Interpol rozhodne o novém vedení. V čele může stanout Češka nebo kandidát obviněný z porušování lidských práv

Nahrávám video
Horizont ČT24: Interpol vybere nové vedení
Zdroj: ČT24

Češka má šanci stanout v čele Interpolu. V Istanbulu začalo valné shromáždění této policejní organizace, které zvolí nové vedení. Kandiduje i současná viceprezidentka Šárka Havránková. Utká se s kontroverzním nominantem ze Spojených arabských emirátů, který čelí obviněním z porušování lidských práv.

Ochránci lidských práv se obávají, že po letošním zasedání Valného shromáždění Interpolu, které v úterý začalo v Istanbulu, posílí v této mezinárodní policejní organizaci vliv autoritářských zemí.

Silné kritice čelí jeden z nominantů na prezidenta, policejní generál ze Spojených arabských emirátů (SAE) Ahmad Násir Raísí. Právě on je jediným protikandidátem dosavadní viceprezidentky organizace Havránkové.

Na Raísího byla v pěti zemích včetně Francie a Turecka podána trestní oznámení kvůli mučení a dalším činům, kterých se údajně dopustila policie v SAE pod jeho velením.

Dva britští občané tvrdí, že byli v Emirátech několik měsíců zadržováni a policie je ve vězení mučila. Organizace MENA Rights Group, která působí v arabských zemích a na Blízkém východě, poukazuje na opakované porušování práv ze strany bezpečnostních sil SAE. Proti Raísímu, který tvrdí, že chce Interpol modernizovat, vystoupila i skupina francouzských zákonodárců.

Podle mnoha hlasů na letošním shromáždění nejde o nic menšího než o budoucí směřování této globální organizace. O to, zda posílí vliv autoritářských států a zda si tento vliv lze koupit. I mimo volby je Interpol pod palbou. Autoritáři podle kritiků zneužívají k pronásledování oponentů globální systém žádostí o zadržení podezřelých. Havránková tvrdí, že jako policistka nemůže pochyby kolem organizace a jejího protikandidáta z Emirátů ignorovat.

„Je to samozřejmě něco, co může ohrožovat i tu organizaci,“ říká úřadující viceprezidentka k Raísímu. „Interpol si je samozřejmě vědom toho, že systém může být zneužíván, a také proti tomu má své obranné prostředky,“ doplňuje. Havránková slibuje zachovat integritu téměř stoleté instituce a návrat ke kořenům – efektivní výměně informací.

„Nelze říct, že paní Havránková by byla outsiderem. Členské státy předem nedeklarovaly, koho podpoří. Ale z určité skupiny zemí, například Německa či Francie, je cítit averze vůči jejímu protikandidátovi. Také jí může pomoct fakt, že jak stávající prezident, tak jeho předchůdce a její protikandidát jsou z asijských zemí. To může být v tomto souboji její plus,“ říká zpravodaj ČT Lukáš Černohorský. 

Mezinárodní obavy

Ochránci lidských práv se obávají, že posílení vlivu autoritářských zemí povede k tomu, že nástroje Interpolu budou nedemokratické režimy více využívat k pronásledování opozičních představitelů a disidentů v zahraničí. Hrozí podle nich, že kritici nesvobodných režimů budou zařazeni na „červený seznam“ nejhledanějších lidí na světě.

Interpol ale odmítá, že by jeho nástroje byly používány k politické perzekuci. Instituce tvrdí, že kontroluje, zda jsou žádosti o mezinárodní součinnost mezi policejními sbory v souladu s její chartou.

Přes 250 organizací také vyzvalo vedení Interpolu, aby na jednání nebyl vpuštěn šéf myanmarské policie a náměstek ministra vnitra Than Hlain. Podle nich má velký podíl na represích po únorovém vojenském puči, informovala agentura EFE.

Valné shromáždění Interpolu potrvá v Istanbulu do čtvrtka, kdy se očekává volba prezidenta a užšího vedení. Účastnit se ho může až 194 členských zemích, pokud mají zaplacené členské příspěvky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko vyšetřuje zakladatele Telegramu Durova, podezírá ho z „napomáhání terorismu“

Rusko vyšetřuje spoluzakladatele komunikační sítě Telegram Pavla Durova. Informoval o tom ruský státní list Rossijskaja gazeta s tím, že Moskva Durova podezírá z „napomáhání terorismu“. Telegram hraje v Rusku důležitou roli ve veřejné i v soukromé komunikaci, používá ho i vláda. Ruské úřady mu ale už dříve uložily omezení, protože podle nich neodstraňoval extremistický obsah, a rovněž se rozhodly přístup k aplikaci omezit.
před 16 mminutami

Výbuch v ukrajinském Mykolajivu zranil sedm policistů, exploze byla i v Dnipru

Při výbuchu ve městě Mykolajiv na jihu Ukrajiny bylo zraněno sedm policistů, z toho dva jsou ve vážném stavu, oznámil podle agentur ukrajinský policejní ředitel Ivan Vyhivskij. Později večer následně agentura Reuters informovala o tom, že další exploze otřásla policejní stanicí v Dnipru na východě země. Ukrajina za poslední tři dny ohlásila tři podobné incidenty, které se týkaly policie.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

Od počátku amnestie údajně opustilo venezuelské věznice přes dva tisíce lidí

Na 2200 lidí údajně opustilo od počátku nového venezuelského zákona o amnestii věznice v této jihoamerické zemi, případně proti nim úřady stáhly právní opatření. V pondělí to oznámil vládní poslanec Jorge Arreaza, napsala agentura Reuters. Arreaza dodal, že úřady evidují dalších více než tři tisíce žádostí o amnestii.
02:58Aktualizovánopřed 30 mminutami

V Británii vyšetřují bývalého ministra Mandelsona, který figuruje v kauze Epstein

Britská policie vyšetřuje bývalého ministra a někdejšího velvyslance v USA Petera Mandelsona. Ten figuruje v kauze amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, píší tiskové agentury. Policie uvedla, že zadržela muže, jehož věk odpovídá stáří Mandelsona, a to kvůli pochybení při výkonu veřejné funkce. Později policie sdělila, že muž byl propuštěn na kauci a čeká na další vyšetřování, píše Reuters. Mandelson v souvislosti s Epsteinovou kauzou oznámil rezignaci na mandát ve Sněmovně lordů, pochybení odmítá.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

Slovensko a Maďarsko zablokovaly balík sankcí proti Rusku

Ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí nedosáhli dohody na dvacátém balíku sankcí proti Rusku, uvedla po jednání v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která to označila za neúspěch. Sankce blokuje Maďarsko a podle informací ČTK i Slovensko. Premiér Robert Fico (Smer) také oznámil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou dodávek elektřiny. Opatření potrvá, dokud podle něj Ukrajina neobnoví tranzit ropy. Obnovení dodávek posunul Kyjev podle Bratislavy na středu.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Trump popřel, že by šéf sboru náčelníků štábů Caine byl proti válce s Íránem

Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social v reakci na zprávy amerických médií popřel, že by šéf amerického sboru náčelníků štábů Dan Caine byl proti tomu, aby Spojené státy šly do války s Íránem. Caine varoval Trumpa a další vrcholné představitele jeho administrativy, že vojenská kampaň proti Íránu s sebou nese značná rizika, včetně obětí v řadách amerických vojáků či uvíznutí v dlouhodobém konfliktu, napsaly deníky The Wall Street Journal (WSJ), The Washington Post (WP) a web Axios s odvoláním na své zdroje.
01:59Aktualizovánopřed 45 mminutami

VideoSporům souvisejícím s majetkem Babiše na Slovensku se věnovali Reportéři ČT

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek oznámil, že kvůli svému střetu zájmů vložil holding Agrofert do svěřenského fondu. Významná část majetku, který spadá pod koncern SynBiol, nicméně zůstává v přímém vlastnictví předsedy vlády. Týká se to třeba slovenské společnosti Istrochem, které patří rozsáhlý areál v širším centru Bratislavy. V souvislosti s ním se už roky řeší velké znečištění. V půdě jsou tam totiž jedovaté chemické látky, které se ukládaly desítky let a dál se šíří. Vyčištění území má stát stovky milionů eur. Podle minulé slovenské vlády se na financování vyčištění měla významně podílet Babišova firma. Současný kabinet Roberta Fica (Smer) ovšem otočil a oznámil, že vše uhradí. Proti tomu však protestuje slovenská opozice. Bližším okolnostem situace se věnovala Jana Neumannová z pořadu Reportéři ČT.
před 56 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Jak Rusko sabotuje mírová jednání

Čtvrtý rok plnohodnotné ruské války proti Ukrajině výrazně poznamenal návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. USA snížily pomoc Kyjevu téměř na nulu a tlačí na uzavření dohody, která by válku co nejdříve zastavila, přičemž mnohdy viní napadenou zemi, že dosažení míru brzdí. Zatímco Ukrajina však ukázala vůli se dohodnout i za cenu bolestných ústupků, Rusko všechny dosavadní návrhy odmítlo a trvá na svých maximalistických požadavcích, které by vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny a jejímu podrobení Moskvou.
před 1 hhodinou
Načítání...