Facebook v Austrálii zablokoval sdílení zpravodajství. Nechce vydavatelům platit za obsah

Provozovatel sociální sítě Facebook ve čtvrtek uživatelům a mediálním firmám v Austrálii zablokoval sdílení a prohlížení zpravodajského obsahu. Společnost tak učinila v reakci na chystaný zákon, který má technologické firmy přimět platit australským zpravodajským společnostem za užívání jejich obsahu. Krok sociální sítě se okamžitě setkal s ostrou kritikou ze strany médií, politiků i lidskoprávních skupin, píše agentura Reuters.

Podle stanice BBC jsou v Austrálii na sociální síti nedosažitelné stránky všech lokálních i světových zpravodajských serverů. Facebookové stránky australských médií, které byly ještě ve středu plně v provozu, jsou prázdné i pro uživatele ze zemí mimo Austrálii.

Proti kroku provozovatele sociální sítě se záhy ohradila australská vláda, podle které blokáda Facebooku ohrožuje jeho „důvěryhodnost“.

„Facebook udělal chybu, akce Facebooku nebyly nutné, byly tvrdé a poškodí jeho reputaci tady v Austrálii,“ reagoval ministr financí Josh Frydenberg. Šéf Facebooku Mark Zuckerberg ho podle něj na rozhodnutí nijak nepřipravil, ačkoliv spolu o sporné legislativě telefonicky hovořili o uplynulém víkendu.

Australský premiér Scott Morrison označil postup společnosti Facebook za arogantní. „Tyto kroky jen potvrzují obavy, které čím dál větší počet zemí vyjadřuje ohledně postupu velkých technologických společností, jež se domnívají, že jsou větší než vlády a že by pro ně neměla platit pravidla,“ prohlásil. Dodal, že Austrálie se nenechá zastrašit.

„Odstřihnout zemi od informací uprostřed noci je nehoráznost“

Chystaný zákon má z Austrálie učinit první zemi na světě, která Facebook a Google donutí platit za zpravodajský obsah. Provozovatel sociální sítě již dříve uvedl, že Austrálie „zásadně nechápe“ vztah mezi technologickými platformami a vydavateli. Jen loni firma podle svého vyjádření pomohla australským vydavatelům díky sdíleným odkazům vydělat 407 milionů australských dolarů (6,76 miliardy korun).

Zablokovaný obsah ve čtvrtek ráno překvapil i některé vládní zdravotnické, nouzové a další úřady; podle Facebooku se však jednalo o chybu, píše BBC. Podle agentury Reuters prázdné stránky čekaly například na zdravotnické úřady států Queensland a Jižní Austrálie, které na sociální sítě umisťují nejnovější informace ohledně covidu-19. Bez obsahu se ocitly i stránky meteorologického úřadu, organizací na pomoc dětem, nebo potravinové banky.

„Záleží na hodinách, když nemáte co jíst. Vyřešte to,“ tweetovala například ředitelka organizace Foodbank Australia Brianna Caseyová. Provozovatelé stránek protestují i kvůli množství financí, které zaplatily za reklamu na Facebooku. Podle agentury Reuters používá Facebook v pětadvacetimilionové zemi jedenáct milionů lidí. Z celkového množství utracených prostředků za marketing v zemi si sociální síť ukrajuje 24 procent.

„Toto je znepokojivý a nebezpečný vývoj. Odstřihnout celé zemi přístup k nezbytným informacím uprostřed noci je nehoráznost,“ uvedla lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW).

Facebook chce prý i dál bojovat proti dezinformacím

„Facebook na své platformě exponenciálně zvýšil prostor pro dezinformace, nebezpečný radikalismus a konspirační teorie,“ varovala šéfredaktorka australského listu The Sydney Morning Herald Lisa Daviesová. Facebook ve čtvrtek nicméně uvedl, že jeho odhodlání potírat dezinformace se nezměnilo. Slíbil také, že obnoví provoz všech vládních stránek, které neúmyslně zablokoval. Podle BBC už jich řada opět funguje.

Americká společnost Google, která provozuje největší internetový vyhledávač na světě, se k postupu Facebooku v Austrálii odmítla vyjádřit. Minulý měsíc pohrozila, že v případě schválení nového zákona zablokuje v zemi svůj vyhledávač. Následně však začala s tamními mediálními podniky uzavírat licenční dohody o využívání jejich obsahu, a to v rámci své platformy News Showcase.

Média: Dění v Austrálii ovlivní celý svět

Vleklý souboj australské vlády s technologickými giganty dospěl do zlomového bodu a nejnovější vývoj se může promítnout do dění daleko za hranicemi Austrálie, znějí komentáře některých médií. 

Kritické ohlasy na počínání největší sociální sítě světa brzy proudily nejen z Austrálie, ale i ze Spojených států a Evropy. Šéf české Unie vydavatelů Václav Mach krok Facebooku hodnotil jako chybu, která ohrozila svobodu šíření důvěryhodných informací. „Tuto svobodu si bere Facebook jako rukojmí při prosazování svých vlastních komerčních zájmů,“ napsal Mach.

Podle televize CNN se nyní k Austrálii upíná pozornost celého mediálního průmyslu. „Co se děje na druhé polokouli kolem navrhované regulace, která nutí technologické giganty platit vydavatelům zpráv, bude mít následky po celém světě. (…) Slovy jednoho zdroje, regulátoři v dalších zemích ,chtějí všichni zkopírovat a vložit‘ vyjednávací kodex navržený Austrálií,“ uvádí článek.

Drastický zásah Facebooku například vyvolává obavy z toho, jaký obsah zaplní mezeru po materiálech etablovaných médií. Kritika pramení i ze způsobu, jakým Facebook intervenci provedl. Analytička Evelyn Doueková působící na Harvardově univerzitě postup Facebooku označila za vypočítavý a ostudný.

Americký novinář Casey Newton, který dlouhodobě mapuje kroky internetových gigantů, souhlasil, že provedení zákazu ze strany Facebooku má nedostatky, společnost ale podle něj „v zásadě udělala správnou věc“, když prohlédla „bluff“ vydavatelů. „Je docela podivné vidět, jak tolik lidí trvá na tom, že Facebook má povinnost sdílet obsah vydavatelů, za podmínek, které si oni určí,“ napsal.

Podle Caseyho může zásah sociální sítě naučit Australany konzumovat zpravodajství lepšími cestami, zatímco „kapitulace“ Googlu je pozvánkou pro vlády po celém světě, aby se také pokusily zavést podobné „výpalné“. „Přál bych si, aby Austrálie odmítnutí ze strany Facebooku vzala jako signál, že by měla úplně přehodnotit svůj přístup k regulaci médií. Mohla by zkrátka zdanit společnosti na základě jejich zisků, například. Mohla by ty zisky vyčlenit na podporu novinařiny,“ píše se v komentáři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Premiér Carney ohlásil vítězství své strany v kanadských volbách

Kanadský premiér Mark Carney ohlásil vítězství své strany v parlamentních volbách. Dodal, že je připravený spolupracovat i s jinými stranami. Prozatím není jisté, jestli jeho liberálové budou mít většinu. Carneymu poblahopřál i předák opozičních konzervativců. Na třetím místě dle odhadů skončil Québecký blok, na čtvrtém Nová demokratická strana, jejíž lídr Jagmeet Singh oznámil, že rezignuje na funkci. Poslední volební místnosti se v zemi uzavřely v 7:30 SELČ.
05:50Aktualizovánopřed 13 mminutami

Dodávky proudu ve Španělsku jsou téměř obnoveny

Dodávky elektrické energie ve Španělsku, které v pondělí zasáhl celostátní výpadek proudu, jsou z 99 procent obnoveny, uvedla v úterý ministryně pro ekologický přechod Sara Aagesenová s tím, že stav je platný k 06:00 místního času (06:00 SELČ). V mnoha oblastech země nicméně přetrvávají problémy v železniční dopravě, píše deník El País. Portugalská vláda ráno informovala, že všechny dodávky pro 6,4 milionů zákazníků už byly obnoveny a vlaky fungují.
08:08Aktualizovánopřed 20 mminutami

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
06:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Řidič v USA projel budovou školní družiny, zabil čtyři děti

Čtyři děti ve věku čtyři až 18 let v pondělí odpoledne místního času zahynuly a několik dalších bylo zraněno, když řidič projel svým automobilem budovou školní družiny v Chathamu, na předměstí Springfieldu v americkém státě Illinois. Informovaly o tom v noci na úterý agentury AP a AFP s odvoláním na policii. Řidič, který jel v autě sám, byl převezen do nemocnice na pozorování. Nebylo bezprostředně jasné, zda byl též zatčen ani zda jednal úmyslně.
06:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sto dní s Trumpem přineslo cla, příkazy, nátlak, škrty či žaloby

Podpora veřejnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa je po sto dnech jeho druhého funkčního období druhá nejnižší ze všech prezidentů od konce druhé světové války, vyplývá z dat agentury Gallup. Uplynulé týdny poznamenalo vyhlášení a následné částečné pozastavení cel na americké obchodní partnery, snaha o uzavření příměří v rusko-ukrajinské válce, tvrdý postup proti migraci nebo snahy o masivní redukci federálních výdajů.
před 3 hhodinami

Španělsko postupně obnovuje dodávky proudu po blackoutu

Ve Španělsku a Portugalsku, které v pondělí zasáhl rozsáhlý výpadek proudu, se během večera pomalu daří obnovovat dodávky elektřiny. Podle španělského tisku oblasti ve většině španělských regionů znovu dostávají proud, včetně některých čtvrtí v Barceloně a Madridu. Španělský premiér Pedro Sanchéz pozdě večer uvedl, že se v zemi podařilo obnovit dodávky elektřiny zhruba z padesáti procent. V Portugalsku se energetici domnívají, že by se jim mělo v průběhu noci podařit situaci stabilizovat. Elektřinu tam nyní dostává zhruba desetina odběratelů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Německo je o krok blíž nové vládě, CDU zveřejnila jména ministrů

Pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz postupuje v sestavování nového kabinetu. Jeho Křesťanskodemokratická unie (CDU) zveřejnila kandidáty pro sedm ministerských pozic, které jí podle koaliční smlouvy připadnou. Celkem jich má mít kabinet osmnáct, tedy o jednoho více než nyní, a CDU vůbec poprvé po šedesáti letech obsadí post šéfa diplomacie. Mezi Merzovými nominanty jsou blízcí straničtí spojenci i manažeři velkých firem, kteří mají pomoci řešit nejen ekonomické problémy země.
před 11 hhodinami

„Příhodný konec bídného života.“ Před 80 lety byl zastřelen Benito Mussolini

Přesně před osmdesáti lety zemřel Benito Mussolini, který proslul jako čelní představitel fašistické Itálie titulovaný duce. V zemi zavedl cenzuru tisku a zavlekl Itálii po boku nacistického Německa do druhé světové války. Zemřel 28. dubna 1945 po boku své milenky Clary Petacciové, kdy byl bez soudu zastřelen partyzány. Jejich těla pak byla pověšena za paty hlavou dolů před čerpací stanicí na milánském Piazzale Loreto.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...