Biden se poprvé setkal s odporem Senátu. Odmítl některé kandidáty do vlády

Americký prezident Joe Biden má na kontě první porážku v procesu schvalování svých kandidátů na vládní posty. Neera Tandenová, jež byla navržena do čela rozpočtového a správního úřadu (OMB), narazila na odpor senátorů z obou politických stran. Bílý dům v úterý na její žádost nominaci stáhl.

Americký Senát schválil jen třináct ze 23 kandidátů do funkcí, které jsou brány jako složky Bidenova kabinetu. Z patnácti nejdůležitějších nominací do čela federálních agentur bylo potvrzeno deset.

Podle výzkumného ústavu Center for Presidential Transition měli čtyři předchozí prezidenti USA po měsíci v úřadu schválených 84 procent nominací na klíčové posty. Proces však vždy začínal už v období mezi volbami a inaugurací, což tentokrát kvůli chování Donalda Trumpa nebylo možné. Letos zatím Senát potvrdil například nástup Antonyho Blinkena do funkce šéfa diplomacie nebo Janet Yellenové do čela ministerstva financí.

Na definitivní verdikt stále čeká bývalý federální soudce Merrick Garland, který se uchází o post ministra spravedlnosti. Finanční výbor Senátu podobně projedná i potenciálního ministra zdravotnictví Xaviera Becerru, o jehož nominaci ve středu ještě bude hlasovat.

Tandenové se vymstilo kritizování zákonodárců

Zároveň už je jasné, že někdejší poradkyně exprezidenta Baracka Obamy Tandenová se nestane šéfkou OMB, což je rozpočtový orgán Bílého domu. Proti její nominaci vystoupili klíčoví senátoři na demokratické i republikánské straně. Terčem kritiky bylo především její vyjadřování na sociálních sítích, kde poměrně nevybíravě kritizovala federální zákonodárce.

„Přijal jsem žádost Neery Tandenové, abych stáhl její jméno z nominace na post ředitelky Úřadu pro správu a rozpočet,“ oznámil v úterý Biden. Bílý dům k prohlášení připojil i vyjádření Tandenové, podle které je její kandidatura odsouzena k nezdaru. Prezident ovšem dal jasně najevo, že s jejím angažmá počítá ve své administrativě. 

Nominace Tandenové podle deníku The New York Times mnohé činitele ve Washingtonu překvapila. Přišla v momentě, kdy republikánská strana ještě držela většinu v Senátu. Jisté problémy se tudíž daly očekávat. Druhé kolo voleb v Georgii pak zanechalo Senát s nejmenší demokratickou většinou. Ani to ale Tandenovou nezachránilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce Unie reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 11 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 3 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 6 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...