu v různých typech balistických raket, které by zejména v první fázi války mohlo využít k ničení strategických cílů na Ukrajině. „Nemusí to trvat dlouho, když prokážou dostatečné taktické schopnosti, tak to může být krátký konflikt. A dojdou až do Kyjeva.“

Ruská armáda má navíc zkušenosti z jiných konfliktů, v Sýrii či na Donbasu, byť by to ani zdaleka nebylo srovnatelné se střetem s Ukrajinou. „Taktická vyspělost je naprosto rozhodující. Rusové dělají pravidelně velká cvičení, kde ji získávají.“ Vidí tedy možnost rychlého vítězství. „S cílem dát Ukrajině rychlou politickou lekci a ukázat jí, že Západ jí nedokáže pomoci“.

Němec však zdůraznil, že Ukrajinci jsou odhodláni bojovat. Očekával by tedy vleklý konflikt, který by neskončil ani případným obsazením Kyjeva. „Z Ukrajiny by se stal druhý Afghánistán.“

Votápek také zmínil, že dlouhodobým cílem Ruska je, aby bývalé součásti Sovětského svazu a jeho satelity byly ještě méně úspěšné, než je Rusko samo. „Aby na jejich pozadí Rusko vypadalo úspěšně.“ Z toho mu vychází, že Kreml může dosáhnout svých cílů i jinak než velkým vojenským konfliktem. „Nepotřebuje velký konflikt, byť to neznamená, že se mu určitě vyhne.“

Rusko se také podle něj obává problémů v obchodu s plynem a ropou, protože je na příjmech za ně závislejší než Evropa na dodávkách. Ruská ekonomika by se bez možnosti vývozu do Evropy rychle zhroutila, soudí. Doplnil také, že možnost západních sankcí vůči ruské elitě považuje za velmi účinnou. „Když ji důsledně zbavíme možnosti cestovat (na Západ), tak by ta (její) nespokojenost Putinův režim smetla,“ dodal Votápek.