Austrálie schválila zákon, podle kterého musí Google a Facebook platit médiím za obsah

Australský parlament ve čtvrtek schválil zákon, který má přimět digitální platformy, jako je Google nebo Facebook, aby platily mediálním podnikům za využívání jejich zpravodajského obsahu. Postup Austrálie pozorně sledují i další země, které by se jím do budoucna mohly inspirovat, uvedla agentura Reuters. Na základě nového zákona se Austrálie stane první zemí, kde vládní arbitr stanoví sazby, jaké mají technologičtí giganti platit, pokud vyjednávání s jednotlivými mediálními společnostmi skončí neúspěchem.

Nové předpisy podle australské vlády „zajistí, že mediální společnosti budou spravedlivě odměňovány za obsah, který vytvářejí, a pomohou udržet v Austrálii žurnalistiku sloužící veřejnému zájmu“. Ministr financí Josh Frydenberg a ministr pro komunikační prostředky Paul Fletcher upozornili, že po roce platnosti bude zákon přezkoumán.

Frydenberg s Fletcherem uvedli, že australská vláda má radost z toho, jaký pokrok americké firmy Google a Facebook udělaly při vyjednávání obchodních podmínek s australskými mediálními společnosti. Google a Facebook se proti zákonu dlouho ostře stavěly. Google v lednu třeba pohrozil, že v případě schválení zákona zablokuje v Austrálii svůj vyhledávač.

Následně však začal s australskými mediálními podniky uzavírat licenční dohody o využívání jejich obsahu, a to v rámci své platformy pro licencování zpráv News Showcase. Facebook minulý týden kvůli sporům ohledně zákona zablokoval sdílení a prohlížení zpravodajského obsahu na své platformě v Austrálii.

Tento týden však souhlasil s odblokováním zpravodajství, když se s vládou dohodl na některých úpravách zákona. Tyto úpravy podle Reuters mimo jiné umožňují, aby se digitální platformy vyhnuly arbitrážnímu řízení, pokud prokážou, že již australskému novinářskému průmyslu poskytují „výraznou podporu“. Někteří zákonodárci varují, že by tak mohly zůstat stranou menší zpravodajské společnosti.

Kdo ve sporu vyhrál?

Podle některých názorů je dohoda o úpravě zákona vítězstvím pro Facebook. „Facebook vyhrál, protože byly učiněny legislativní změny, díky kterým nebude muset měnit svůj podnikatelský model,“ uvedl nezávislý australský analytik Paul Budde.

Jiného názoru je ale předseda australské komise pro hospodářskou soutěž Rod Sims. „Nevidím žádný důvod, proč by měl někdo pochybovat o tom, že z toho bude mít prospěch celá žurnalistika,“ cituje Simse agentura AP. O vítězství Facebooku podle něj nejde, firma jen získala možnost dodatečné dvouměsíční lhůty pro dosažení vzájemné dohody za pomoci mediátora. Nakonec nebudou moci žádného vydavatele bezdůvodně odmítnout, ani malého. Všechny základní principy, které stanoví australský zákon pro vyjednávání komerčních podmínek s vydavateli nebo jejich kolektivním správcem, zůstaly v podstatě nezměněny, dodal Sims.

„Austrálie ukázala zbytku světa, že když přestává fungovat tržní prostředí, tak přijetím dobré legislativy lze donutit zasednout k jednacímu stolu i technologické megaplatformy,“ uvedl k přijetí zákona výkonný ředitel české Unie vydavatelů Václav Mach.

Reuters uvádí, že schválení zákona, který vznikl po důkladné analýze australských regulačních úřadů a po třech letech veřejných konzultací, může znamenat povzbuzení pro Velkou Británii a Kanadu. Tyto země plánují podobné předpisy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
05:13Aktualizovánopřed 15 mminutami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 15 mminutami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
před 16 mminutami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na páteční vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
před 18 mminutami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 40 mminutami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
11:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 4 hhodinami

Rekordní počet kadetů zahájí studium na litevské vojenské akademii

Letos má studium na litevské Vojenské akademii generála Jonase Žemaita zahájit rekordních 170 kadetů, stále více mladých lidí se rozhoduje pro kariéru vojenského důstojníka, uvedla akademie ve čtvrtek.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.