Vysoké nájmy ženou Berlíňany znovu do ulic. Za posledních deset let rostlo nájemné o desítky procent. Město neuspělo ani se stropem nájmů, ústavní soud ho nedávno zrušil. Levicové vedení Berlína jde proti proudu velkoměst. Podle kritiků ale může mít snaha o dostupné bydlení opačný efekt.
„Nechci, aby se bydlení stalo předmětem spekulantů na akciových trzích. Bydlení je sociální právo, musí mít podporu a ochranu,“ říká Elfriede Stausová, která se účastnila protestu proti vysokým nájmům bytů v hlavním městě Německa.
A není jediná. V neděli pochodovaly Berlínem tisíce lidí, pro které přestává být život v metropoli únosný. Na podobné hlasy přitom vedení města dlouho slyší. Před dvěma lety spustilo v rámci Německa nebývalý krok, když zastropovalo ceny nájemného.
Krok ale napadla opozice a minulý měsíc jí dal ústavní soud za pravdu. Podle něj smí do cen nájemného sáhnout jen spolková vláda, nikoliv město.
Spor o zastropování cen bytů
Radniční opozice a developeři to vidí jinak než vedení města. Tvrdí, že strop nájemného by dlouhodobě brzdil investice i novou výstavbu. „Toto zastropování bylo díky bohu specialitou Berlína a nedotklo se zbývajících devadesáti procent německého trhu s bydlením,“ říká německý ministr hospodářství Peter Altmaier.
Během dekády se ale ceny zvedly víc než dvojnásobně a místní obyvatelé to pociťují na vlástní kůži – čtyři z pěti Berlíňanů v současnosti bydlí v podnájmu. Ještě v 90. letech přitom Berlín platil za metropoli dostupnou k bydlení (dílem i kvůli zaostalé východní části, lačné po sociálním, kulturním i ekonomickém rozvoji).
Současnou odpovědí na bytovou tíseň mají být podle Berlína projekty jako moderní zelená čtvrť, která je dílem dotovaná z veřejných rozpočtů. Na bývalém letišti Tegel má vzniknout pět tisíc takových bytů. Současný Berlín ale podle průzkumů potřebuje dalších zhruba dvě stě tisíc.
