Ke štěstí vede jen liberální demokracie, tvrdí Fukuyama

Nahrávám video

Nastává Konec dějin tak, jak kdysi předpověděl ve stejnojmenném bestselleru? Zvítězí nakonec liberální demokracie? A co soudí o premiéru Andreji Babišovi z ANO nebo české opozici? Jeden z nejvlivnějších amerických politologů, ale i spisovatelů současnosti, Francis Fukuyama, pobývá v Praze a České televizi poskytl rozhovor. Vedl ho Martin Řezníček.

Co nového o krizi liberalismu přinese vaše další kniha, která vyjde na jaře?

Myslím, že jsme prošli různými fázemi autoritářštějších a liberálnějších postupů. Ale jsou tu nové hrozby, které jsou docela unikátní. Ve Spojených státech jsme například podle mého nikdy neměli tak nebezpečného demagoga, jakým je Donald Trump, alespoň kam má paměť sahá. Je to politik, který nebyl ochoten přijmout fakt, že prohrál ve volbách. Naopak byl ochoten podrývat americkou důvěru v integritu volebního procesu, a to jen proto, že prohrál a byl naštvaný. Stupeň polarizace ve Spojených státech je vcelku mimořádný, a to může za jistých okolností vést v budoucnu k násilí. Takže existují hrozby, které jsou nečekané a znepokojivé.

Poté, co byl loni zvolen Joe Biden, jste řekl, že to je výsledek schopnosti západního světa, západních demokracií napravit chybu. Byla to doopravdy náprava? Nebylo to jen vychýlení kyvadla na druhou stranu? Důvody, proč byl Trump zvolen, přece nikam nezmizely.

Ano, stalo se něco nečekaného, a sice Trumpova nevole uznat porážku ve volbách. Podařilo se mu přesvědčit hodně republikánských voličů, že Biden vyhrál za pomoci podvodů, což je úplná lež. Tak to jsme skutečně nepředpokládali. Faktem je, že země zůstává velmi rozdělená. Bidenova většina v Kongresu může být stěží tenčí. Senát je rozdělen padesát na padesát, ve Sněmovně reprezentantů mají demokraté navíc jen několik křesel.

Jedním z Bidenových problémů je to, že se pokouší prosadit docela velkou, levicovou agendu, na základě velmi úzkého mandátu. Ten, myslím, bohužel není dost velký na to, aby mohl prosadit vše, co chce. Výsledkem je odpor. Mnozí říkají: „Ale proto jsme ho nezvolili. Zvolili jsme ho proto, že bude středovějším, umírněným prezidentem, ale ukazuje se, že to posunul příliš doleva.“

Biden, nebo demokraté, tento týden utrpěli těžkou porážku ve volbách. Hodnotíte to tak, že to tedy může být začátek konce éry Joe Bidena?

Bude záležet na tom, co teď demokraté udělají. Myslím, že je to spíš začátkem konce snu mnohých progresivistů, kteří snili o tom, že můžou zemí pohnout velmi rychle doleva. Pokud demokraté vezmou porážku a signál, který jim byl vyslán, vážně, tedy hlavně to, že lidi tenhle posun doleva nechtějí, a pokud se tomu přizpůsobí včas před volbami do Kongresu příští rok, tak můžou ztráty minimalizovat. Ale i tak přijdou o většinu ve sněmovně, protože jsou velmi zranitelní.

Řekl byste obecně, že liberální demokracie ve Spojených státech vítězí?

Nepředpokládám, že zmizí, ale pod takovým tlakem velmi dlouho nebyla. Důvodem je to, že si rostoucí počet Američanů myslí, že je v pořádku porušovat demokratická a liberální pravidla, pokud je to potřeba k tomu, aby se člověk udržel u moci. To je současné nebezpečí.

Rozkoly, o nichž se tak často mluví, jsou ale v americké společnosti po staletí. Někteří těchto rozkolů zneužívají ve svůj vlastní prospěch. Myslíte si tedy, že dlouhodobě v Americe budeme svědky neliberální demokracie a vícero populistických hnutí?

Obecně si myslím, že americké instituce jsou i nadále docela silné. Této demagogické síle odolávají a nejspíš budou i nadále, ale stále si myslím, že stupeň ohrožení těchto institucí je větší, než za mého života kdy byl. Nemůžu vás ujistit, že po volbách v roce 2024 bude všechno v pořádku. Je zcela představitelné, že Donald Trump může být zvolen podruhé. A pokud se tak stane, bude to strašné, protože už nebude respektovat žádné demokratické normy. Bude to příklon k autoritářštější vládě.

Je to něco úplné odlišného od toho, co jste si představoval na začátku 90. let, když jste měl za to, že liberální demokracie bude tou formou vlády, která nakonec zvítězí?

Opravdu mě překvapilo, jak Američané volili. Nemyslel jsem si, že je osloví někdo, kdo byl celý život podvodníkem. Že osloví tolik lidí, že bude tolik lidí přitahovat. Podle mého je to jeden z nejméně kvalifikovaných lidí na úřad prezidenta – ať už morálním charakterem nebo svými politickými návrhy. A přesto se to stalo. To jsem si myslel, že bude jakási obranná zeď bránící demagogickému převzetí moci, ale ta se ukázala nebýt dostatečně silná.

Ale nejde jen o Spojené státy, jde i o Evropu a další části světa. Řekl byste ve světle toho, že myšlenky, které jste na začátku 90. let zastával, byly ve srovnání s tím, co vidíme teď, naivnější?

Ani ne. Prostě jsem pozoroval, co se dělo. Byli jsme svědky obrovského rozšíření demokracií mezi lety zhruba 1970 a 2008. To číslo vzrostlo z nějakých pětatřiceti, čtyřiceti na sto dvacet. To byl skutečný fenomén. V posledních patnácti letech jsme viděli vlnu opačným směrem, kdy počet demokracií asi poklesl pod sto. Takže jsme se zcela nevrátili do sedmdesátých let, ale jsou tu jisté dílčí prohry nebo výrazné zádrhele. Kyvadlo se tedy v čase jednou vychyluje k autoritářské době, jednou k demokratické, a teď jsme jasně na té zpětné vlně.

Co je tedy ta, abych použil vaše slova, dokonalá forma lidské vlády? Je to stále liberální demokracie se všemi chybami a s tím kyvadlem, o němž hovoříte, které se teď vychyluje opačně?

V konečném důsledku je těžké vidět jinou formu vlády, která by učinila společnosti šťastnějšími. Jediným soupeřem v tomto je Čína. Je to zcela jasně autoritářská země, která je ale hospodářsky velmi úspěšná a daří se jít držet sociální stabilitu. Zároveň si ale nemyslím, že se dá tato forma lehce vyvážet do jiných zemí tak, jak byl exportovatelný komunismus. Jedinou životaschopnou, dlouhodobou a legitimní možností je dle mého i nadále liberální demokracie, jen se v poslední době věci vyvíjejí opačným směrem.

Tak co to změní? Co povede k tomu, že se ta houpačka vrátí?

Lidé neradi žijí v autoritářských režimech, protože nerespektují jejich základní důstojnost. Vidíme to znovu a znovu, že lidé jsou ochotní riskovat životy a vyjít ven – tak jako například v Bělorusku, Alžírsku, Súdánu, Myanmaru a mnoha dalších zemích. Takže i když se zdá, že autoritáři získávají na síle, tak čelí obyvatelstvu, které je hodně naštvané a které nechce, aby se s ním zacházelo jako s dětmi nebo aby jím vůdci manipulovali. Je to pokračující boj, který bude vyžadovat mobilizaci a politickou jednotu.

Jedním z problémů liberálních vlád je to, že nejsou jednotné. Mohou být co do počtu lidí větší, než kolik je populistů nebo nacionalistů, ale protože nedokážou spolupracovat, tak přišly o moc. Myslím si, že vaše země je příkladem toho, kdy se opozice dokázala smysluplně zkoordinovat a výsledkem je, že bude u moci.

Takže byste řekl, že současná vláda premiéra Babiše se vyznačovala některými prvky neliberální demokracie, populismu?

Určitě. Myslím, že nebyl tak špatný jako Viktor Orbán, ale určitě měl tuto tendenci. A taky zvyk míchat obchodní zájmy s politikou, v čemž byl průkopníkem Silvio Berlusconi. Napříč východní Evropou máte oligarchy, kteří využili svého bohatství k zisku politické moci a pak využívají politickou moc k tomu, aby ochránili své bohatství. Tohle je velmi nezdravý vzorec pro jakoukoliv demokracii.

Když už jste zmínil Orbána a Maďarsko, v jednom z vašich článků jsem četl, že Orbán ohrožuje stabilitu v této části Evropy. V čem konkrétně?

Myslím, že definoval maďarskou národní identitu ve smyslu maďarského etnika a mnoho Maďarů žije za hranicemi Maďarska – kvůli Trianonu a podobně. A to je potenciálně destabilizující. Ale to teď není ten hlavní problém. Hlavním problémem je ohrožení práv Maďarů, kteří žijí v Maďarsku. Jeho neliberální vláda omezila svobodu tisku, schopnost se organizovat, akademickou svobodu a podobně.

Může s tím něco dělat Evropská unie? Má vůbec sílu s tím něco dělat? Když vidíte, co se děje v Maďarsku a v jiné podobě v Polsku – velký boj mezi institucemi v Bruselu a ve Varšavě?

Samozřejmě s tím něco může dělat. Je zvláště frustrující, že něco okolo pěti procent maďarského HDP pochází z evropských dotací. Přestože Maďarsko ignoruje evropské principy a napadá samotnou Unii, tak EU pokračuje v dotacích. Tamní ekonomika by na tom nebyla tak dobře, kdyby Unie nepomáhala. Evropská unie potřebuje přísnější sankce vůči těm, kteří porušují její základní pravidla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHosté Událostí, komentářů probrali stupňující se útoky Ruska proti Ukrajině

Rusko v pondělí ohlásilo údery proti Kyjevu, které mají údajně cílit na vojensko-průmyslová zařízení, velitelská stanoviště a vládní budovy. Moskva svůj záměr zdůvodňuje pátečními ukrajinskými útoky na cíle v Ruskem okupované Luhanské oblasti. Kyjev se přitom cílem ruského bombardování stal už o víkendu – ve městě a bezprostředním okolí při něm zahynuli čtyři lidé, sto dalších utrpělo zranění. Podle poslance Radka Kotena (SPD) nelze vyloučit, že za stupňováním útoků ze strany Ruska stojí ve skutečnosti frustrace Kremlu z toho, že na frontě nepostupuje tak, jak by si představovalo. Uvedl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Podle poslance Ivana Bartoše (Piráti) situace na frontě hraje spíše ve prospěch Ukrajiny. Podotkl také, že ukrajinská armáda například v oblasti moderních technologií výrazně posiluje.
před 7 mminutami

Japonsko končí s praxí odstřiženého rodiče. Zavádí možnost sdílené péče po rozvodu

Japonsko nově umožňuje rozvedeným rodičům dosáhnout společné péče o děti – jde o největší právní změnu v této oblasti za sto let, která vyvolala v zemi smíšené reakce. Kritici dosavadní praxe, tedy výhradní péče, argumentovali psychickou újmou i častými únosy dětí. Podle průzkumu z roku 2021 třetina dětí úplně ztratí kontakt s druhým rodičem, napsal list The Guardian. Odpůrci změn se obávají, že stát nedokáže ochránit oběti zneužívání.
před 42 mminutami

Americká armáda oznámila útoky na jihu Íránu, označila je za sebeobranu

Americká armáda podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě CENTCOM zaútočila v jižním Íránu na cíle, mezi nimiž byly lodě pokoušející se klást miny a odpalovací rampy. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Velitelství v prohlášení označilo pondělní útoky za sebeobranu a doplnilo, že si při pokračujícím příměří zachovává zdrženlivost. Americký ministr zahraničí Marco Rubio po úderech uvedl, že dohoda s Íránem je stále možná.
01:57Aktualizovánopřed 44 mminutami

Sítě z optických vláken dronů zahlcují východ Ukrajiny

Miliony kilometrů průhledných sítí pokrývají krajinu i obce na východě Ukrajiny. Jde o pozůstatky dronů, které fungují na kabelech s optickými vlákny. Oproti dálkově řízeným bezpilotním strojům jsou odolné proti rušení, a proto je v rusko-ukrajinské válce hojně využívají obě strany. Dopad zahlcení krajiny vlákny na životní prostředí není zcela jasný, stejně jako způsob jejich likvidace, která může ztížit budoucí odminování.
před 1 hhodinou

VideoPoláci se v armádních kurzech učí zvládat krizové situace, zájem mají tisíce lidí

Nácvik záchrany života na plastové figuríně, příprava na evakuaci při masivních výpadcích proudu nebo povodních či školení kybernetické ochrany. I tak vypadá výuka polské armády pro lepší připravenost lidí na krizové situace. Cvičení se konají každý víkend od března až do konce léta ve městech napříč Polskem. Program nazvaný „V pohotovosti“ funguje od loňského roku a absolvovalo ho na sedmnáct tisíc lidí. Letos armáda očekává ještě vyšší zájem.
před 1 hhodinou

Rusko oznámilo nové údery na Kyjev, cizince vyzývá k odchodu

Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že za ukrajinský úder na Starobilsk zahajuje „odvetné“ údery na vojenskoprůmyslové objekty, velitelská stanoviště a místa rozhodování v Kyjevě. Moskva rovněž vyzvala zahraniční občany i diplomaty, aby město opustili. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že situaci pečlivě sleduje a všechny informace vyhodnocuje. Ukrajina se již pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Íránský prezident nařídil obnovit připojení k internetu, píší média

Íránský prezident Masúd Pezeškján podle státních médií nařídil obnovu internetového připojení v zemi, uvedla v pondělí agentura Reuters, podle které tamní média citují mluvčího ministerstva komunikací. Připojení k internetu úřady v zemi blokují nepřetržitě 87 dní, připomněla organizace NetBlocks.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoŽádný útok nebyl tak intenzivní, popsal Čech ruský nálet na Ukrajinu

Realitu nedávného masivního ruského útoku na Ukrajinu zažil i český zdravotník Jan Doucha. Ten úderů zažil již několik, žádný však prý nebyl takto intenzivní. Nejvážněji zraněné odvážely sanitky okamžitě. Doucha poskytoval pomoc lehce zraněným, tři pacienty pak převezl do přeplněné nemocnice. Nejmladšímu zraněnému nebyl ani rok, nejstaršímu devětadevadesát. Rusové navíc pokračovali v útocích i během záchranných prací. „Když jsme ženu předávali sanitce, tak začal poplach a za dvě tři minuty nad námi proletěl (dron) Šáhed,“ popsal situaci dobrovolný záchranář Dmytro Maksymovyč. Doucha jezdí na Ukrajinu pomáhat s převozem zraněných do českých nemocnic pravidelně. A říká, že ani tento útok na tom nic nezmění.
před 11 hhodinami
Načítání...