Do konfliktu v Tigraji zasahovali i eritrejští vojáci, přiznal poprvé etiopský premiér

Etiopský premiér Abiy Ahmed v úterý poprvé přiznal, že do severoetiopského státu Tigraj během konfliktu vstoupili i vojáci ze sousední Eritreje. Šéf etiopského kabinetu zároveň odsoudil údajné útoky bezpečnostních složek vůči civilistům v oblasti. Vlády obou východoafrických zemí dříve opakovaně zapojení eritrejských vojáků do tigrajského konfliktu popíraly, připomněla agentura Reuters.

Stát Tigraj se v listopadu minulého roku stal dějištěm bojů mezi federální a lokální vládou. O přítomnosti eritrejské armády opakovaně informovali místní obyvatelé, nevládní organizace a někteří diplomaté. Tigrajci organizacím na ochranu lidských práv a novinářům hlásili masakry a sexuální násilí vůči civilistům, a to jak od etiopských, tak eritrejských vojáků, píše agentura AFP.

„Je to nepřijatelné, protože to je eritrejská armáda, a bylo by to nepřijatelné, i kdyby se jednalo o naše vojáky. Vojenskou kampaň jsme vedli proti našim jasně vymezeným nepřátelům, ne proti lidem. S eritrejskou vládou jsme o tom pětkrát či šestkrát diskutovali,“ sdělil nyní v parlamentu etiopský premiér.

Premiér slíbil vyšetření zpráv o rabování

Eritrejští vojáci podle ministerského předsedy překročili hranice s Etiopií, protože měli obavy z útoků tigrajských sil. Eritrea se navíc zavázala vrátit zpět do své domoviny, jakmile bude mít etiopská armáda hranice pod kontrolou.

Abiy Ahmed rovněž ujistil, že se jeho kabinet zabývá obviněními z rozsáhlého rabování a porušování lidských práv, kterého se údajně příslušníci eritrejské armády dopouštěli na etiopském území.

„Eritrejská vláda to důrazně odsoudila a uvedla, že pokud se kdokoliv z její armády tohoto účastnil, ponese zodpovědnost,“ dodal premiér.

Konflikt v autonomním státě Tigraj propukl, když centrální vláda obvinila Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontu (TPLF) z krádeže zbraní na tamní vojenské základně. Etiopský premiér Ahmed oznámil 28. listopadu dobytí tigrajského hlavního města Mekele, kde sídlila tigrajská vláda. O život přišly až tisíce lidí a téměř milion obyvatel kvůli bojům opustil domov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 9 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 21 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 23 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...