Německo odstavuje další jadernou elektrárnu. Energetická krize ovšem mění nálady ve společnosti

Nahrávám video
Události: Němci zavírají elektrárnu Brokdorf
Zdroj: ČT24

Německo odstavuje další jadernou elektrárnu. S koncem roku ukončí provoz tři reaktory. V roce 2022 pak země přestane vyrábět elektřinu z jádra úplně. Rozhodla o tom vláda Angely Merkelové v roce 2011, po katastrofě jaderné elektrárny Fukušima. A také v důsledku dlouhodobého tlaku aktivistů.

Pro Karstena Hinrichsena to byla dlouhá cesta, ale končí osobním triumfem. Meteorolog z Brokdorfu na břehu Labe pětačtyřicet let bojoval proti jaderné elektrárně stojící půldruhého kilometru od jeho domu. Letos na Silvestra se dočká.

Hinrichsen si vzal obří úvěr a postavil na protest přímo u reaktoru malou větrnou elektrárnu. Pomáhal organizovat i demonstraci v roce 1981 v Brokdorfu, kde protestovalo na 30 tisíc lidí. Rozhodnutí odstavit reaktor ale přišlo až o rovných třicet let později. Angela Merkelová po fukušimské tragédii nařídila skoncovat s nukleární energií v zemi.

Nebylo to jen kvůli Fukušimě a tamní obrovské nehodě, ale i v důsledku občanských protestů.

Krize mění náladu

Spolu s jádrem Němci přijdou o zhruba jedenáct procent svých kapacit pro výrobu elektřiny. Energetická krize mění i nálady ve společnosti. Na 44 procent Němců si nyní přeje, aby jaderné reaktory fungovaly dál. Za totéž protestují i aktivisté z hnutí Nuklearia.

Změnu rozhodnutí o konci jaderných elektráren v Německu si teď už ale nepřejí ani společnosti, které je provozovaly. Chybí personál i palivo.

„Je vyloučené, aby došlo k porušení bezpečnosti dodávek v důsledku odpojení jaderné energie. Například tady v Šlesvicku-Holštýnsku vyrábíme z obnovitelných zdrojů o polovinu víc elektřiny, než kolik spotřebováváme,“ odporuje ministr životního prostředí Šlesvicko-Holštýnska Jan Philipp Albrecht.

Její výroba je navíc aktuálně asi třikrát levnější než v případě elektřiny z jádra. Daleko větší problémy ale čekají Německo v příštích letech, kdy se mají vypínat i uhelné elektrárny. Podle jedné studie tomu země musí čelit stavbou plynových elektráren o výkonu třiadvaceti temelínských reaktorů.

Výroba elektřiny z jádra na březích Labe se v posledních hodinách roku stane minulostí. Nekončí ale příběh elektrárny Brokdorf. Její demontáž bude trvat zhruba dvacet let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoLetecký průmysl má potíže. Aerolinie ruší některé spoje, na jiných zdražují

Kvůli omezením ve vzdušném prostoru v oblasti nedávných bojů i zablokování Hormuzského průlivu se začíná mluvit o největší krizi letecké dopravy v historii. Nedostatek paliva se už nyní projevil zrušením desítek tisíc letů. Zároveň vede k prudkému růstu cen letenek. Experti varují, že ani mír nebude znamenat brzké ukončení hlubokých potíží. Například německá Lufthansa oznámila největší rušení letů za mnoho let, další společnosti ji následují. Zatímco rušení se týká především krátkých linek, největší zdražení zase zpravidla těch na dlouhé vzdálenosti. Letní zájezdy se už nyní v některých případech turistům prodražují. A eurokomisař pro energii a bydlení Dan Jorgensen uvedl, že problém s leteckým palivem je nyní nejpalčivější. Nedostatek může v Evropě nastat už za pět či šest týdnů.
před 2 hhodinami

AFP spekuluje o pozvánce Ruska na floridský summit G20

Agentura AFP s odkazem na zdroj z Bílého domu tvrdí, že Rusko obdrží pozvánku na summit zemí G20. Ten se bude konat v prosinci na Floridě. List Washington Post s odkazem na představitele administrativy Donalda Trumpa napsal, že prezident má v úmyslu pozvat na schůzku v Miami i šéfa Kremlu Vladimira Putina. Trump uvedl, že o pozvánce pro Putina neví a že pochybuje, že by ruský vládce přijel, i když by to dle něj bylo „přínosné“. Moskva se k možné Putinově účasti na summitu přímo nevyjádřila.
před 2 hhodinami

Příměří mezi Izraelem a Libanonem se prodlouží o tři týdny, oznámil Trump

Desetidenní příměří mezi Libanonem a Izraelem, které mělo původně vypršet v pondělí, se prodlouží o další tři týdny, oznámil americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social po druhém kole mírových jednání představitelů obou zemí, které se ve čtvrtek konalo v Oválné pracovně ve Washingtonu. Podle agentury AFP šéf Bílého domu zdůraznil, že je vysoká šance, že bude dosaženo míru ještě letos. Vzájemné údery mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh mezitím pokračovaly i ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump chce uzavřít dohodu s Íránem jen tehdy, když to bude dobré pro USA

Spojené státy uzavřou dohodu s Íránem jen tehdy, pokud to bude dobré pro Washington, americké spojence a zbytek světa. Na své sociální síti Truth Social to ve čtvrtek napsal americký prezident Donald Trump, který zároveň varoval Teherán, že mu dochází čas.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj vyzval EU, aby dále pracovala na sankcích proti Rusku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval na neformálním summitu EU v kyperském letovisku Aja Napa, kde je hostem, představitele Unie a lídry členských států sedmadvacítky, aby dále pracovali na sankcích proti Rusku. Premiéři a prezidenti zemí EU ve čtvrtek jednali o válce na Ukrajině a konfliktech na Blízkém východě, k debatě se vrátí v pátek. Za Česko se účastní premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael a Libanon hlásí další vlnu útoků

Libanonské ministerstvo zdravotnictví podle agentury AFP ve čtvrtek hlásí tři mrtvé po izraelském útoku poblíž obce Šúkín v jiholibanonském regionu Nabatíja. Izraelská armáda naopak tvrdí, že zabila dva členy teroristického hnutí Hizballáh ve vesnici Ajnátá v regionu Bint Džbajl. Podle agentury Reuters zatím není jasné, zda spolu údery souvisí. Hizballáh v reakci odpálil rakety na severoizraelské město Štula. Útoky přišly navzdory desetidennímu příměří, upozorňují agentury.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Samozřejmě že je tu nenecháme.“ Lidé se z Kramatorsku evakuují i s mazlíčky

Pozice Ukrajiny je podle jejího ministra zahraničí Andrije Sybihy nejlepší za poslední rok. V oblastech u frontové linie ale panují obavy a lidé dál opouštějí své domovy. V ostřelovaných městech Slavjansk a Kramatorsk natáčel štáb ČT.
před 10 hhodinami

Státy EU finálně schválily půjčku pro Ukrajinu i dvacátý balík sankcí proti Rusku

Členské státy EU finálně schválily unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), oznámilo kyperské předsednictví. Maďarsko již ve středu stáhlo svou blokaci a následovala takzvaná písemná procedura. Unijní státy finálně schválily rovněž dvacátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Maďarsko a Slovensko již ve středu uvedly, že nebudou nová omezení blokovat, jestliže bude ruská ropa opět proudit ropovodem Družba do obou zemí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...