Bělorusko odmítlo vinu za migrační krizi. Letos údajně deportovalo pět tisíc migrantů

Bělorusko oznámilo, že od začátku letošního roku zadrželo na 11 500 migrantů, z nichž přibližně pět tisíc ze země deportovalo. S odvoláním na šéfa běloruské Bezpečnostní rady Aljaksandra Valfoviče o tom  informovala státní agentura BelTA. Podle něj migrační krizi na polsko-běloruské hranici způsobil Západ. Polský prezident Andrzej Duda ve čtvrtek požádal generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga o navýšení počtu vojáků u východních hranic NATO v souvislosti s ruskou aktivitou poblíž ukrajinského území. Jednali i o napjaté situaci okolo migrantů.

„Pouze za tento rok bylo u nás zadrženo přes jedenáct tisíc pět set nelegálních migrantů. Ze země jich bylo odvezeno asi pět tisíc. Takže my se tomu (migraci) bráníme,“ uvedl Valfovič. „To, co se dnes děje na hranici, není vina Běloruska. Zde musíme vzít v úvahu kořen zla a důvody, které způsobil Západ v zemích Blízkého východu a Asie,“ dodal.

Valfovič dále uvedl, že předpokládaný druhý „evakuační let“, který měl odvézt asi dvě stě migrantů zpět do Iráku, se zatím neuskutečnil. Běženci podle něj nyní čekají na letišti. Na čtyři sta lidí bylo letecky dopraveno do Iráku již minulý týden.

Duda jednal se šéfem NATO

Během jednání, které se týkalo mimo jiné současné napjaté situace okolo migrantů na polské hranici s Běloruskem, vyjádřil Stoltenberg Polsku podporu. Varšava však podle něj zvládá situaci sama, a aliance proto momentálně žádnou společnou akci nechystá.

„Polsku se až dosud daří zvládat problém bez přímého zapojení NATO,“ prohlásil po jednání s Dudou Stoltenberg, který už poněkolikáté odsoudil běloruské aktivity a prohlásil, že aliance situaci monitoruje. Pokud o to Polsko požádá, je NATO připraveno pomoci, dodal.

Duda prohlásil, že zatím nebylo potřeba aktivovat čtvrtý článek alianční smlouvy o společných konzultacích v případě vojenského ohrožení. Polský prezident šéfa NATO informoval, že běloruské úřady v posledních dnech odvezly od hranic velkou část lidí, armáda se ale nyní potýká se snahou menších skupin přejít hranice v noci.

Řadu měsíců trvající migrační krize na hranici Polska a Běloruska se vyhrotila předminulý týden poté, co se několik tisíc převážně blízkovýchodních běženců utábořilo na běloruské straně hranice v naději, že se dostanou do EU. V tom jim brání polská pohraniční stráž posílená zhruba o 15 tisíc vojáků. EU odmítla Lukašenkův návrh, aby část migrantů převzala.

Německá kancléřka Angela Merkelová v migrační krizi na polsko-běloruské hranici plně podpořila Polsko. Na společné tiskové konferenci s polským premiérem Mateuszem Morawieckým ve čtvrtek rovněž řekla, že Lukašenko využívá migranty jako hybridní zbraň. Varovala, že Bělorusko by kvůli krizi mohlo čelit novým sankcím Evropské unie.

„Pokud nenastane žádný pokrok a pokud vývoj půjde nadále současným směrem, pak mohou přijít nové sankce,“ řekla Merkelová. Chce také, aby ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil Lukašenkovi, že nelze migranty zneužívat jako hybridní zbraň. Chce rovněž, aby se běžencům dostalo náležité péče a aby se mohli vrátit zpět do svých vlastí.

Morawiecki zopakoval, že Polsko na hranicích s Běloruskem brání nejen sebe, ale také Německo a celou Evropskou unii před novou migrační vlnou. Zdůraznil také, že Varšava trvá na tom, aby se jakéhokoli řešení krize přímo účastnila.„Uplatňujeme zásadu, podle které nesmí být nic o nás bez nás. Lukašenkovo jednání nás přímo postihuje, proto chceme být součástí společného řešení,“ řekl polský premiér. Merkelová pak za stěžejní označila nezbytnost koordinace veškerých diplomatických kroků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomáhala s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu. V Kyjevské oblasti zasáhli mimo jiné železniční nádraží a zranili několik lidí. Škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně Lucké oblasti na západě země. Kvůli náletu vzlétlo polské letectvo k ochraně polského vzdušného prostoru, za spolupráci poděkovalo i české armádě.
09:12Aktualizovánopřed 1 mminutou

Afghánistán hlásí po ostřelování s Pákistánem čtyři mrtvé civilisty

Afghánské úřady tvrdí, že nejméně čtyři civilisté zahynuli v pohraniční oblasti země při ostřelování s Pákistánem. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců.
08:40Aktualizovánopřed 7 mminutami

Sýrie se vzpamatovává z diktatury a války

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.
před 1 hhodinou

Pokrok k míru závisí na ochotě Ruska, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci USA a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o něj a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i v sobotu.
01:17Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda v pátek oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šaráa ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 10 hhodinami

Zemřel architekt Tančícího domu Frank Gehry

Ve věku 96 let zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times. Stalo se tak po krátkém respiračním onemocnění v jeho domě ve městě Santa Monica v Kalifornii, sdělila listu jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ruské útoky na Ukrajinu zabily několik lidí

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Charkovská oblastní prokuratura během dne podle stanice BBC informovala o dvou zabitých při ruském útoku na nákladní vůz v Izjumu. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...