Austrálie schválila zákon, podle kterého musí Google a Facebook platit médiím za obsah

Australský parlament ve čtvrtek schválil zákon, který má přimět digitální platformy, jako je Google nebo Facebook, aby platily mediálním podnikům za využívání jejich zpravodajského obsahu. Postup Austrálie pozorně sledují i další země, které by se jím do budoucna mohly inspirovat, uvedla agentura Reuters. Na základě nového zákona se Austrálie stane první zemí, kde vládní arbitr stanoví sazby, jaké mají technologičtí giganti platit, pokud vyjednávání s jednotlivými mediálními společnostmi skončí neúspěchem.

Nové předpisy podle australské vlády „zajistí, že mediální společnosti budou spravedlivě odměňovány za obsah, který vytvářejí, a pomohou udržet v Austrálii žurnalistiku sloužící veřejnému zájmu“. Ministr financí Josh Frydenberg a ministr pro komunikační prostředky Paul Fletcher upozornili, že po roce platnosti bude zákon přezkoumán.

Frydenberg s Fletcherem uvedli, že australská vláda má radost z toho, jaký pokrok americké firmy Google a Facebook udělaly při vyjednávání obchodních podmínek s australskými mediálními společnosti. Google a Facebook se proti zákonu dlouho ostře stavěly. Google v lednu třeba pohrozil, že v případě schválení zákona zablokuje v Austrálii svůj vyhledávač.

Následně však začal s australskými mediálními podniky uzavírat licenční dohody o využívání jejich obsahu, a to v rámci své platformy pro licencování zpráv News Showcase. Facebook minulý týden kvůli sporům ohledně zákona zablokoval sdílení a prohlížení zpravodajského obsahu na své platformě v Austrálii.

Tento týden však souhlasil s odblokováním zpravodajství, když se s vládou dohodl na některých úpravách zákona. Tyto úpravy podle Reuters mimo jiné umožňují, aby se digitální platformy vyhnuly arbitrážnímu řízení, pokud prokážou, že již australskému novinářskému průmyslu poskytují „výraznou podporu“. Někteří zákonodárci varují, že by tak mohly zůstat stranou menší zpravodajské společnosti.

Kdo ve sporu vyhrál?

Podle některých názorů je dohoda o úpravě zákona vítězstvím pro Facebook. „Facebook vyhrál, protože byly učiněny legislativní změny, díky kterým nebude muset měnit svůj podnikatelský model,“ uvedl nezávislý australský analytik Paul Budde.

Jiného názoru je ale předseda australské komise pro hospodářskou soutěž Rod Sims. „Nevidím žádný důvod, proč by měl někdo pochybovat o tom, že z toho bude mít prospěch celá žurnalistika,“ cituje Simse agentura AP. O vítězství Facebooku podle něj nejde, firma jen získala možnost dodatečné dvouměsíční lhůty pro dosažení vzájemné dohody za pomoci mediátora. Nakonec nebudou moci žádného vydavatele bezdůvodně odmítnout, ani malého. Všechny základní principy, které stanoví australský zákon pro vyjednávání komerčních podmínek s vydavateli nebo jejich kolektivním správcem, zůstaly v podstatě nezměněny, dodal Sims.

„Austrálie ukázala zbytku světa, že když přestává fungovat tržní prostředí, tak přijetím dobré legislativy lze donutit zasednout k jednacímu stolu i technologické megaplatformy,“ uvedl k přijetí zákona výkonný ředitel české Unie vydavatelů Václav Mach.

Reuters uvádí, že schválení zákona, který vznikl po důkladné analýze australských regulačních úřadů a po třech letech veřejných konzultací, může znamenat povzbuzení pro Velkou Británii a Kanadu. Tyto země plánují podobné předpisy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 25 mminutami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
12:17Aktualizovánopřed 36 mminutami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
19:39Aktualizovánopřed 54 mminutami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 1 hhodinou

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 4 hhodinami

Lockheed bude vyrábět levnější střely pro systém protivzdušné obrany Patriot

Americký zbrojní koncern Lockheed Martin začne vyrábět levnější střely pro systém protivzdušné obrany Patriot. Firma to v pondělí oznámila na aerosalonu ve Farnborough u Londýna. Armády nyní hledají cenově dostupnější způsoby, jak čelit dronům a raketám, zatímco zavedení výrobci zbraní čelí rostoucí konkurenci start-upů, které vyvíjejí levné zbraně vyráběné ve velkých sériích.
před 5 hhodinami

Tréninkové centrum v Chang-čou simuluje tajfun i povodně

Tréninkové centrum na východě Číny v Chang-čou připravuje na přírodní katastrofy neobvyklým způsobem, píše agentura Reuters. Za 1599 jüanů (zhruba pět tisíc korun) mohou lidé podstoupit jednodenní výcvik pro případ tajfunu – simulátor dokáže vygenerovat přívalové deště s rychlostí větru až 165 kilometrů v hodině. Součástí výcviku je také simulace povodní. Centrum uvádí, že je prvním zařízením svého druhu na světě. Vědci upozorňují, že klimatické změny zvyšují náchylnost Číny k extrémnímu a ničivému počasí, doplňuje Reuters.
před 5 hhodinami

Na Moskevskou oblast letěly stovky ukrajinských dronů, tvrdí úřady

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v noci na pondělí sestřelilo 381 ukrajinských dronů nad ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a Azovským i Černým mořem. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin dříve na telegramu uvedl, že k Moskevské oblasti v noci mířilo přes 400 ukrajinských dronů a většinu z nich prý zneškodnila protivzdušná obrana ještě daleko od regionu. Kyjev se k tvrzení nevyjádřil. Také ruská strana v noci na pondělí zaútočila, na Ukrajinu vyslala celkem 94 bezpilotních letounů.
09:35Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.