Čína staví desítky nových sil pro jaderné rakety, píše The New York Times

V odlehlé poušti téměř dva tisíce kilometrů západně od Pekingu buduje čínská vláda nové zařízení, které bude podle všeho zahrnovat 110 sil pro jaderné rakety. Je to druhé takové místo k uskladnění a odpalu nukleárních střel, které zbrojní analytici s pomocí komerčních satelitních snímků v posledních týdnech v Číně odhalili, píše list The New York Times.

Může to znamenat, že po letech umírněného postoje chce Čína ukázat, že je jako ekonomická a technologická velmoc připravena disponovat arzenálem, jaký mají Spojené státy či Rusko. Nebo to může být ze strany Pekingu pouhý vyjednávací trik.

Nová sila jsou očividně stavěna tak, aby byla odhalena. Nejnovější základna, kde stavební práce začaly v březnu, leží ve východní části Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, nedaleko jednoho z nechvalně proslulých převýchovných táborů pro menšinové Ujgury ve městě Cha-mi. Základnu identifikovali minulý týden jaderní experti z Federace amerických vědců.

Možný ústup od „minimální odstrašující síly“

Čína od své první úspěšné jaderné zkoušky v šedesátých letech minulého století po desetiletí udržovala „minimální odstrašující sílu“, což podle odhadu většiny zahraničních expertů znamenalo asi tři sta jaderných zbraní. To je méně než pětina nukleárních střel USA či Ruska. Zdá se však, že za vlády nynějšího prezidenta Si Ťin-pchinga se situace mění.

„Výstavba sil u Jü-menu a Cha-mi představuje zatím největší rozšíření čínského jaderného arzenálu,“ uvedli ve své studii analytici Matt Korda a Hans Kristensen. Čína podle nich řadu let provozovala asi dvacítku sil pro velké rakety DF-5. S novou základnou u Cha-mi a další, několik set kilometrů vzdálenou základnou u Jü-menu, jich bude mít čínská vláda k dispozici na 230.

Základnu u Jü-menu odhalili odborníci z Centra Jamese Martina pro studium nešíření jaderných zbraní a napsal o ní koncem minulého měsíce deník The Washington Post.

Nejasné motivy

Otázkou zůstává, proč Peking svou strategii změnil. Je možné, že Čína nyní sama sebe vnímá jako hospodářskou, technologickou a vojenskou velmoc a chce disponovat arzenálem, který tomuto postavení odpovídá. Další možností je, že se Čína obává stále efektivnější americké raketové obrany a také rychlého rozšiřování indického jaderného arzenálu a touží po silnějším odstrašovacím prostředku. Rusko navíc v poslední době otestovalo nové nadzvukové a autonomní zbraně.

Čína se také může obávat, že její nepočetné rakety rozmístěné na zemi by se mohly stát snadným terčem útoku. Vybudováním více než dvou set sil, ve dvou různých lokalitách, může hrát s protivníkem skořápky – tedy přesouvat svých dvacet či více raket na různá místa a nechat Američany hádat, kde zrovna v daném okamžiku jsou. Je to metoda tak stará jako závody v jaderném zbrojení samy.

„To, že vybudujete sila, ještě neznamená, že je všechna musíte naplnit raketami,“ říká expert na jaderné zbraně z Massachusettského technického institutu (MIT) Vipin Narang.

Případně může Peking rakety využít, pokud bude zatažen do jednání o kontrole jaderných zbraní s USA a Ruskem. K tomu chtěl Čínu přinutit již americký exprezident Donald Trump, když odmítl obnovit dohodu START s Ruskem, pokud do ní nebude zahrnut i Peking. Čínská vláda to tehdy odmítla s tím, že Američané by nejprve museli zmenšit svůj arzenál o čtyři pětiny na úroveň toho čínského. Vláda prezidenta Joea Bidena nakonec dohodu START s Ruskem obnovila, zdůraznila ale přitom, že v budoucnu očekává uzavření nějakého druhu smlouvy i s Čínou.

„Spousta možností“

Při virtuálním prohlížení rozeklaných hor a pouští severozápadu Číny analytik Korda pátral po nafukovacích halách, které se vzhledem podobají těm tenisovým. Čínští inženýři je vztyčují v místě stavby podzemních raketových sil, aby skryli probíhající práce. Nakonec je objevil asi sto kilometrů jihozápadně od Cha-mi. Nová sila jsou od sebe vzdálená asi tři kilometry a celkově pokrývají plochu téměř 800 kilometrů čtverečních. Podobně velká je i základna u Jü-menu.

Podle Vipina Naranga nabízejí nové raketové základny čínské vládě „spoustu možností“. „Přinutí tím Spojené státy, aby cílily na mnoho sil, která mohou být prázdná. A mohou tato sila pomalu zaplňovat, pokud budou potřebovat rozšiřovat své síly. Překvapuje mě, že už to neudělali před deseti lety,“ říká Narang. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump vysílá ke Grónsku nemocniční loď

Americký prezident Donald Trump oznámil, že posílá nemocniční loď do Grónska, které je autonomní součástí Dánska, ale současný šéf Bílého domu o něj usiluje. O vyslání plavidla informoval v noci na neděli na své sociální síti Truth Social. Bezprostředně po oznámení nebylo jasné, co vedlo k tomuto rozhodnutí ani to, kdy by mělo plavidlo na místo dorazit, podotkl list The Wall Street Journal (WSJ). Nuuk ani Kodaň zatím nereagovaly.
před 34 mminutami

Lvovem otřásly výbuchy, starosta je označil za teroristický útok

Centrem ukrajinského Lvova v noci na neděli otřásly výbuchy, které podle starosty Andrije Sadového připravily o život policistku. Dalších 24 lidí bylo zraněno, uvádí agentura Reuters. V době explozí nebyl v regionu poplach varující před ruskými vzdušnými útoky, upozornil server RBK-Ukrajina. Sadovyj výbuchy označil za teroristický čin. Podobně se později vyjádřila oblastní prokuratura, podle níž se okolnosti incidentu zjišťují.
02:04Aktualizovánopřed 49 mminutami

Šest mrtvých po ruských útocích v Sumské oblasti, zasažena byla i továrna americké firmy

Rusko v sobotu podniklo několik útoků v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Při dvou úderech na civilní automobily přišlo o život celkem šest lidí. Čtyři osoby, včetně nezletilého chlapce, zemřely v sanitce, kterou zasáhl dron. Při raketovém útoku byla posléze poškozena továrna patřící americké společnosti. Informovaly o tom ukrajinské úřady. Útokům v noci čelil i například Kyjev.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Pákistán hlásí úder proti ozbrojencům, Kábul ho viní z bombardování civilistů

Pákistán podnikl údery podél hranice s Afghánistánem, jejichž cílem byly podle něj tábory a skrýše ozbrojenců, které viní z nedávných útoků na pákistánském území. Podle agentury AP to v noci na neděli oznámil Islámábád; podrobnosti k úderům nesdělil. Mluvčí afghánské vlády Zabíhulláh Mudžáhid podle agentury AFP obvinil Pákistán z bombardování civilistů v provinciích Nangarhár a Paktika, při kterém podle něj zemřely a byly zraněny desítky lidí včetně žen i dětí.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

U fronty na Ukrajině chybí zdravotníci. Krev odebírají i během ostřelování

Ukrajinské nemocnice v místech ležících v blízkosti fronty se potýkají s nedostatkem pracovníků. Příkladem je Záporoží, kde lékaři a zdravotní sestry ošetřují nemocné i během silného ostřelování.
před 2 hhodinami

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům, z nichž 80 již propustily. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na představitele venezuelského parlamentu. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických, ve čtvrtek parlament schválil zákon o amnestii. Přijetí normy vláda přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího vládce Nicoláse Madura, připomněla AFP.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny, chce obnovení tranzitu ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina ve večerní reakci vzkázala, že ultimáta odmítá.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...