Německé odbory vyzvaly k masivní stávce strojvedoucích, od středy se v zemi zastaví osobní doprava

Německé odbory strojvedoucích vyzvaly kvůli tlaku na vyšší mzdy k masivní dvoudenní stávce. Od středy do pátku se celostátně zastaví osobní doprava a železniční infrastruktura. Nákladní doprava se zastavila už v úterý v sedm večer. Stávka v osobní dopravě se k nákladní připojí ve středu ve 2:00 a potrvá do páteční druhé hodiny ranní. Deutsche Bahn kvůli stávce odřekly pro středu a čtvrtek na 75 procent dálkových vlaků. Podle Českých drah akce německých odborů spoje na českém území neomezí, vlaky z Prahy do Berlína ale budou končit v Drážďanech.

Stávka se nedotkne jen osobních dálkových a regionálních vlaků, ale také hojně využívaného systému příměstských a městských železnic S-Bahn. Deutsche Bahn (DB) uvedly, že se chtějí soustředit na zajištění nejvytíženějších spojů mezi klíčovými body, jakými jsou Berlín, Hamburk, Frankfurt nad Mohanem a průmyslová města v Porýní a Porúří. Prioritu budou mít i železniční linky obsluhující letiště.

Cestující již byli varováni, že fungování především regionální dopravy bude velice nejisté. U dálkových vlaků by podle plánů DB mohl být vypraven každý čtvrtý spoj. Odborníci doporučují, aby se lidé v nadcházejících dvou dnech vyvarovali nejen železničních cest, ale také jízd auty a autobusy, protože silnice a autobusové linky budou kvůli stávce mimořádně vytížené. To se podle médií kvůli vysoké poptávce projeví i skokovým zdražením pronájmu aut.

Cestující, kteří ve středu a ve čtvrtek pojedou vlakem, mohou v případě zpoždění delšího než dvacet minut využít železniční spoj, jehož jízdenka je dražší, než jakou si původně zakoupili. Pokud například jejich spoj kategorie EuroCity (EC) nepojede, mohou bez doplatku využít rychlovlaky ICE. Při zpožděních vyšších než šedesát minut mají nárok i na odškodnění.

GDL požaduje zvýšení mezd přibližně o 3,2 procenta a jednorázový příspěvek kvůli dopadům pandemie 600 eur (asi 15 230 korun). Argumentuje podobnou dohodou, kterou se podařilo uzavřít pro pracovníky státní správy. 

Stávka uprostřed letní sezony, kdy přestávají platit dosavadní protipandemická opatření, není pro Deutsche Bahn (DB) dobrou zprávou. Podnik se už nyní potýká následky pandemie koronaviru i povodní v západní části země s miliardovými ztrátami.

Evropská komise schválila státní pomoc pro Deutsche Bahn

Evropská komise v úterý povolila Německu kvůli koronaviru vyplatit 550 milionů eur (téměř 14 miliard korun) na pomoc železničnímu dopravci. Podle sdělení Komise je pomoc v souladu s pravidly Evropské unie o státní podpoře.

Německý stát už poskytl pomoc třeba i leteckému dopravci Lufthansa. Jako jedna z prvních získala společnost od daňových poplatníků na záchranu před hrozícím krachem kvůli pandemii zhruba miliardu eur (25,4 miliardy korun), které chce státu splatit do zářijových parlamentních voleb.

Stávka omezí také vlaky mezi Českem a Německem

Stávka zkrátí cestu také pěti zpátečních vlaků mezi Českem a Německem. Pojedou z Prahy do Drážďan a zpět bez omezení, dál do Německa už ale pokračovat nebudou. Na českých tratích stávka žádné spoje neohrozí.

„V souvislosti se stávkou strojvedoucích v Německu nebudou vlaky na území ČR nijak dotčeny. S omezením musejí počítat cestující do Německa u spojů Berliner, Hungaria a Vindobona z Prahy přes Děčín do Drážďan, Berlína a Hamburku,“ mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová v tiskovém prohlášení.

Bez omezení by měly jezdit ostatní vlaky, které dráhy provozují s jinými dopravci. Například Die Länderbahn v úseku Praha - Mnichov a zpět pojedou bez omezení nebo na místech výluk u hranic je nahradí podle plánu autobusy.

České dráhy také doporučily cestujícím, aby sledovali aktuální informace o provozu na jejich webových stránkách a pro cesty v Německu také na webu DB. Jízdenku platnou následující dva dny pro vlaky DB budou moci cestující použít kdykoliv do 20. srpna pro trasu, pro niž je vydána. Jízdenky bude také možné vrátit beze srážky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 31 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...