Bělorusko odmítlo vinu za migrační krizi. Letos údajně deportovalo pět tisíc migrantů

Bělorusko oznámilo, že od začátku letošního roku zadrželo na 11 500 migrantů, z nichž přibližně pět tisíc ze země deportovalo. S odvoláním na šéfa běloruské Bezpečnostní rady Aljaksandra Valfoviče o tom  informovala státní agentura BelTA. Podle něj migrační krizi na polsko-běloruské hranici způsobil Západ. Polský prezident Andrzej Duda ve čtvrtek požádal generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga o navýšení počtu vojáků u východních hranic NATO v souvislosti s ruskou aktivitou poblíž ukrajinského území. Jednali i o napjaté situaci okolo migrantů.

„Pouze za tento rok bylo u nás zadrženo přes jedenáct tisíc pět set nelegálních migrantů. Ze země jich bylo odvezeno asi pět tisíc. Takže my se tomu (migraci) bráníme,“ uvedl Valfovič. „To, co se dnes děje na hranici, není vina Běloruska. Zde musíme vzít v úvahu kořen zla a důvody, které způsobil Západ v zemích Blízkého východu a Asie,“ dodal.

Valfovič dále uvedl, že předpokládaný druhý „evakuační let“, který měl odvézt asi dvě stě migrantů zpět do Iráku, se zatím neuskutečnil. Běženci podle něj nyní čekají na letišti. Na čtyři sta lidí bylo letecky dopraveno do Iráku již minulý týden.

Duda jednal se šéfem NATO

Během jednání, které se týkalo mimo jiné současné napjaté situace okolo migrantů na polské hranici s Běloruskem, vyjádřil Stoltenberg Polsku podporu. Varšava však podle něj zvládá situaci sama, a aliance proto momentálně žádnou společnou akci nechystá.

„Polsku se až dosud daří zvládat problém bez přímého zapojení NATO,“ prohlásil po jednání s Dudou Stoltenberg, který už poněkolikáté odsoudil běloruské aktivity a prohlásil, že aliance situaci monitoruje. Pokud o to Polsko požádá, je NATO připraveno pomoci, dodal.

Duda prohlásil, že zatím nebylo potřeba aktivovat čtvrtý článek alianční smlouvy o společných konzultacích v případě vojenského ohrožení. Polský prezident šéfa NATO informoval, že běloruské úřady v posledních dnech odvezly od hranic velkou část lidí, armáda se ale nyní potýká se snahou menších skupin přejít hranice v noci.

Řadu měsíců trvající migrační krize na hranici Polska a Běloruska se vyhrotila předminulý týden poté, co se několik tisíc převážně blízkovýchodních běženců utábořilo na běloruské straně hranice v naději, že se dostanou do EU. V tom jim brání polská pohraniční stráž posílená zhruba o 15 tisíc vojáků. EU odmítla Lukašenkův návrh, aby část migrantů převzala.

Německá kancléřka Angela Merkelová v migrační krizi na polsko-běloruské hranici plně podpořila Polsko. Na společné tiskové konferenci s polským premiérem Mateuszem Morawieckým ve čtvrtek rovněž řekla, že Lukašenko využívá migranty jako hybridní zbraň. Varovala, že Bělorusko by kvůli krizi mohlo čelit novým sankcím Evropské unie.

„Pokud nenastane žádný pokrok a pokud vývoj půjde nadále současným směrem, pak mohou přijít nové sankce,“ řekla Merkelová. Chce také, aby ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil Lukašenkovi, že nelze migranty zneužívat jako hybridní zbraň. Chce rovněž, aby se běžencům dostalo náležité péče a aby se mohli vrátit zpět do svých vlastí.

Morawiecki zopakoval, že Polsko na hranicích s Běloruskem brání nejen sebe, ale také Německo a celou Evropskou unii před novou migrační vlnou. Zdůraznil také, že Varšava trvá na tom, aby se jakéhokoli řešení krize přímo účastnila.„Uplatňujeme zásadu, podle které nesmí být nic o nás bez nás. Lukašenkovo jednání nás přímo postihuje, proto chceme být součástí společného řešení,“ řekl polský premiér. Merkelová pak za stěžejní označila nezbytnost koordinace veškerých diplomatických kroků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...