Odpůrci čadské vojenské vlády protestovali v tamní metropoli Ndjameně. Lidé v ulicích zapalovali pneumatiky a policisté je rozháněli slzným plynem. Podle AFP zahynulo nejméně pět lidí. Vojenská rada převzala moc v Čadu minulý týden poté, co na bojišti zemřel prezident Idriss Déby. Opozice to označuje za puč a požaduje předání moci civilistům.
Čaďané se bouří. Armádu viní z puče a po smrti prezidenta chtějí civilní vládu
Déby zemřel po třiceti letech v úřadu na následky zranění, které utrpěl při návštěvě vojáků na frontě na severu země, kde armáda bojuje s povstalci. Kolem skonu hlavy státu se rychle objevily spekulace, protože Déby byl dle BBC zraněn daleko od oblasti, v níž se bojuje. Zahraniční pozorovatelé se pozastavují nad tím, jak je možné, že prezident zemřel v bojích, v nichž armáda hlásí jen pět mrtvých.
Déby, který ve volbách 11. dubna získal další prezidentský mandát, patřil k nejdéle vládnoucím prezidentům na kontinentu. Francie tohoto vůdce oceňovala jako dlouhodobého spojence v boji proti islamistům působícím v Sahelu. Čad poskytoval útočiště francouzské misi Barkhane a dodával své vojáky do mise v severním Mali, kde působí rovněž čeští vojáci.
Na výtky, že postupuje v rozporu s ústavou, přechodná vojenská rada, tvořená čtrnácti generály, základní zákon státu nahradila chartou. Funkci prezidenta převzal Mahamat Idriss Déby, syn zesnulého lídra. Zemi má vést rok a půl do příštích voleb. Opozice takový postup neschvaluje a chce, aby byla dodržena ústava, podle níž má v případě úmrtí hlavy státu přejít funkce na předsedu parlamentu.
Pohřeb čadského prezidenta Idrisse Débyho
Nechceme monarchii, nebojíme se
Vojenská rada se pokusila kritiku ze strany opozice zmírnit jmenováním civilního premiéra přechodného kabinetu. Dle vůdce opozičního hnutí Les Transformateurs Succèse Masry by se nejdříve mělo rozhodnout o civilním prezidentovi a až posléze o premiérovi. Vyzval také Čaďany k masivní účasti na úterním shromáždění. To vojenská rada v pondělí večer zakázala.
Lidé v metropoli přesto vyšli do ulic. „Nechceme, aby se naše země stala monarchií. Armáda se musí vrátit do kasáren a uvolnit cestu civilistům,“ cituje agentura Reuters čtyřiatřicetiletého demonstranta Mbaidiguima Marabela. „Zasáhla policie, použila slzný plyn. Ale my se nebojíme,“ dodal sedmdesátiletý Timothy Betouge.
Ustavení přechodné vojenské rady, která má pod vedením Débyho syna Mahamata vládnout 18 měsíců do příštích voleb, opozice označuje za puč. Demonstrací se v ulicích čadských měst účastnily tisíce lidí, někteří nesli transparenty požadující návrat moci do rukou civilistů, píše agentura AP.
Podle informací, které sdělila agentuře AFP prokuratura v Moundou, zemřel v druhém největším čadském městě jeden demonstrant, na kterého zřejmě vystřelila policie. V hlavním městě pak zemřela žena při útoku demonstrantů, sdělil prokurátor Youssouf Tom.
Vojenská rada je pod mezinárodním tlakem, aby co nejdříve předala moc civilistům. Africká unie vyjádřila hluboké znepokojení z vývoje v Čadu. Francie, někdejší koloniální vládce Čadu, a některé sousední země prosazují kombinaci vojenské a civilní vlády. Čadská opozice vzkázala Elysejskému paláci, aby se nevměšoval do vnitřních záležitostí sahelského státu.
Čad čelí ofenzivě ze strany rebelů známých jako Fronta pro změnu a svornost v Čadu (FACT), kteří operují z Libye a přes hranice postoupili směrem na jih. V neděli vojenská rada odmítla nabídku příměří ze strany povstalců. „V situaci, kdy je Čad v ohrožení, není čas na rozmýšlení ani na vyjednávání s těmi, kdo nedodržují zákon,“ konstatovala armáda.
