Německo odstavuje další jadernou elektrárnu. Energetická krize ovšem mění nálady ve společnosti

Nahrávám video

Německo odstavuje další jadernou elektrárnu. S koncem roku ukončí provoz tři reaktory. V roce 2022 pak země přestane vyrábět elektřinu z jádra úplně. Rozhodla o tom vláda Angely Merkelové v roce 2011, po katastrofě jaderné elektrárny Fukušima. A také v důsledku dlouhodobého tlaku aktivistů.

Pro Karstena Hinrichsena to byla dlouhá cesta, ale končí osobním triumfem. Meteorolog z Brokdorfu na břehu Labe pětačtyřicet let bojoval proti jaderné elektrárně stojící půldruhého kilometru od jeho domu. Letos na Silvestra se dočká.

Hinrichsen si vzal obří úvěr a postavil na protest přímo u reaktoru malou větrnou elektrárnu. Pomáhal organizovat i demonstraci v roce 1981 v Brokdorfu, kde protestovalo na 30 tisíc lidí. Rozhodnutí odstavit reaktor ale přišlo až o rovných třicet let později. Angela Merkelová po fukušimské tragédii nařídila skoncovat s nukleární energií v zemi.

Nebylo to jen kvůli Fukušimě a tamní obrovské nehodě, ale i v důsledku občanských protestů.

Krize mění náladu

Spolu s jádrem Němci přijdou o zhruba jedenáct procent svých kapacit pro výrobu elektřiny. Energetická krize mění i nálady ve společnosti. Na 44 procent Němců si nyní přeje, aby jaderné reaktory fungovaly dál. Za totéž protestují i aktivisté z hnutí Nuklearia.

Změnu rozhodnutí o konci jaderných elektráren v Německu si teď už ale nepřejí ani společnosti, které je provozovaly. Chybí personál i palivo.

„Je vyloučené, aby došlo k porušení bezpečnosti dodávek v důsledku odpojení jaderné energie. Například tady v Šlesvicku-Holštýnsku vyrábíme z obnovitelných zdrojů o polovinu víc elektřiny, než kolik spotřebováváme,“ odporuje ministr životního prostředí Šlesvicko-Holštýnska Jan Philipp Albrecht.

Její výroba je navíc aktuálně asi třikrát levnější než v případě elektřiny z jádra. Daleko větší problémy ale čekají Německo v příštích letech, kdy se mají vypínat i uhelné elektrárny. Podle jedné studie tomu země musí čelit stavbou plynových elektráren o výkonu třiadvaceti temelínských reaktorů.

Výroba elektřiny z jádra na březích Labe se v posledních hodinách roku stane minulostí. Nekončí ale příběh elektrárny Brokdorf. Její demontáž bude trvat zhruba dvacet let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 46 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií bylo jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...