Bělorusko odmítlo vinu za migrační krizi. Letos údajně deportovalo pět tisíc migrantů

Bělorusko oznámilo, že od začátku letošního roku zadrželo na 11 500 migrantů, z nichž přibližně pět tisíc ze země deportovalo. S odvoláním na šéfa běloruské Bezpečnostní rady Aljaksandra Valfoviče o tom  informovala státní agentura BelTA. Podle něj migrační krizi na polsko-běloruské hranici způsobil Západ. Polský prezident Andrzej Duda ve čtvrtek požádal generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga o navýšení počtu vojáků u východních hranic NATO v souvislosti s ruskou aktivitou poblíž ukrajinského území. Jednali i o napjaté situaci okolo migrantů.

„Pouze za tento rok bylo u nás zadrženo přes jedenáct tisíc pět set nelegálních migrantů. Ze země jich bylo odvezeno asi pět tisíc. Takže my se tomu (migraci) bráníme,“ uvedl Valfovič. „To, co se dnes děje na hranici, není vina Běloruska. Zde musíme vzít v úvahu kořen zla a důvody, které způsobil Západ v zemích Blízkého východu a Asie,“ dodal.

Valfovič dále uvedl, že předpokládaný druhý „evakuační let“, který měl odvézt asi dvě stě migrantů zpět do Iráku, se zatím neuskutečnil. Běženci podle něj nyní čekají na letišti. Na čtyři sta lidí bylo letecky dopraveno do Iráku již minulý týden.

Duda jednal se šéfem NATO

Během jednání, které se týkalo mimo jiné současné napjaté situace okolo migrantů na polské hranici s Běloruskem, vyjádřil Stoltenberg Polsku podporu. Varšava však podle něj zvládá situaci sama, a aliance proto momentálně žádnou společnou akci nechystá.

„Polsku se až dosud daří zvládat problém bez přímého zapojení NATO,“ prohlásil po jednání s Dudou Stoltenberg, který už poněkolikáté odsoudil běloruské aktivity a prohlásil, že aliance situaci monitoruje. Pokud o to Polsko požádá, je NATO připraveno pomoci, dodal.

Duda prohlásil, že zatím nebylo potřeba aktivovat čtvrtý článek alianční smlouvy o společných konzultacích v případě vojenského ohrožení. Polský prezident šéfa NATO informoval, že běloruské úřady v posledních dnech odvezly od hranic velkou část lidí, armáda se ale nyní potýká se snahou menších skupin přejít hranice v noci.

Řadu měsíců trvající migrační krize na hranici Polska a Běloruska se vyhrotila předminulý týden poté, co se několik tisíc převážně blízkovýchodních běženců utábořilo na běloruské straně hranice v naději, že se dostanou do EU. V tom jim brání polská pohraniční stráž posílená zhruba o 15 tisíc vojáků. EU odmítla Lukašenkův návrh, aby část migrantů převzala.

Německá kancléřka Angela Merkelová v migrační krizi na polsko-běloruské hranici plně podpořila Polsko. Na společné tiskové konferenci s polským premiérem Mateuszem Morawieckým ve čtvrtek rovněž řekla, že Lukašenko využívá migranty jako hybridní zbraň. Varovala, že Bělorusko by kvůli krizi mohlo čelit novým sankcím Evropské unie.

„Pokud nenastane žádný pokrok a pokud vývoj půjde nadále současným směrem, pak mohou přijít nové sankce,“ řekla Merkelová. Chce také, aby ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil Lukašenkovi, že nelze migranty zneužívat jako hybridní zbraň. Chce rovněž, aby se běžencům dostalo náležité péče a aby se mohli vrátit zpět do svých vlastí.

Morawiecki zopakoval, že Polsko na hranicích s Běloruskem brání nejen sebe, ale také Německo a celou Evropskou unii před novou migrační vlnou. Zdůraznil také, že Varšava trvá na tom, aby se jakéhokoli řešení krize přímo účastnila.„Uplatňujeme zásadu, podle které nesmí být nic o nás bez nás. Lukašenkovo jednání nás přímo postihuje, proto chceme být součástí společného řešení,“ řekl polský premiér. Merkelová pak za stěžejní označila nezbytnost koordinace veškerých diplomatických kroků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 1 mminutou

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 mminutami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...