Švédské vládě sociálnědemokratického premiéra Stefana Löfvena vyslovil parlament nedůvěru. Hlasování vyvolala pravicově populistická strana Švédští demokraté poté, co klíčový partner kabinetu ohlásil, že ho již nepodporuje. Löfven je v čele Švédska od roku 2014.
Švédský parlament vyslovil nedůvěru vládě premiéra Stefana Löfvena
Pro pád vlády hlasovalo 181 poslanců, potřebných bylo přitom 175 hlasů. Podle agentury Reuters má Löfven nyní týden na to, aby buď rezignoval na funkci a nechal předsedu parlamentu jmenovat vládu novou, nebo vyhlásil předčasné volby. Ty by ale zřejmě nevyřešily komplikovanou politickou situaci ve Švédsku a uskutečnily by se v době poznamenané epidemií covidu-19, uvedla agentura Reuters. Řádné volby jsou ve Švédsku plánovány na příští rok.
„Vláda má nyní týden na rozhodnutí a my povedeme rozhovory se stranami, které s námi spolupracují,“ řekl Löfven na tiskové konferenci. „Důležité je to, co je nejlepší pro zemi. Budeme pracovat co možná nejrychleji,“ dodal ministerský předseda.
Löfven stál doposud v čele menšinového kabinetu, pro nějž byla klíčová podpora opoziční Levicové strany. Vztahy mezi stranou, která se dříve hlásila ke komunismu, a Löfvenem se ale v poslední době výrazně zhoršily kvůli návrhu zákona o deregulaci nájemného. Podle Levicové strany totiž ohrožuje švédský sociální model. Již dříve strana kritizovala vládní návrh, který vedl k uvolnění podmínek propuštění ze zaměstnání.
Podle politologa jsou mimořádné volby možné
Levicová strana viní z krize premiéra Löfvena. „Není to Levicová strana, která zlomila hůl nad sociálnědemokratickou vládou, je to sociálnědemokratická vláda, která zlomila hůl nad Levicovou stranou a švédským lidem,“ uvedla lídryně Levicové strany Nooshi Dadgostarová. Dodala, že ačkoli její strana hlasovala proti Löfvenovi, nikdy nebude napomáhat tomu, aby se moci ujala „pravicová nacionalistická vláda“.
Švédská politická scéna je značně rozštěpená od parlamentních voleb v roce 2018, které skončily těsným výsledkem. Menšinová vláda sociálních demokratů a strany Zelených byla doposud závislá na podpoře Levicové strany a dvou menších středopravých stran. Se silnými protiimigračními Švédskými demokraty, mezi jejichž zakládajícími členy byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, ostatní politická uskupení nejsou ochotna spolupracovat.
Politolog Nicholas Aylott ze Södertörnské univerzity označil porážku premiéra v hlasování o nedůvěře za „velmi významnou“ událost ve švédských politických dějinách. „Myslím, že mimořádné volby jsou skutečně možné,“ dodal Aylott.