Demokraté chtějí, aby liberální člen Nejvyššího soudu Breyer uvolnil místo mladšímu kolegovi. Funkce je doživotní

3 minuty
Američtí politici v dalším sporu o nejvyšší soud
Zdroj: ČT24

Jednomu ze tří liberálních soudců Stephenu Breyerovi bude brzy 83. Část demokratů na něj tlačí, aby se doživotní funkce vzdal. V Senátu totiž v této chvíli mají dost hlasů pro schválení jeho nástupce. Čeká se, že vládnoucí strana příští rok ve volbách většinu v Senátu ztratí. Republikáni pak hodlají liberální soudce blokovat.

Stephen Breyer strávil u Nejvyššího soudu 27 let a patří mezi jeho nejzkušenější členy. Zároveň je nejstarší. Demokrati se bojí dalšího vychýlení orgánu ve prospěch konzervativců, pokud by funkci opustil až po volbách, které se uskuteční příští rok na podzim.

„Prožili jsme velmi nepříjemnou zkušenost, když jsme udělali zcela opačnou chybu. Soudce Breyer by měl zvážit setrvání ve funkci,“ řekla stanici CNN Alexandria Ocasio-Cortezová, demokratická členka Sněmovny reprezentantů.

Demokrati považují za chybu, že k odchodu z funkce včas nepřemluvili populární Ruth Ginsburgovou, která se stala ještě za svého života ikonou amerického soudnictví. „Ruth byla diskriminována na právnické fakultě i na trhu práce, protože byla žena. Přesto se dokázala stát hlavní obhájkyní, která proti diskriminaci bojovala u soudu,“ vyjádřil se o Ginsburgové předseda Nejvyššího soudu John Roberts.

Šest ku třem

Před rakví se řečníci předháněli v superlativech. V zákulisí už ale probíhal boj o obsazení uvolněného místa. Těsně před volbami, které nakonec prohráli, dosadili Donald Trump a republikáni do Nejvyššího soudu konzervativní soudkyni Amy Barettovou. Počet konzervativních soudců tak narostl už na šest – proti třem liberálním.

V posledních desetiletích byl přitom senát Nejvyššího soudu většinou v rovnováze. „To, co tato administrativa a republikány ovládaný Senát udělali, je prostý výkon moci svěřené nám americkým lidem,“ komentoval tehdy dosazení konzervativní soudkyně vedoucí republikánské většiny v Senátu Mitch McConell.

Demokraté obviňovali v souvislosti s Trumpovým jmenováním Barettové republikány z pokrytectví. Poslední rok vlády Baracka Obamy totiž blokovali jím nominovaného soudce s tím, že prezident na konci mandátu už nemá nikoho navrhovat.

„Kdo drží většinu hlasů, volí k Nejvyššímu soudu, koho chce.“ Tímto heslem loni republikáni odbyli stížnosti demokratů. A už teď dávají najevo, že po příštích vyhraných volbách svou většinu v Kongresu, který stojí hned naproti, opět využijí.

Po volbách v listopadu 2022 tak už Senát nemusí žádného z případných nominantů Joea Bidena k Nejvyššímu soudu schválit. Do té doby je ale situace opačná a část demokratů bude stupňovat tlak na soudce Breyera, aby sám funkci opustil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25AktualizovánoPrávě teď

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 13 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...