Německo odstavuje další jadernou elektrárnu. Energetická krize ovšem mění nálady ve společnosti

3 minuty
Události: Němci zavírají elektrárnu Brokdorf
Zdroj: ČT24

Německo odstavuje další jadernou elektrárnu. S koncem roku ukončí provoz tři reaktory. V roce 2022 pak země přestane vyrábět elektřinu z jádra úplně. Rozhodla o tom vláda Angely Merkelové v roce 2011, po katastrofě jaderné elektrárny Fukušima. A také v důsledku dlouhodobého tlaku aktivistů.

Pro Karstena Hinrichsena to byla dlouhá cesta, ale končí osobním triumfem. Meteorolog z Brokdorfu na břehu Labe pětačtyřicet let bojoval proti jaderné elektrárně stojící půldruhého kilometru od jeho domu. Letos na Silvestra se dočká.

Hinrichsen si vzal obří úvěr a postavil na protest přímo u reaktoru malou větrnou elektrárnu. Pomáhal organizovat i demonstraci v roce 1981 v Brokdorfu, kde protestovalo na 30 tisíc lidí. Rozhodnutí odstavit reaktor ale přišlo až o rovných třicet let později. Angela Merkelová po fukušimské tragédii nařídila skoncovat s nukleární energií v zemi.

Nebylo to jen kvůli Fukušimě a tamní obrovské nehodě, ale i v důsledku občanských protestů.

Krize mění náladu

Spolu s jádrem Němci přijdou o zhruba jedenáct procent svých kapacit pro výrobu elektřiny. Energetická krize mění i nálady ve společnosti. Na 44 procent Němců si nyní přeje, aby jaderné reaktory fungovaly dál. Za totéž protestují i aktivisté z hnutí Nuklearia.

Změnu rozhodnutí o konci jaderných elektráren v Německu si teď už ale nepřejí ani společnosti, které je provozovaly. Chybí personál i palivo.

„Je vyloučené, aby došlo k porušení bezpečnosti dodávek v důsledku odpojení jaderné energie. Například tady v Šlesvicku-Holštýnsku vyrábíme z obnovitelných zdrojů o polovinu víc elektřiny, než kolik spotřebováváme,“ odporuje ministr životního prostředí Šlesvicko-Holštýnska Jan Philipp Albrecht.

Její výroba je navíc aktuálně asi třikrát levnější než v případě elektřiny z jádra. Daleko větší problémy ale čekají Německo v příštích letech, kdy se mají vypínat i uhelné elektrárny. Podle jedné studie tomu země musí čelit stavbou plynových elektráren o výkonu třiadvaceti temelínských reaktorů.

Výroba elektřiny z jádra na březích Labe se v posledních hodinách roku stane minulostí. Nekončí ale příběh elektrárny Brokdorf. Její demontáž bude trvat zhruba dvacet let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 3 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 5 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 9 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 10 hhodinami
Načítání...