Bělorusko odmítlo vinu za migrační krizi. Letos údajně deportovalo pět tisíc migrantů

Bělorusko oznámilo, že od začátku letošního roku zadrželo na 11 500 migrantů, z nichž přibližně pět tisíc ze země deportovalo. S odvoláním na šéfa běloruské Bezpečnostní rady Aljaksandra Valfoviče o tom  informovala státní agentura BelTA. Podle něj migrační krizi na polsko-běloruské hranici způsobil Západ. Polský prezident Andrzej Duda ve čtvrtek požádal generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga o navýšení počtu vojáků u východních hranic NATO v souvislosti s ruskou aktivitou poblíž ukrajinského území. Jednali i o napjaté situaci okolo migrantů.

„Pouze za tento rok bylo u nás zadrženo přes jedenáct tisíc pět set nelegálních migrantů. Ze země jich bylo odvezeno asi pět tisíc. Takže my se tomu (migraci) bráníme,“ uvedl Valfovič. „To, co se dnes děje na hranici, není vina Běloruska. Zde musíme vzít v úvahu kořen zla a důvody, které způsobil Západ v zemích Blízkého východu a Asie,“ dodal.

Valfovič dále uvedl, že předpokládaný druhý „evakuační let“, který měl odvézt asi dvě stě migrantů zpět do Iráku, se zatím neuskutečnil. Běženci podle něj nyní čekají na letišti. Na čtyři sta lidí bylo letecky dopraveno do Iráku již minulý týden.

Duda jednal se šéfem NATO

Během jednání, které se týkalo mimo jiné současné napjaté situace okolo migrantů na polské hranici s Běloruskem, vyjádřil Stoltenberg Polsku podporu. Varšava však podle něj zvládá situaci sama, a aliance proto momentálně žádnou společnou akci nechystá.

„Polsku se až dosud daří zvládat problém bez přímého zapojení NATO,“ prohlásil po jednání s Dudou Stoltenberg, který už poněkolikáté odsoudil běloruské aktivity a prohlásil, že aliance situaci monitoruje. Pokud o to Polsko požádá, je NATO připraveno pomoci, dodal.

Duda prohlásil, že zatím nebylo potřeba aktivovat čtvrtý článek alianční smlouvy o společných konzultacích v případě vojenského ohrožení. Polský prezident šéfa NATO informoval, že běloruské úřady v posledních dnech odvezly od hranic velkou část lidí, armáda se ale nyní potýká se snahou menších skupin přejít hranice v noci.

Řadu měsíců trvající migrační krize na hranici Polska a Běloruska se vyhrotila předminulý týden poté, co se několik tisíc převážně blízkovýchodních běženců utábořilo na běloruské straně hranice v naději, že se dostanou do EU. V tom jim brání polská pohraniční stráž posílená zhruba o 15 tisíc vojáků. EU odmítla Lukašenkův návrh, aby část migrantů převzala.

Německá kancléřka Angela Merkelová v migrační krizi na polsko-běloruské hranici plně podpořila Polsko. Na společné tiskové konferenci s polským premiérem Mateuszem Morawieckým ve čtvrtek rovněž řekla, že Lukašenko využívá migranty jako hybridní zbraň. Varovala, že Bělorusko by kvůli krizi mohlo čelit novým sankcím Evropské unie.

„Pokud nenastane žádný pokrok a pokud vývoj půjde nadále současným směrem, pak mohou přijít nové sankce,“ řekla Merkelová. Chce také, aby ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil Lukašenkovi, že nelze migranty zneužívat jako hybridní zbraň. Chce rovněž, aby se běžencům dostalo náležité péče a aby se mohli vrátit zpět do svých vlastí.

Morawiecki zopakoval, že Polsko na hranicích s Běloruskem brání nejen sebe, ale také Německo a celou Evropskou unii před novou migrační vlnou. Zdůraznil také, že Varšava trvá na tom, aby se jakéhokoli řešení krize přímo účastnila.„Uplatňujeme zásadu, podle které nesmí být nic o nás bez nás. Lukašenkovo jednání nás přímo postihuje, proto chceme být součástí společného řešení,“ řekl polský premiér. Merkelová pak za stěžejní označila nezbytnost koordinace veškerých diplomatických kroků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 11 mminutami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 1 hhodinou

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 3 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 8 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...