Facebook v Austrálii zablokoval sdílení zpravodajství. Nechce vydavatelům platit za obsah

Provozovatel sociální sítě Facebook ve čtvrtek uživatelům a mediálním firmám v Austrálii zablokoval sdílení a prohlížení zpravodajského obsahu. Společnost tak učinila v reakci na chystaný zákon, který má technologické firmy přimět platit australským zpravodajským společnostem za užívání jejich obsahu. Krok sociální sítě se okamžitě setkal s ostrou kritikou ze strany médií, politiků i lidskoprávních skupin, píše agentura Reuters.

Podle stanice BBC jsou v Austrálii na sociální síti nedosažitelné stránky všech lokálních i světových zpravodajských serverů. Facebookové stránky australských médií, které byly ještě ve středu plně v provozu, jsou prázdné i pro uživatele ze zemí mimo Austrálii.

Proti kroku provozovatele sociální sítě se záhy ohradila australská vláda, podle které blokáda Facebooku ohrožuje jeho „důvěryhodnost“.

„Facebook udělal chybu, akce Facebooku nebyly nutné, byly tvrdé a poškodí jeho reputaci tady v Austrálii,“ reagoval ministr financí Josh Frydenberg. Šéf Facebooku Mark Zuckerberg ho podle něj na rozhodnutí nijak nepřipravil, ačkoliv spolu o sporné legislativě telefonicky hovořili o uplynulém víkendu.

Australský premiér Scott Morrison označil postup společnosti Facebook za arogantní. „Tyto kroky jen potvrzují obavy, které čím dál větší počet zemí vyjadřuje ohledně postupu velkých technologických společností, jež se domnívají, že jsou větší než vlády a že by pro ně neměla platit pravidla,“ prohlásil. Dodal, že Austrálie se nenechá zastrašit.

„Odstřihnout zemi od informací uprostřed noci je nehoráznost“

Chystaný zákon má z Austrálie učinit první zemi na světě, která Facebook a Google donutí platit za zpravodajský obsah. Provozovatel sociální sítě již dříve uvedl, že Austrálie „zásadně nechápe“ vztah mezi technologickými platformami a vydavateli. Jen loni firma podle svého vyjádření pomohla australským vydavatelům díky sdíleným odkazům vydělat 407 milionů australských dolarů (6,76 miliardy korun).

Zablokovaný obsah ve čtvrtek ráno překvapil i některé vládní zdravotnické, nouzové a další úřady; podle Facebooku se však jednalo o chybu, píše BBC. Podle agentury Reuters prázdné stránky čekaly například na zdravotnické úřady států Queensland a Jižní Austrálie, které na sociální sítě umisťují nejnovější informace ohledně covidu-19. Bez obsahu se ocitly i stránky meteorologického úřadu, organizací na pomoc dětem, nebo potravinové banky.

„Záleží na hodinách, když nemáte co jíst. Vyřešte to,“ tweetovala například ředitelka organizace Foodbank Australia Brianna Caseyová. Provozovatelé stránek protestují i kvůli množství financí, které zaplatily za reklamu na Facebooku. Podle agentury Reuters používá Facebook v pětadvacetimilionové zemi jedenáct milionů lidí. Z celkového množství utracených prostředků za marketing v zemi si sociální síť ukrajuje 24 procent.

„Toto je znepokojivý a nebezpečný vývoj. Odstřihnout celé zemi přístup k nezbytným informacím uprostřed noci je nehoráznost,“ uvedla lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW).

Facebook chce prý i dál bojovat proti dezinformacím

„Facebook na své platformě exponenciálně zvýšil prostor pro dezinformace, nebezpečný radikalismus a konspirační teorie,“ varovala šéfredaktorka australského listu The Sydney Morning Herald Lisa Daviesová. Facebook ve čtvrtek nicméně uvedl, že jeho odhodlání potírat dezinformace se nezměnilo. Slíbil také, že obnoví provoz všech vládních stránek, které neúmyslně zablokoval. Podle BBC už jich řada opět funguje.

Americká společnost Google, která provozuje největší internetový vyhledávač na světě, se k postupu Facebooku v Austrálii odmítla vyjádřit. Minulý měsíc pohrozila, že v případě schválení nového zákona zablokuje v zemi svůj vyhledávač. Následně však začala s tamními mediálními podniky uzavírat licenční dohody o využívání jejich obsahu, a to v rámci své platformy News Showcase.

Média: Dění v Austrálii ovlivní celý svět

Vleklý souboj australské vlády s technologickými giganty dospěl do zlomového bodu a nejnovější vývoj se může promítnout do dění daleko za hranicemi Austrálie, znějí komentáře některých médií. 

Kritické ohlasy na počínání největší sociální sítě světa brzy proudily nejen z Austrálie, ale i ze Spojených států a Evropy. Šéf české Unie vydavatelů Václav Mach krok Facebooku hodnotil jako chybu, která ohrozila svobodu šíření důvěryhodných informací. „Tuto svobodu si bere Facebook jako rukojmí při prosazování svých vlastních komerčních zájmů,“ napsal Mach.

Podle televize CNN se nyní k Austrálii upíná pozornost celého mediálního průmyslu. „Co se děje na druhé polokouli kolem navrhované regulace, která nutí technologické giganty platit vydavatelům zpráv, bude mít následky po celém světě. (…) Slovy jednoho zdroje, regulátoři v dalších zemích ,chtějí všichni zkopírovat a vložit‘ vyjednávací kodex navržený Austrálií,“ uvádí článek.

Drastický zásah Facebooku například vyvolává obavy z toho, jaký obsah zaplní mezeru po materiálech etablovaných médií. Kritika pramení i ze způsobu, jakým Facebook intervenci provedl. Analytička Evelyn Doueková působící na Harvardově univerzitě postup Facebooku označila za vypočítavý a ostudný.

Americký novinář Casey Newton, který dlouhodobě mapuje kroky internetových gigantů, souhlasil, že provedení zákazu ze strany Facebooku má nedostatky, společnost ale podle něj „v zásadě udělala správnou věc“, když prohlédla „bluff“ vydavatelů. „Je docela podivné vidět, jak tolik lidí trvá na tom, že Facebook má povinnost sdílet obsah vydavatelů, za podmínek, které si oni určí,“ napsal.

Podle Caseyho může zásah sociální sítě naučit Australany konzumovat zpravodajství lepšími cestami, zatímco „kapitulace“ Googlu je pozvánkou pro vlády po celém světě, aby se také pokusily zavést podobné „výpalné“. „Přál bych si, aby Austrálie odmítnutí ze strany Facebooku vzala jako signál, že by měla úplně přehodnotit svůj přístup k regulaci médií. Mohla by zkrátka zdanit společnosti na základě jejich zisků, například. Mohla by ty zisky vyčlenit na podporu novinařiny,“ píše se v komentáři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jako nového šéfa tajných služeb vybral hypotečního specialistu Pulteho

Americký prezident Donald Trump vybral za nového úřadujícího šéfa amerických tajných služeb (DNI) Billa Pulteho, nynějšího ředitele Federální agentury pro financování bydlení (FHFA) a předsedu představenstva hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac. Podle agentur překvapivé rozhodnutí poslat do klíčové vládní funkce svého spojence bez jakýchkoli zkušeností v oblasti národní bezpečnosti oznámil Trump v úterý na sociální síti. Pulte ve funkci nahradí Tulsi Gabbardovou, která nedávno oznámila odchod z rodinných důvodů.
před 11 mminutami

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 1 hhodinou

„Měla jsem být zastřelena, ale až poté, co mě znásilní.“ Ukrajinky pro ČT popsaly ruské zajetí

V ruském zajetí zůstávají nejen tisíce ukrajinských vojáků, ale také ranění civilisté a ženy. Právě počet zajatých Ukrajinek se odhaduje na několik stovek. Reportérka zahraniční redakce ČT Barbora Maxová v průběhu čtyř let opakovaně natáčela s ženami, které zažily teror ruských lágrů a otevřeně promluvily o sexuálním násilí i brutálním mučení.
před 1 hhodinou

Firmy mají potíže s náborem kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo EU, ukázal průzkum

Mezi země, které mají největší potíže s náborem kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí, patří Portugalsko. Zároveň se ale řadí k těm, jimž se tyto pracovníky po přijetí daří nejsnáze udržet. Podle průzkumu Eurobarometru zůstává nábor občanů třetích zemí omezený. Každý sedmý malý nebo střední podnik se v posledních dvou letech pokusil přijmout pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Ty naopak hlásí Libanon.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Francouzi jsou z Evropanů nejvíce vystaveni kadmiu. Problém souvisí s hnojivy z Maroka

Francie řeší vysokou míru vystavení obyvatel kadmiu, toxickému těžkému kovu, který se do potravního řetězce dostává mimo jiné přes fosfátová hnojiva. Země většinu těchto hnojiv dováží, významnou část z Maroka, kde jsou fosfátové horniny přirozeně bohaté na kadmium. Situaci navíc zhoršuje výjimka, která Francii umožňuje používat hnojiva s vyšším obsahem kadmia, než připouští unijní limit.
před 2 hhodinami

Letový provoz v Belgii zastavila na řadu hodin neohlášená stávka

Letový provoz v Belgii se v úterý kvůli neohlášené stávce od 14:00 do 21:00 zastavil. Protestují řídící letového provozu ze společnosti Skeyes, oznámilo bruselské letiště. Zrušeny byly stovky letů, některé však mohou z bruselského letiště odlétat po 21:00. Letiště Václava Havla na svých stránkách informovalo o zrušení spoje, který měl do Prahy přiletět v 17:55 a následně odletět do belgické metropole v 18:45.
14:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...