Bulharská prokuratura viní bývalého ředitele rozvědky z vyzvídání pro Rusy

Někdejší šéf bulharské vojenské rozvědky stál podle tamní prokuratury v čele skupiny, která prováděla výzvědnou činnost pro Rusko. V souvislosti se špionážním případem byly zatčeny dvě osoby, uvedla agentura AFP s odvoláním na ministerstvo obrany. Nová špionážní aféra přichází v době vrcholící kampaně před bulharskými parlamentními volbami 4. dubna. Průzkumy v nich mírně favorizují stranu prozápadně vystupujícího premiéra Bojko Borisova před spíše proruskými socialisty.

Hlavou skupiny, která budovala síť kontaktů a shromažďovala utajované informace Bulharska, NATO a EU pro třetí stranu, byl někdejší ředitel bulharského vojenského zpravodajství, uvedla podle televize BNT mluvčí generálního prokurátora Sijka Milevová.

Obviněno bylo podle ní celkem šest osob, mezi nimi aktivní příslušníci vojenské tajné služby, ale také lidé ve vysokých funkcích ve státní správě. Na činnosti skupiny se podle prokuratury podílela i manželka exšéfa vojenských špiónů, která má ruské občanství. Jeden ze členů skupiny se pokusil o útěk, byl ale zadržen poblíž ruského velvyslanectví v Sofii, dodala mluvčí.

Ruská agentura Interfax dříve s odvoláním na bulharskou televizi BNT psala o „několika zatčených“. Podle BNT agenti bulharské bezpečnosti uskutečnili operaci, při které zadrželi podezřelé a provedli domovní prohlídky na několika místech na jihu hlavního města a ve městě Pernik, které leží asi 30 kilometrů jihozápadně od Sofie. Počet zadržených stanice neupřesnila. Podle serveru 24 Časa nejsou mezi zatčenými Rusové.

Prokuratura zároveň zveřejnila snímky údajných členů skupiny, jak kopírují data z počítačů ve svých kancelářích, přepisy telefonních hovorů, v nichž šéf skupiny uděluje zbylým členům úkoly, a také záběry, ze kterých má být patrné, že členové skupiny dostávali za svou práci zaplaceno.

Diplomatický spor

Rusko koncem loňského prosince oznámilo vyhoštění bulharského diplomata, který působil jako pomocník vojenského atašé při velvyslanectví v Moskvě. Ruské ministerstvo zahraničích věcí v prohlášení uvedlo, že jde o odvetu za předchozí vyhoštění vojenského atašé při ruském velvyslanectví v Sofii.

Rozhodnutí vyhostit ruského diplomata oznámilo bulharské ministerstvo zahraničních věcí 18. prosince, když prokurátor uvedl, že vojenský atašé v Bulharsku shromažďoval tajné informace. Prokuratura v samostatném prohlášení uvedla, že diplomat sbíral mimo jiné údaje o pobytu amerických vojsk při armádních cvičeních v Bulharsku, které je členskou zemí NATO.

Média v poslední době informovala o několika případech vypovězení diplomatů mezi Bulharskem a Ruskem. V září byli z Bulharska vypovězeni dva diplomaté, kteří se podle žalobců od roku 2016 snažili získávat utajované informace o modernizačních plánech armády a o údržbě vojenské techniky.

Podobný incident se odehrál také v lednu, kdy bulharská prokuratura rovněž podezírala dva ruské diplomaty ze špionáže. Oba Bulharsko vypovědělo. Další ruský diplomat byl kvůli špionáži prohlášen za nežádoucí osobu koncem října předloňského roku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 5 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...