Čína staví desítky nových sil pro jaderné rakety, píše The New York Times

V odlehlé poušti téměř dva tisíce kilometrů západně od Pekingu buduje čínská vláda nové zařízení, které bude podle všeho zahrnovat 110 sil pro jaderné rakety. Je to druhé takové místo k uskladnění a odpalu nukleárních střel, které zbrojní analytici s pomocí komerčních satelitních snímků v posledních týdnech v Číně odhalili, píše list The New York Times.

Může to znamenat, že po letech umírněného postoje chce Čína ukázat, že je jako ekonomická a technologická velmoc připravena disponovat arzenálem, jaký mají Spojené státy či Rusko. Nebo to může být ze strany Pekingu pouhý vyjednávací trik.

Nová sila jsou očividně stavěna tak, aby byla odhalena. Nejnovější základna, kde stavební práce začaly v březnu, leží ve východní části Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, nedaleko jednoho z nechvalně proslulých převýchovných táborů pro menšinové Ujgury ve městě Cha-mi. Základnu identifikovali minulý týden jaderní experti z Federace amerických vědců.

Možný ústup od „minimální odstrašující síly“

Čína od své první úspěšné jaderné zkoušky v šedesátých letech minulého století po desetiletí udržovala „minimální odstrašující sílu“, což podle odhadu většiny zahraničních expertů znamenalo asi tři sta jaderných zbraní. To je méně než pětina nukleárních střel USA či Ruska. Zdá se však, že za vlády nynějšího prezidenta Si Ťin-pchinga se situace mění.

„Výstavba sil u Jü-menu a Cha-mi představuje zatím největší rozšíření čínského jaderného arzenálu,“ uvedli ve své studii analytici Matt Korda a Hans Kristensen. Čína podle nich řadu let provozovala asi dvacítku sil pro velké rakety DF-5. S novou základnou u Cha-mi a další, několik set kilometrů vzdálenou základnou u Jü-menu, jich bude mít čínská vláda k dispozici na 230.

Základnu u Jü-menu odhalili odborníci z Centra Jamese Martina pro studium nešíření jaderných zbraní a napsal o ní koncem minulého měsíce deník The Washington Post.

Nejasné motivy

Otázkou zůstává, proč Peking svou strategii změnil. Je možné, že Čína nyní sama sebe vnímá jako hospodářskou, technologickou a vojenskou velmoc a chce disponovat arzenálem, který tomuto postavení odpovídá. Další možností je, že se Čína obává stále efektivnější americké raketové obrany a také rychlého rozšiřování indického jaderného arzenálu a touží po silnějším odstrašovacím prostředku. Rusko navíc v poslední době otestovalo nové nadzvukové a autonomní zbraně.

Čína se také může obávat, že její nepočetné rakety rozmístěné na zemi by se mohly stát snadným terčem útoku. Vybudováním více než dvou set sil, ve dvou různých lokalitách, může hrát s protivníkem skořápky – tedy přesouvat svých dvacet či více raket na různá místa a nechat Američany hádat, kde zrovna v daném okamžiku jsou. Je to metoda tak stará jako závody v jaderném zbrojení samy.

„To, že vybudujete sila, ještě neznamená, že je všechna musíte naplnit raketami,“ říká expert na jaderné zbraně z Massachusettského technického institutu (MIT) Vipin Narang.

Případně může Peking rakety využít, pokud bude zatažen do jednání o kontrole jaderných zbraní s USA a Ruskem. K tomu chtěl Čínu přinutit již americký exprezident Donald Trump, když odmítl obnovit dohodu START s Ruskem, pokud do ní nebude zahrnut i Peking. Čínská vláda to tehdy odmítla s tím, že Američané by nejprve museli zmenšit svůj arzenál o čtyři pětiny na úroveň toho čínského. Vláda prezidenta Joea Bidena nakonec dohodu START s Ruskem obnovila, zdůraznila ale přitom, že v budoucnu očekává uzavření nějakého druhu smlouvy i s Čínou.

„Spousta možností“

Při virtuálním prohlížení rozeklaných hor a pouští severozápadu Číny analytik Korda pátral po nafukovacích halách, které se vzhledem podobají těm tenisovým. Čínští inženýři je vztyčují v místě stavby podzemních raketových sil, aby skryli probíhající práce. Nakonec je objevil asi sto kilometrů jihozápadně od Cha-mi. Nová sila jsou od sebe vzdálená asi tři kilometry a celkově pokrývají plochu téměř 800 kilometrů čtverečních. Podobně velká je i základna u Jü-menu.

Podle Vipina Naranga nabízejí nové raketové základny čínské vládě „spoustu možností“. „Přinutí tím Spojené státy, aby cílily na mnoho sil, která mohou být prázdná. A mohou tato sila pomalu zaplňovat, pokud budou potřebovat rozšiřovat své síly. Překvapuje mě, že už to neudělali před deseti lety,“ říká Narang. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelské útoky zabily na jihu Libanonu místní novinářku, píše Reuters

Izraelské útoky na jižní Libanon zabily místní novinářku Amál Chalílovou a zranily fotografku Zajnab Faradžovou. Napsala to v noci na čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na vysoce postaveného libanonského vojenského činitele a noviny, pro které žurnalistka pracovala. Izraelská armáda se zatím k informaci o úmrtí novinářky nevyjádřila. Dříve podle Reuters uvedla, že má zprávy o dvou zraněných žurnalistkách.
před 2 mminutami

Izrael a Hizballáh se obviňují z porušování příměří

Izraelská armáda podnikla několik úderů na Libanon, informovala agentura AFP. Dva lidé podle AFP zemřeli po útoku na vozidlo u obce Tírí na jihu Libanonu, další oběť měl úder v libanonském údolí Bikáa. Teroristické hnutí Hizballáh naopak podle agentury Reuters provedlo dronový útok na izraelské jednotky poblíž jiholibanonského města Súr. Tvrdí, že útok byl reakcí na porušování příměří ze strany Izraele. Armáda židovského státu později sdělila, že dron zneškodnila.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina má na bojišti nejsilnější pozici za poslední rok, tvrdí Sybiha

Kyjev má proti Rusku na bojišti nejsilnější pozici za poslední rok, a to díky dronům, protivzdušné obraně a asymetrickým krokům. Na setkání s novináři to prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, jak informují ukrajinská média včetně agentur Ukrinform či Interfax-Ukrajina. Moskva v současné době okupuje asi devatenáct procent ukrajinského území.
před 4 hhodinami

Írán hlásí zabavení lodí v Hormuzském průlivu

Íránské revoluční gardy podle oficiálních médií oznámily zabavení dvou nákladních lodí, které se snažily proplout Hormuzským průlivem, informují agentury. Podle stanice BBC jde o dvě ze tří plavidel, na která během středy zaútočily. Britská vojenská námořní služba UKMTO ráno uvedla, že obdržela zprávy o útoku íránského dělového člunu na obchodní loď v průlivu, asi 28 kilometrů severovýchodně od ománských břehů. Posádka je v pořádku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Půjčování času.“ Rusko zkresluje svá ekonomická data, říká šéf švédské rozvědky

Rusko manipuluje se svými ekonomickými statistikami, aby přesvědčilo spojence Ukrajiny, že jeho ekonomika odolává západním sankcím a že ji neovlivňují vysoké vojenské výdaje, prohlásil šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson. Situace je však pro Moskvu nepříznivá. Podle Nilssona tamní ekonomice nepomáhají ani vyšší příjmy z ropy způsobené válkou na Blízkém východě. Na nepříznivou situaci už upozornil i sám šéf Kremlu Vladimir Putin, kritika přichází také z nižších pater.
před 6 hhodinami

K údajně nebezpečně schopné AI Mythos získali přístup neznámí lidé, tvrdí Anthropic

Umělá inteligence (AI) Mythos od firmy Anthropic existuje teprve dva týdny. Ale už vyvolala svými údajnými schopnostmi obavy u bankéřů i odborníků na kybernetickou bezpečnost. Teď je zvýšila informace o tom, že se k uzavřenému modelu dostali i lidé, kteří se k němu dostat neměli.
před 7 hhodinami

Extrémní vedra ohrožují zemědělství i ekosystémy, varuje zpráva WMO a organizace OSN

Ekosystémy, zemědělství a živobytí více než miliardy lidí jsou ohrožené v důsledku stále častějších extrémních veder, varuje zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejněná u příležitosti Dne Země. Upozorňuje, že následky veder silně trpí hospodářská zvířata i rostliny. V některých regionech světa přitom hrozí 250 dní nesnesitelných veder ročně, poznamenaly organizace.
před 8 hhodinami

Na ukrajinské straně začalo napouštění ropovodu Družba, oznámila Bratislava

Na ukrajinské straně začalo ve středu tlakování a napouštění ropovodu Družba. S odvoláním na provozovatele ukrajinské části tohoto ropovodu, společnost Ukrtransnafta, to oznámila slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Obnovení dodávek ropy touto trasou na Slovensko Saková očekává ve čtvrtek ráno. Premiér Robert Fico (Smer) řekl, že je narušena důvěra mezi Slovenskem a Ukrajinou, a vyjádřil pochybnosti ohledně provozu uvedeného ropovodu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...