Ve švédských parlamentních volbách těsně zvítězil vládnoucí středolevý blok, který po sečtení téměř všech volebních obvodů získal 40,6 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Opoziční středopravé alianci dalo hlas 40,3 procenta voličů. Posílila nacionalistická protiimigrační strana Švédští demokraté, která získala 17,6 procenta hlasů. Agentura AFP připomněla, že zbývá započíst 200 000 hlasů Švédů žijících v zahraničí, k čemuž dojde ve středu.
Švédské volby dopadly nerozhodně. O zlomek procenta vede vládní středolevý blok
Volební pat ve Švédsku, posílili nacionalisté (zdroj: ČT24)
Za vítěze voleb se prohlásili nacionalističtí Švédští demokraté. „Jsme svědky politického zemětřesení, které se ve Švédsku jen tak neděje. Myslím, že lídři těch dvou velkých stran – Sociálních demokratů a konzervativců – by měli slyšet signál švédského lidu, měli by se změnit a měli by vnímat, co lidi chtějí. Reprezentujeme víc než milion voličů, miliony nemůžete ignorovat,“ prohlásil lídr sněmovní frakce nacionalistů Mattias Karlsson.
Výsledek Švédských demokratů přivítali zástupci krajně pravicových stran napříč Evropou, na Twitteru straně blahopřála třeba Marine Le Pen z francouzského Národního sdružení nebo italský ministr vnitra Matteo Salvini.
„Velkými vítězi těchto voleb jsme my. Získáme velký vliv na to, co se ve Švédsku v nadcházejících týdnech, měsících a letech bude dít,“ komentoval výsledek voleb šéf Švédských demokratů Jimmy Åkesson.
Ve švédských volbách posílili nacionalisté. S téměř 18 procenty se prohlásili za faktického vítěze voleb (zdroj: ČT24)
Švédští demokraté jsou typická radikálně pravicová strana. Z extremismu, který překračuje zákony, se posunuli více ke středu, opustili výzvy k odstranění demokracie. Teď se strana snaží vystupovat umírněně, aby byla obecně přijatelná. Také plní roli protestní strany, kterou volí ti, co nejsou spokojení s mainstreamem bez ohledu na to, jestli strana je, nebo není radikální.
Podle průzkumů mohli Švédští demokraté získat až čtvrtinu hlasů, v jejich volebním štábu proto – navzdory historicky nejlepšímu výsledku a zisku téměř pěti procent hlasů oproti minulým volbám – bylo patrné i zklamání. „Jsem připraven hovořit, spolupracovat a jednat se všemi stranami, ale zejména bych chtěl k jednání přizvat Ulfa Kristerssona,“ dodal Åkesson.
Právě spolupráci s pravicí a konzervativci si podle politologa Matse Brauna z Metropolitní univerzity Praha nacionalisté přejí.
Jenže 17,6 procenta hlasů znamená nejen historicky nejvyšší zisk Švédských demokratů, ale také volební pat. Ostatní strany s nimi minimálně před volbami spolupracovat nechtěly a utvoření většinové koalice se tak komplikuje. „Strana má totiž kořeny v krajní pravici, přestože se nyní snaží členy s extremistickými postoji odstřihnout,“ uvedl zpravodaj ČT Martin Jonáš.
Středopravý blok místo Švédských demokratů vyzval k jednání vládu
Kristersson, předseda Umírněné koaliční strany a kandidát středopravé aliance na premiéra, po Åkessonově výzvě ostatně zopakoval: „Během celé kampaně jsme se vyjadřovali jasně: (Středopravá) aliance nebude vládnout se Švédskými demokraty ani s nimi nebude formování vlády projednávat.“
Středopravá aliance zahrnuje Umírněnou koaliční stranu, Stranu středu, Liberály a Křesťanskodemokratickou stranu. Kristersson zároveň vyzval premiéra Stefana Löfvena k rezignaci. „Rozhovory začnou co nejdříve. Nebude to jednoduché a otestuje to schopnost Sociálních demokratů převzít odpovědnost v roli opozice,“ dodal s výzvou k vládnímu bloku Kristersson.
Vedení švédské středopravé aliance, Ulf Kristersson druhý zleva
Bez Švédských demokratů je totiž jedinou variantou široká koalice středolevého bloku a středopravé aliance. Nacionalisté by se pak stali jedinou opozicí v zemi a ostatní strany by je mohly dál ignorovat. Podle jejich sněmovního lídra Karlssona by široká koalice mohla vést k dalšímu posílení Švédských demokratů.
Premiér bude hledat podporu i u menších stran
Kristerssonovu výzvu k rezignaci premiér Lövfen nevyslyší. „Máme dva týdny, než zasedne parlament. Budu v klidu pokračovat v práci jako premiér, respektovat voliče a švédský volební systém,“ řekl Löfven, jehož Švédská sociálnědemokratická dělnická strana získala ve volebním klání 28,4 procenta hlasů, což je nejvíc ze všech jednotlivých stran.
Středolevý blok, který bez podpory vládu nesestaví, by mohl o hlasy požádat některou z menších pravicových stran. „Je jisté, že nikdo nezískal většinu. V takovém případě je přirozené zahájit spolupráci mezi (politickými) bloky,“ reagoval Löfven, jehož sociální demokraté spolu se stranou Zelených a Levicovou stranou utváří vítězný středolevý blok.
Volby se podle něj rovnají „pohřbu politiky bloků“ a apeloval na „morální odpovědnost“ středopravé aliance. „Chtěli jsme lepší výsledek, o tom není pochyb. Ale i tak z nás voliči udělali nejsilnější stranu,“ doplnil dosavadní premiér Löfven.
Zpravodaj ČT Jonáš: Jde o volební pat, vládu mohou podpořit i menší pravicové strany (zdroj: ČT24)
Sociální demokraté mají podporu především na severu země, kde je hustota obyvatel nižší a lidé tam například řeší, jak udržet ve městech fungující nemocnice. Sociální demokraty vždy volili lidé z tradičních zaměstnání, ta ale mizí, jak se ekonomika země mění. Strana si uvědomuje, že tohle musí vzít v potaz, ale zatím neví, jak se s tím vyrovnat a jakou cestou se dát.
Podle politologa Brauna dosáhli sociální demokraté, kteří sami získali 28 procent hlasů, svého dosud nejhoršího výsledku. „Ale mohlo to být mnohem horší. Stále jsou, i když velmi těsně, největší stranou. Tak jako tomu bylo posledních sto let, kdy jejich podpora v některých letech šplhala až k 50 procentům,“ upozornil Braun.
Nynější těsné vedení dává podle něj šanci premiérovi Lövfenovi, aby o nové vládě vyjednával jako premiér a vítěz voleb. Možné také je, že premiér sestaví menšinový kabinet. „To ve Švédsku není nic neobvyklého, nezvyklý je naopak většinový kabinet,“ upozornil Braun. Pak by mohli sociální demokraté spolupracovat na některých tématech s nacionalisty.
GALERIE
Švédské volby
Hlasovalo více než 84 procent Švédů
Účast ve volbách byla jako tradičně ve Švédsku vysoká, k volebním urnám přišlo 84,4 procenta oprávněných voličů. Doposud byly sečteny hlasy v 99,8 procenta okrsků.
Konečné výsledky budou známy až ve středu po sečtení hlasů Švédů žijících v zahraničí. „Tito Švédové nehlasují výrazně jinak než ti doma. S ohledem na těsný dosavadní výsledek voleb je ale možné, že se rozdíly mezi středolevým a středopravým blokem možná vyrovnají, možná těsně promění. Ale nic zásadního se neočekává,“ řekl zpravodaj ČT Jonáš.
Tématem byla migrace i zdravotnictví
V předvolební kampani oproti dřívějšku hrálo důležitou roli téma migrace. Ta je v centru zájmu švédské společnosti od roku 2015, kdy v 9,5milionovém Švédsku požádalo o azyl 163 000 lidí, což byl z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele.
Vzestup Švédských demokratů, mezi jejichž zakládajícími členy kdysi byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, přesto mnoho lidí považuje za alarmující. Strana pod mladým vůdcem Åkessonem v posledních letech zmírnila rétoriku a poukazuje zejména na problémy s integrací migrantů.
Strana se snaží v lidech vzbudit nostalgický pocit ztráty Švédska 50. let minulého století, které bylo bezpečnou, prosperující zemí s takřka výhradně bělošským obyvatelstvem, a tato strategie funguje, uvedl list The New York Times. Švédští demokraté slibují, že budou chránit koncept sociálního státu, který vytvořili sociální demokraté, ale který podle mnoha Švédů dnes ohrožuje imigrace, islám a zločinnost.
Löfvenova vláda po roce 2015 výrazně zpřísnila azylové podmínky, čímž proud běženců mířících do země zpomalila. Švédsko ale nyní čelí problému integrace migrantů, kteří žijí na chudých předměstích pověstných válkami mezi gangy, zapalováním aut maskovanými mladými výtržníky a další zločinností.
Podle zpravodaje ČT Jonáše vláda a středopravý blok část témat Švédských demokratů přejaly. „Proto není důvod, aby nacionalisté svoji rétoriku mírnili, další body za to nedostanou,“ uvedl Jonáš.
Ačkoli zahraniční média vykreslují švédské volby výhradně jako spor o přístup k migraci, hýbou společností v severské zemi více jiná témata. Podle průzkumu veřejného mínění institutu Ipsos dělala Švédům před volbami největší starosti oblast zdravotní péče (44 procent), imigrace byla na třetím místě (25 procent), jen těsně před ochranou životního prostředí (23 procent).
„Podle některých průzkumů byla migrace až na osmém místě důležitých témat. To ukazuje, že jde sice o velké téma pro Švédské demokraty a jejich voliče, ale že nacionalisté narážejí na svoje limity. Další voliče už nezískají, naopak část Švédů podporuje zmírněný imigračních pravidel,“ dodal politolog Braun.