Saharský separatista podezřelý z genocidy může opustit Španělsko, rozhodl soud

Separatistický lídr ze Západní Sahary Ibráhím Ghálí, vyšetřovaný kvůli možným válečným zločinům, může opustit Španělsko, kde byl v dubnu hospitalizován kvůli covidu-19. Soud, před nímž jednasedmdesátiletý Ghálí vypovídal prostřednictvím videokonference z nemocnice v Logroňu, nenařídil vazbu ani odebrání cestovních dokladů. Podle některých španělských médií tak dal soudce další důvod Maroku, proč prodlužovat diplomatickou roztržku s Madridem.

Video Události: Saharský separatista u španělského soudu
video

Události: Saharský separatista u španělského soudu

Soudce Santiago Pedraz pouze požádal Ghálího, aby soudu sdělil místo pobytu a telefon, na kterém bude k zastižení. Vazbu nenařídil, protože předložené informace podle něj nejsou dostatečné k tomu, aby se mohl domnívat, že by Ghálí byl zodpovědný za dané zločiny.

Stížnost na Ghálího podal španělský bloger Fadel Breica, jenž ho viní z mučení a nelegálního zadržování v táborech v alžírském Tindúfu, kde jsou uprchlíci ze Západní Sahary. Druhou stížnost podala Saharská asociace pro ochranu lidských práv (Asadedh), která Ghálího viní z genocidy a zločinů proti lidskosti v posledních desetiletích.

Španělský úřad pro řízení letového provozu Enaire oznámil, že na základě instrukcí od španělské armády dispečeři v úterý nevpustili do španělského vzdušného prostoru letadlo na trase z Alžíru do Logroňa. Španělská vládní mluvčí však uvedla, že o žádném takovém incidentu neví.

Podle španělského informačního serveru El Confidencial bylo alžírské vládní letadlo do Logroňa vysláno, aby tam vyzvedlo Ghálího. Nad španělským ostrovem Ibiza však muselo změnit kurz a vrátit se.

Ghálí je několik desetiletí lídrem organizace Fronta Polisario (též jen Polisario) a od roku 2016 je prezidentem Saharské arabské demokratické republiky (SADR), kterou v roce 1976 vyhlásila Polisario na Západní Sahaře a která je od roku 1982 členem Africké unie. OSN ani EU ji ale neuznávají.

Západní Sahara bývala kolonií a pak provincií Španělska, které se z území stáhlo podle dohody z roku 1975 s Marokem a Mauritánií. I ta se v roce 1979 vzdala nároků na toto území, jehož většinu pak ovládlo Maroko. To se v roce 1991 s organizací Polisario dohodlo na referendu o sebeurčení Západní Sahary, které se ale zatím nekonalo.

Diplomatická roztržka

Dubnová hospitalizace Ghálího pod falešnou identitou v severošpanělském Logroňu vyvolala diplomatickou roztržku, která podle médií vyústila v květnu v bezprecedentní migraci do Ceuty, španělského autonomního města v Africe, které sousedí s Marokem.

Během dvou dnů připlavalo podél pobřeží do Ceuty z Maroka přes devět tisíc běženců a to i díky tomu, že jim v tom marocká pobřežní stráž několik dní nijak nebránila. Většinu migrantů se podařilo vrátit, v Ceutě ale zůstává stále na sedmnáct stovek běženců, včetně tisícovky nezletilých.

„Je nepřijatelné, aby jakákoliv vláda řekla, aby se zaútočilo na hranice. V tomto případě na španělské,“ komentoval věc španělský premiér Pedro Sánchez. „Spolupráce Maroka a Španělska se vždycky zakládala na důvěře a partnerství. Tato důvěra byla narušena,“ vzkázal marocký velvyslanec v Portugalsku Otmane Bahnini.

Marocké ministerstvo v pondělí uvedlo, že problémem ve vztazích není přítomnost Ghálího ve Španělsku, nýbrž postoj Madridu k Západní Sahaře. Ten je ale v souladu s rezolucí OSN z roku 1991, která uložila misi MINURSO uspořádat o oblasti referendum dohodnuté mezi Rabatem a organizací Polisario.