Německo odstavuje další jadernou elektrárnu. Energetická krize ovšem mění nálady ve společnosti

Nahrávám video
Události: Němci zavírají elektrárnu Brokdorf
Zdroj: ČT24

Německo odstavuje další jadernou elektrárnu. S koncem roku ukončí provoz tři reaktory. V roce 2022 pak země přestane vyrábět elektřinu z jádra úplně. Rozhodla o tom vláda Angely Merkelové v roce 2011, po katastrofě jaderné elektrárny Fukušima. A také v důsledku dlouhodobého tlaku aktivistů.

Pro Karstena Hinrichsena to byla dlouhá cesta, ale končí osobním triumfem. Meteorolog z Brokdorfu na břehu Labe pětačtyřicet let bojoval proti jaderné elektrárně stojící půldruhého kilometru od jeho domu. Letos na Silvestra se dočká.

Hinrichsen si vzal obří úvěr a postavil na protest přímo u reaktoru malou větrnou elektrárnu. Pomáhal organizovat i demonstraci v roce 1981 v Brokdorfu, kde protestovalo na 30 tisíc lidí. Rozhodnutí odstavit reaktor ale přišlo až o rovných třicet let později. Angela Merkelová po fukušimské tragédii nařídila skoncovat s nukleární energií v zemi.

Nebylo to jen kvůli Fukušimě a tamní obrovské nehodě, ale i v důsledku občanských protestů.

Krize mění náladu

Spolu s jádrem Němci přijdou o zhruba jedenáct procent svých kapacit pro výrobu elektřiny. Energetická krize mění i nálady ve společnosti. Na 44 procent Němců si nyní přeje, aby jaderné reaktory fungovaly dál. Za totéž protestují i aktivisté z hnutí Nuklearia.

Změnu rozhodnutí o konci jaderných elektráren v Německu si teď už ale nepřejí ani společnosti, které je provozovaly. Chybí personál i palivo.

„Je vyloučené, aby došlo k porušení bezpečnosti dodávek v důsledku odpojení jaderné energie. Například tady v Šlesvicku-Holštýnsku vyrábíme z obnovitelných zdrojů o polovinu víc elektřiny, než kolik spotřebováváme,“ odporuje ministr životního prostředí Šlesvicko-Holštýnska Jan Philipp Albrecht.

Její výroba je navíc aktuálně asi třikrát levnější než v případě elektřiny z jádra. Daleko větší problémy ale čekají Německo v příštích letech, kdy se mají vypínat i uhelné elektrárny. Podle jedné studie tomu země musí čelit stavbou plynových elektráren o výkonu třiadvaceti temelínských reaktorů.

Výroba elektřiny z jádra na březích Labe se v posledních hodinách roku stane minulostí. Nekončí ale příběh elektrárny Brokdorf. Její demontáž bude trvat zhruba dvacet let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Arménie prohlubuje obchod s Ázerbájdžánem a riskuje novou závislost

Necelý půlrok po přijetí mírové dohody ze strany Arménie a Ázerbájdžánu v Bílém domě rozvíjí kavkazské země vzájemnou obchodní spolupráci. Baku zintenzivňuje dodávky paliva pro Jerevan, jenž zatím připravuje seznam surovin, které bude do sousedního Ázerbájdžánu vyvážet. Podle experta Vincence Kopečka je pro Arménii obchod s Baku zcela klíčový, a může se tak stát na ázerbájdžánských palivech závislá – rizika jsou ale pro Jerevan menší než při obchodování s Ruskem.
před 35 mminutami

Po srážce člunu s migranty s lodí řecké pobřežní stráže zemřelo nejméně 14 lidí

Nejméně 14 lidí ze člunu s migranty v úterý zahynulo poté, co se jejich plavidlo srazilo s lodí řecké pobřežní stráže. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na řecké úřady. Neštěstí se stalo večer ve východních vodách Egejského moře poblíž ostrova Chios.
před 5 hhodinami

Trump podepsal zákon ukončující několikadenní částečný shutdown

Americká Sněmovna reprezentantů v úterý přijala návrh zákona zajišťující další financování federální vlády. Ukončila tím od soboty trvající částečný shutdown, tedy omezení chodu některých federálních úřadů. Zákon, který podle agentury AP stanoví výdaje v hodnotě přibližně 1,2 bilionu dolarů (24,7 bilionu korun), následně podepsal americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Syna Muammara Kaddáfího zabili neznámí útočníci

Komando čtyř útočníků zabilo v úterý Sajfa Isláma Kaddáfího, syna bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Napsala to agentura AFP s odkazem na jeho francouzského právníka Marcela Ceccaldiho. Na syna bývalé hlavy státu zaútočili v jeho domě v Zintánu na severozápadě Libye. Podle právníka se identitu čtyř mužů zatím nepodařilo odhalit.
před 7 hhodinami

Vazby Epsteina na Lotyšsko vyšetřují tamní úřady

Lotyšská policie zahájila vyšetřování v souvislosti s kauzou zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Espteina poté, co byla tato pobaltská země v nově zveřejněných dokumentech zmiňována jako možné místo náboru mladých žen a nezletilých. Také generální státní zastupitelství v Rize oznámilo, že prošetří nově zveřejněné informace v případu. Prošetřit možné vazby chtějí i v Polsku. Britský exministr Peter Mandelson spojovaný s Epsteinem opustí Sněmovnu lordů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko znovu masivně zaútočilo na ukrajinskou energetiku

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 450 drony a více než šedesáti střelami, uvedl ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Útoky vyvolaly požáry a poškodily energetickou infrastrukturu, bez vytápění se dle úřadů ocitly statisíce rodin. K úderům došlo krátce před plánovaným třístranným jednáním USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení ruské invaze. Do Kyjeva zároveň ráno přicestoval šéf NATO Mark Rutte. Podle něj ruské útoky nesvědčí o seriózním mírovém úsilí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj očekává reakci USA.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Americký letoun sestřelil íránský dron blížící se k letadlové lodi

Americký stíhací letoun sestřelil íránský dron, který se nebezpečně přiblížil k letadlové lodi Abraham Lincoln. Při dalším incidentu musela jiná válečná loď USA ochránit tanker Stena Imperative před několika íránskými ozbrojenými čluny. Podle íránské agentury Fars se dron nacházel nad mezinárodními vodami. Bílý dům sestřel dronu označil za oprávněnou reakci a zdůraznil, že zatím nezrušil jednání s Teheránem naplánovaná na tento týden. Teherán ovšem dle zdrojů serveru Axios požaduje přesunutí jednání z Turecka do Ománu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Íránský prezident nařídil zahájit jaderné rozhovory s USA, píše AFP

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory se Spojenými státy, píše agentura AFP s odvoláním na íránská média. Jednání se budou konat pravděpodobně v pátek v Turecku, sdělil agentuře arabský činitel pod podmínkou zachování anonymity. Rozhodnutí přichází v době, kdy prezident USA Donald Trump zvyšuje tlak na Írán a hrozí případným vojenským zásahem. Teherán dle zdrojů serveru Axios požaduje přesunutí jednání se Spojenými státy do Ománu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...