Facebook v Austrálii zablokoval sdílení zpravodajství. Nechce vydavatelům platit za obsah

Provozovatel sociální sítě Facebook ve čtvrtek uživatelům a mediálním firmám v Austrálii zablokoval sdílení a prohlížení zpravodajského obsahu. Společnost tak učinila v reakci na chystaný zákon, který má technologické firmy přimět platit australským zpravodajským společnostem za užívání jejich obsahu. Krok sociální sítě se okamžitě setkal s ostrou kritikou ze strany médií, politiků i lidskoprávních skupin, píše agentura Reuters.

Podle stanice BBC jsou v Austrálii na sociální síti nedosažitelné stránky všech lokálních i světových zpravodajských serverů. Facebookové stránky australských médií, které byly ještě ve středu plně v provozu, jsou prázdné i pro uživatele ze zemí mimo Austrálii.

Proti kroku provozovatele sociální sítě se záhy ohradila australská vláda, podle které blokáda Facebooku ohrožuje jeho „důvěryhodnost“.

„Facebook udělal chybu, akce Facebooku nebyly nutné, byly tvrdé a poškodí jeho reputaci tady v Austrálii,“ reagoval ministr financí Josh Frydenberg. Šéf Facebooku Mark Zuckerberg ho podle něj na rozhodnutí nijak nepřipravil, ačkoliv spolu o sporné legislativě telefonicky hovořili o uplynulém víkendu.

Australský premiér Scott Morrison označil postup společnosti Facebook za arogantní. „Tyto kroky jen potvrzují obavy, které čím dál větší počet zemí vyjadřuje ohledně postupu velkých technologických společností, jež se domnívají, že jsou větší než vlády a že by pro ně neměla platit pravidla,“ prohlásil. Dodal, že Austrálie se nenechá zastrašit.

„Odstřihnout zemi od informací uprostřed noci je nehoráznost“

Chystaný zákon má z Austrálie učinit první zemi na světě, která Facebook a Google donutí platit za zpravodajský obsah. Provozovatel sociální sítě již dříve uvedl, že Austrálie „zásadně nechápe“ vztah mezi technologickými platformami a vydavateli. Jen loni firma podle svého vyjádření pomohla australským vydavatelům díky sdíleným odkazům vydělat 407 milionů australských dolarů (6,76 miliardy korun).

Zablokovaný obsah ve čtvrtek ráno překvapil i některé vládní zdravotnické, nouzové a další úřady; podle Facebooku se však jednalo o chybu, píše BBC. Podle agentury Reuters prázdné stránky čekaly například na zdravotnické úřady států Queensland a Jižní Austrálie, které na sociální sítě umisťují nejnovější informace ohledně covidu-19. Bez obsahu se ocitly i stránky meteorologického úřadu, organizací na pomoc dětem, nebo potravinové banky.

„Záleží na hodinách, když nemáte co jíst. Vyřešte to,“ tweetovala například ředitelka organizace Foodbank Australia Brianna Caseyová. Provozovatelé stránek protestují i kvůli množství financí, které zaplatily za reklamu na Facebooku. Podle agentury Reuters používá Facebook v pětadvacetimilionové zemi jedenáct milionů lidí. Z celkového množství utracených prostředků za marketing v zemi si sociální síť ukrajuje 24 procent.

„Toto je znepokojivý a nebezpečný vývoj. Odstřihnout celé zemi přístup k nezbytným informacím uprostřed noci je nehoráznost,“ uvedla lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW).

Facebook chce prý i dál bojovat proti dezinformacím

„Facebook na své platformě exponenciálně zvýšil prostor pro dezinformace, nebezpečný radikalismus a konspirační teorie,“ varovala šéfredaktorka australského listu The Sydney Morning Herald Lisa Daviesová. Facebook ve čtvrtek nicméně uvedl, že jeho odhodlání potírat dezinformace se nezměnilo. Slíbil také, že obnoví provoz všech vládních stránek, které neúmyslně zablokoval. Podle BBC už jich řada opět funguje.

Americká společnost Google, která provozuje největší internetový vyhledávač na světě, se k postupu Facebooku v Austrálii odmítla vyjádřit. Minulý měsíc pohrozila, že v případě schválení nového zákona zablokuje v zemi svůj vyhledávač. Následně však začala s tamními mediálními podniky uzavírat licenční dohody o využívání jejich obsahu, a to v rámci své platformy News Showcase.

Média: Dění v Austrálii ovlivní celý svět

Vleklý souboj australské vlády s technologickými giganty dospěl do zlomového bodu a nejnovější vývoj se může promítnout do dění daleko za hranicemi Austrálie, znějí komentáře některých médií. 

Kritické ohlasy na počínání největší sociální sítě světa brzy proudily nejen z Austrálie, ale i ze Spojených států a Evropy. Šéf české Unie vydavatelů Václav Mach krok Facebooku hodnotil jako chybu, která ohrozila svobodu šíření důvěryhodných informací. „Tuto svobodu si bere Facebook jako rukojmí při prosazování svých vlastních komerčních zájmů,“ napsal Mach.

Podle televize CNN se nyní k Austrálii upíná pozornost celého mediálního průmyslu. „Co se děje na druhé polokouli kolem navrhované regulace, která nutí technologické giganty platit vydavatelům zpráv, bude mít následky po celém světě. (…) Slovy jednoho zdroje, regulátoři v dalších zemích ,chtějí všichni zkopírovat a vložit‘ vyjednávací kodex navržený Austrálií,“ uvádí článek.

Drastický zásah Facebooku například vyvolává obavy z toho, jaký obsah zaplní mezeru po materiálech etablovaných médií. Kritika pramení i ze způsobu, jakým Facebook intervenci provedl. Analytička Evelyn Doueková působící na Harvardově univerzitě postup Facebooku označila za vypočítavý a ostudný.

Americký novinář Casey Newton, který dlouhodobě mapuje kroky internetových gigantů, souhlasil, že provedení zákazu ze strany Facebooku má nedostatky, společnost ale podle něj „v zásadě udělala správnou věc“, když prohlédla „bluff“ vydavatelů. „Je docela podivné vidět, jak tolik lidí trvá na tom, že Facebook má povinnost sdílet obsah vydavatelů, za podmínek, které si oni určí,“ napsal.

Podle Caseyho může zásah sociální sítě naučit Australany konzumovat zpravodajství lepšími cestami, zatímco „kapitulace“ Googlu je pozvánkou pro vlády po celém světě, aby se také pokusily zavést podobné „výpalné“. „Přál bych si, aby Austrálie odmítnutí ze strany Facebooku vzala jako signál, že by měla úplně přehodnotit svůj přístup k regulaci médií. Mohla by zkrátka zdanit společnosti na základě jejich zisků, například. Mohla by ty zisky vyčlenit na podporu novinařiny,“ píše se v komentáři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký Senát odvrací shutdown federální vlády

Senát Spojených států v pátek schválil návrh zákona, který zajišťuje federální vládě financování do 30. září, tedy do konce amerického fiskálního roku. Odvrátil tak částečný shutdown, tedy omezení chodu federální vlády, který hrozil od půlnoci místního času (od soboty 05:00 SEČ). Informovala o tom agentura Reuters. Návrh ještě musí podepsat americký prezident Donald Trump.
před 5 hhodinami

„Není náš typ.“ Putin odstavil Trumpova vyslance, uvádí NBC

Americký prezident Donald Trump v návaznosti na čtvrteční jednání mezi Washingtonem a Moskvou v pátek uvedl, že existuje velmi dobrá šance, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí. Zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg byl ale vyloučen z mírových rozhovorů poté, co Kreml prohlásil, že si jeho přítomnost nepřeje, uvádí NBC News s odkazem na americké a ruské činitele. Šéf Kremlu Vladimir Putin si myslí, že Kellogg je příliš nakloněný Kyjevu, sdělil jeden ze zdrojů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Německé strany se dohodly na bilionovém balíku pro obranu a infrastrukturu

Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se dohodly se stranou Zelených na podpoře finančního balíku s penězi na obranu a investice. Potvrdil to předák konzervativců a nejspíš příští německý kancléř Friedrich Merz. Na základě kompromisu se má podle webů RND či Handelsblatt mimo jiné do fondu na boj s klimatickými změnami přesunout místo padesáti až sto miliard eur (2,5 bilionu korun). CDU/CSU a SPD potřebují hlasy Zelených, aby mohly opatření schválit ve Spolkovém sněmu dvoutřetinovou většinou.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Polsku obvinili běloruského žháře, měl útočit na příkaz Moskvy

Polsko rozkrylo případ Ruskem placené sabotáže, obvinění si vyslechl běloruský občan Stěpan K. Prý na pokyn z Moskvy loni v dubnu zapálil hobbymarket na okraji Varšavy. Hrozí mu za to doživotí. Experti upozorňují, že případy sabotáží se stupňují – podle nich jsou jejich pachatelé nejčastěji najímáni přes sociální síť Telegram.
před 7 hhodinami

Čeští vojáci se chystají na misi na Islandu

Přes devět desítek tuzemských vojenských pilotů se připravuje na misi na Islandu, kde bude od konce května do července pomáhat s obranou vzdušného prostoru. Ačkoliv tento ostrov patří k zakládajícím členům NATO, nemá vlastní armádu, jedinou jeho bezpečnostní složkou je pobřežní stráž. Na základně v Keflavíku na jihozápadě ostrova se tak nejčastěji střídají vojska ze Spojených států, Kanady a Norska. Do pravidelné rotace aliančních vojsk se Praha právě tam zapojí už počtvrté.
před 7 hhodinami

Kanadským premiérem se stal Mark Carney

Kanadským premiérem se po složení přísahy oficiálně stal ekonom Mark Carney. Nahradil ve funkci Justina Trudeaua, který v lednu oznámil rezignaci.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Haagu začal proces s filipínským exprezidentem Dutertem

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zahájil první slyšení v případu bývalého filipínského prezidenta Rodriga Duterteho, zatčeného kvůli vraždám spáchaným během jeho protidrogového tažení. Devětasedmdesátiletý Duterte se prvního slyšení účastní na dálku prostřednictvím videa z nedaleké vazební věznice. Jeho obhájce argumentoval, že exprezident byl proti své vůli unesen z vlastní země a kvůli zdraví není schopen u soudu vypovídat. Podle závěrů soudního lékaře je však zdravotně v pořádku.
před 13 hhodinami

EU prodlouží sankce proti ruským a běloruským občanům

Členské státy Evropské unie se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, uvedly v pátek diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle bruselských médií zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko stáhly svou blokaci. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců. Nyní jsou tedy platné do 15. září.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...