Firmy zaplatí miliardy dolarů za opioidovou krizi v USA. V obří právní bitvě došlo k velkému zlomu

7 minut
Horizont ČT24: Vyrovnání v americké opioidové krizi
Zdroj: ČT24

Na prodeji návykových opioidů vydělali miliardy dolarů, nyní budou tři největší američtí distributoři léků a farmaceutická firma Johnson & Johnson miliardy vyplácet. Dohodli se na tom s několika americkými státy, které na ně podaly žalobu. Podobných trestních stíhání je proti farmaceutickým firmám po celé zemi přes tři tisíce. Pokud se však toto urovnání potvrdí, bude se jednat o dosud nejvýznamnější mezník v obří právní bitvě. Na předávkování opioidy zemřelo za posledních dvacet let téměř půl milionu Američanů.

Tři největší američtí distributoři léků a farmaceutická firma Johnson & Johnson se dohodly na zaplacení 26 miliard dolarů (566 miliard korun) jako urovnání žalob, kterým čelí v souvislosti s opioidovou krizí v USA. Oznámila to ve středu skupina generálních prokurátorů několika amerických států.

Aby dohoda vstoupila v platnost, musí se k ní ještě připojit drtivá většina amerických států i místních samospráv, které proti společnostem vznesly obvinění, poznamenala agentura Reuters.

Konečná částka, kterou firmy zaplatí, bude záležet na tom, kolik států, měst a okresů se k dohodě nakonec připojí. K vyplacení plné sumy je potřeba participace 48 států a 98 procent žalujících místních samospráv. Několik států již naznačilo, že se k dohodě připojí, stát Washington však oznámil, že je podle něj dohoda pro žalované firmy příliš mírná.

Tři největší distribuční společnosti (McKesson, Cardinal Health a AmerisourceBergen) už v úterý uzavřely separátní dohodu se státem New York a jeho dvěma nejlidnatějšími okresy, podle níž tam zaplatí v příštích 18 letech 1,18 miliardy dolarů (25,7 miliard korun).

Právní bitva však pokračuje dál

Soudní spor, v jehož rámci došlo k dohodě, pokračuje dál. Na lavici obžalovaných zůstávají již jen tři výrobci léčiv –⁠ Endo International, Teva Pharmaceutical Industries a AbbVie.

Podobná urovnání se nyní snaží zajistit také farmaceutické společnosti Mallinckrodt a Purdue Pharma, která stojí za zřejmě nejznámějším opioidem OxyContinem.

Státy a místní úřady po celých USA v žalobách tvrdí, že výrobci tyto léky proti bolesti nepravdivě uživatelům prezentovali jako bezpečné a distributoři a lékárny ignorovali varovné signály toho, že jejich uživatelé často bez dalšího přísunu prášku museli kvůli závislosti přecházet k nelegálním distribučním kanálům opioidů.

Velké výdělky a krize nevídaných rozměrů

Opiátovou krizi ve Spojených státech odstartovaly farmaceutické firmy, když vydělávaly na prodeji léků proti bolesti obsahující návykové opioidy. Jedna závislost vedla k další. Bez přístupu k práškům lidé pak často skončili u heroinu nebo fentanylu.

Jen loni na předávkování drogami zemřelo v USA na 93 tisíc lidí, nejvíc v historii. Šedesát procent z nich právě kvůli syntetickému opioidu fentanylu, který dealeři do drog kvůli silnějšímu účinku přimíchávají.

  • Po předávkování opioidy mezi lety 1999 a 2019 zemřelo téměř půl milionu Američanů a vlna drogových závislostí na některých místech zničila místní komunity. Jen za minulý rok zemřelo následkem požití příliš velkého množství drog 93 tisíc lidí, což je nejvíc, kolik kdy americké úřady zaznamenaly. U asi 60 procent těchto úmrtí stál podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) fentanyl.
  • Zdroj: ČTK

Z 26 miliard korun poputuje v New Yorku většina peněz na boj s epidemií drogových závislostí. První část firmy zaplatí ještě tento měsíc a celou sumu budou splácet po dobu příštích 17 let.

„Ačkoliv žádné množství peněz nikdy nevykompenzuje miliony vzniklých závislostí, stovky tisíc úmrtí a nespočet komunit zdecimovaných opioidy, budou tyto prostředky zásadní pro předcházení budoucí zkáze,“ uvedla generální prokurátorka New Yorku Letitia Jamesová. 

Amerikanista Beneš: Krize nekončí

I poslední měsíce ukazují, že na opioidy umírá mnoho lidí a krize nekončí, soudí Jan Beneš z katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Dosavadní historii dělí na období od 90. let do roku 2010, kdy šlo hlavně o léky na předpis pro léčbu bolestí. Kupovali si je zejména movitější běloši, často z dobře situovaných předměstí.

Od roku 2010 (spolu s finanční krizí) nastupuje heroin a od roku 2013 začíná éra finančně snadno dostupného fentanylu. Ten se dostává k různým minoritám například ve vyloučených oblastech velkých měst. 

Vznik krize vidí Beneš v tom, že do určité míry selhaly regulační orgány a že se farmaceutickým firmám podařilo přes různé studie a úspěšné marketingové akce prosadit tvrzení, že opioidy nejsou návykové. Lékaři je proto začali houfně předepisovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 23 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 49 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...