Rakouský prezident jmenoval kancléřem diplomata Alexandera Schallenberga

Novým rakouským kancléřem se stal dosavadní ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Do funkce jej oficiálně jmenoval prezident Alexander Van der Bellen. V čele rakouské vlády 52letý Schallenberg nahradí Sebastiana Kurze, který odstoupil po korupční aféře. Na uprázdněné místo šéfa rakouské diplomacie usedl dosavadní velvyslanec v Paříži Michael Linhart, informovala agentura APA.

Kancléř a šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) Kurz podal demisi v sobotu poté, co ho začalo vyšetřovat státní zastupitelství kvůli podezření, že v roce 2016 nechal za peníze daňových poplatníků vypracovat průzkumy veřejného mínění zfalšované v Kurzův prospěch. To mělo zajistit postup mladého politika do čela strany i vlády. Obviněno je i několik jeho nejbližších kolegů, všichni včetně Kurze obvinění popírají.

Svého blízkého spolupracovníka Schallenberga navrhl za svého nástupce sám Kurz. Zelení, kteří na spolkové úrovni tvoří s ÖVP vládní koalici, Kurzovo oznámení uvítali a potvrdili ochotu pokračovat s lidovci ve vládním angažmá.

Z pozice kancléře se Kurz přesune do čela poslaneckého klubu lidovců, zůstává také v čele lidové strany. Kritici proto tvrdí, že Schallenberga bude v úřadu ovládat. Sám Schallenberg se podle APA vyjádřil, že bude s Kurzem úzce spolupracovat.

Prezident vyzval Schallenberga, aby obnovil důvěru v politiku

Van der Bellen vyzval při slavnostní inauguraci nového kancléře a rovněž přítomného vicepremiéra Wernera Koglera z řad Zelených, aby pokračovali v koaličním projektu a zároveň obnovili důvěru občanů v politiku.

Již v neděli se prezident veřejnosti omluvil za dojem, který v uplynulých měsících vyvolaly Kurzovy soukromé zprávy, které zveřejnila média. Bývalý kancléř v nich místy zastává opačné názory, než jaké sděloval navenek, a provádí cynické zákulisní dohody.

Schalleberg se narodil v roce 1969 ve švýcarském Bernu do staré šlechtické rodiny. Ministrem zahraničí se stal v roce 2019. Podporoval Kurzův odmítavý postoj vůči nelegální migraci i kritická vyjádření na adresu EU a dosluhující německé kancléřky Angely Merkelové, všímá si agentura DPA.

Třiašedesátiletý Linhart se narodil v Ankaře, post velvyslance v Paříži zastává od roku 2018. Předtím pracoval čtyři roky na rakouském ministerstvu zahraničí coby generální tajemník. V minulosti byl rovněž zahraničněpolitickým poradcem lidoveckého exkancléře Wolfganga Schüssela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 43 mminutami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...